Napětí mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí znatelně eskalovalo po ruské březnové anexi Krymu. Experti organizace European Leadership Network (ELN) napočítali za posledních osm měsíců kolem 40 incidentů, které mohly spustit válku mezi Ruskem a státy aliance. Jedenáct z nich klasifikují jako mimořádně vážné.  

Ukrajinská generální prokuratura předvolala v pondělí k výslechu ministra energetiky Jurije Prodana, který se znelíbil prezidentovi Petru Porošenkovi. Nejvyšší představitel země má problém s cenami uhlí, které Ukrajina dováží z JAR kvůli válce na Donbasu. 

Ruská vláda překvapivě neuznala volby v samozvaných republikách na východě Ukrajiny. Jeden z poradců ruského prezidenta Jurij Ušakov prohlásil, že Kreml volby "v lidových republikách" sice respektuje, ale neuznává. Přímo slovo "neuznává" ale nepadlo. 

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl kritizuje Západ za to, jakým způsobem se postavil k ukrajinské krizi a za to, že Rusko odsunul do izolace. Kancléř soudí, že se Evropa měla chovat prozíravěji a že promeškala příležitost.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko souhlasí, aby si stávající předseda vlády Arsenij Jaceňuk ponechal premiérské křeslo. Jaceňukova Lidová fronta zvítězila v parlamentních volbách, které se na Ukrajině konaly minulou neděli. Druhou neúspěšnější stranou je právě Porošenkův blok. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce vrátit zemi "status kosmické velmoci". Oligarcha doufá v oživení ukrajinského kosmického průmyslu. Podniky, které se zabývají vývojem a výrobou raket a další kosmické techniky, se po roztržce s Ruskem ocitly v krizi. 

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se málem nekonalo. Měli se sejít v Miláně, kam se sjeli státníci na euroasijský summit ACEM, jenže Putin se zdržel v Bělehradě, kde se zúčastnil velkolepé vojenské přehlídky k příležitosti 70. výročí osvobození srbské metropole od nacistů. Putinovu návštěvu Srbska pozorovali západní politici s nevolí. V Bělehradě navíc nabral zpoždění, takže jednání s Merkelovou prošvihl. 

Ukrajinský parlament projedná návrh zákona o pozastavení členství země ve Společenství nezávislých států (SNS), které po rozpadu SNS vytvořilo devět bývalých svazových republik. Kyjev už na jaře hrozil, že ze SNS vystoupí a zavede vízový režim s Ruskem, ukrajinští poslanci ale začínají debatovat o budoucnosti v SNS teprve nyní. Impuls k tomu dala radikální nacionalistická strana Svoboda.