Válka na Donbase překvapila svět mimo jiné i mimořádnou sílou její informační roviny. Boje zuřily jak v ulicích měst a vesnic, tak i v televizi, na stránkách tisku a na internetu. Vše začalo strachem z nacionalistů, který v některých lidech vyvolal Majdan. Proruské síly ho dokázaly účinně využít. Přinášíme vám svědectví novináře Leonida Semjonova (jméno jsme na jeho žádost změnili z obav o bezpečnost jeho rodiny), který vede mariupolský zpravodajský portál, a ve městě zůstal i během bojů. Jak moc se báli Baderovců lidé v Mariupolu? 

Pochází z Mariupolu a město neopustil ani během války, kterou sledoval den po dni ze svého okna, v ulicích města i v jeho okolí. Přinášíme vám svědectví novináře Leonida Semjonova (jméno jsme na jeho žádost změnili z obav o bezpečnost jeho rodiny), který vede mariupolský zpravodajský portál, a boje zažil na vlastní kůži. Jaké to je, když válka přijde do vašeho města? Kdo jsou "proruští separatisté"? A jak vypadal život v Mariupolu v uplynulých měsících? 

Bitva o Debalcevo se stala symbolem války na Donbase jako takové – boje pokračující i po vyhlášení příměří, obklíčená ukrajinská armáda, sebejistí povstalci a laxní Západ. Porážka vládních jednotek může znamenat prohru celé Ukrajiny. Když Kyjev nedokázal ubránit Debalcevo, dokáže ubránit vůbec něco? Debalcevo je také důkazem, že západní koalice měla dodat Kyjevu zbraně, pokud chtěla zabránit prohře Ukrajiny. 

Polsko v souvislosti s ruskou anexí Krymu a válkou na východě Ukrajiny začíná zbrojit ve velkém. Na přezbrojení armády vynaloží desítky miliard eur. Mír už podle Varšavy není v Evropě samozřejmost. O lukrativní tendry mají zájem Američané i členské státy Evropské unie.

S každým dalším dnem, kdy se na východě Ukrajiny válčí, se blíží pád vlády ruského prezidenta Vladimira Putina. Rozpoutáním konfliktu v sousední zemi, která mu doslova proklouzla mezi prsty po svržení režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruský vůdce zahnal sám sebe do kouta. Právě Putin potřebuje urychlený konec války na Donbase snad jako nikdo jiný. 

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozradil pár pikantérií z historického jednání, které hostil ze středy na čtvrtek v Minsku. Debata normandské čtyřky – Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska – trvala celou noc a protáhla se na neuvěřitelných 16 hodin. Při smyslech udržely státníky podle Lukašenka "kýble kávy". Občerstvení jim prý nosil osobně. 

Americký prezident Barack Obama obvolal před minskými rozhovory ukrajinského kolegu Viktora Porošenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Není jasné, zda se s Porošenkem bavil o možnosti dodávek zbraní na Ukrajinu, každopádně ale ukrajinského prezidenta ujistil, že Washington bude dál pomáhat Kyjevu finančně. Telefonát s Putinem každá strana shrnula trochu jinak s tím, že se shodly jen na tom, kdo komu vlastně telefonoval. 

Tlak mezinárodního společenství, které podmiňuje další finanční pomoc Ukrajině reformami tamní justice, připravil o křeslo ukrajinského generálního prokurátora Vitalije Jaremu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ho chce vyměnit za jeho stávajícího náměstka Viktora Šokina. Světová banka mezitím oznámila, že poskytne Ukrajině další půjčku ve výši necelých 400 milionu dolarů.