Učitelka, politička a feministka Františka Plamínková se výrazně zapsala do naší historie. Měla podíl na tom, že ženy získaly volební právo a učitelky mohly zakládat rodiny. Za první republiky se také snažila zlepšit podmínky a šance žen v tehdejší společnosti. Odvážnou osobnost a bytostnou demokratku nacisté 30. června 1942 zavraždili na kobyliské střelnici.

"Pražský Chevalier" Karel Hašler má na svém kontě přes tři stovky většinou zlidovělých songů. Nemalou roli sehrály jeho písně i za nacistické okupace. V prosinci roku 1941 zahynul jejich autor v koncentračním táboře Mauthausen.

Před sto lety se narodila dvojčata Olga a Staša Jílovské. Sestry vyrůstaly obklopeny prvorepublikovou kulturní elitou, staly se známými fotografkami a za druhé světové války též pomáhaly odbojářům.

V Sezimově Ústí, blízko řeky Lužnice, si na přelomu 20. a 30. let nechali vybudovat letní sídlo pozdější druhý československý prezident Edvard Beneš a jeho paní Hana. Půvabné místo pak až do konce života považovali za svůj domov. Vilka a přilehlý park jsou dnes přístupné veřejnosti.

Diskuze o české politické kultuře svádí k přehnaným soudům. Ať už příliš negativním, vztahujícím se k současné politice, nebo naopak bezmála oslavným na adresu první republiky. Co si z podobných debat vzít? A je namístě hovořit o tom, že je naše demokracie unavená?

Počátek první republiky přinesl významný posun v ženských právech. Krom toho, že ženy získaly možnost volit, a první příležitost k tomu dostaly hned na jaře 1919, byl začátkem roku také zrušen zákon, který učitelky nutil k nelehké volbě mezi profesí a rodinou.

Křest knihy ruského autora Svjatoslava Rybase "Mnichov. Benešovo proroctví" byl pro milovníky Ruska zajímavou událostí. Sešli se na něm mimo jiné současní komunisté, bývalí spolupracovníci StB či absolventi moskevského institutu MGIMO, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Před sto lety skončila první světová válka, nazývaná též Velká válka. Konec světové války ale rozhodně neznamenal příchod světového míru. Klidu zbraní se nedočkali ani Čechoslováci, kteří museli na mnoha místech nadále krvácet a bojovat za svůj nově vzniklý stát. Jedním z takových konfliktů byla i sedmidenní válka s polskými sousedy.