Fotografky, které zvěčnily (nejen) smutného Karla Čapka

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Před sto lety se narodila dvojčata Olga a Staša Jílovské. Sestry vyrůstaly obklopeny prvorepublikovou kulturní elitou, staly se známými fotografkami a za druhé světové války též pomáhaly odbojářům.

Uplynulo století od narození sester - fotografek

Uplynulo století od narození sester - fotografek,zdroj: http://www.lgp.cz/cz/udalost/vystava/foto-oko.html

Olga a Stanislava "Staša" pocházely ze zajímavé a slušně zajištěné umělecko-intelektuální rodiny. Rudolf Jílovský byl jedním ze zakladatelů slavného kabaretu Červená sedma. Zpíval, hrál a ve 20. letech pracoval také jako redaktor v nakladatelství.

Jeho žena Staša, rozená Procházková, absolvovala slavné dívčí gymnázium Minerva a studovala na univerzitě jazyky. Studia sice přerušilo narození dvojčat, přesto tato inteligentní a šarmantní žena působila jako novinářka a překladatelka.

Manželství se v roce 1928 rozpadlo. Staša i Olga žily s matkou, v úzkém kontaktu však zůstaly i s tatínkem. Vyrůstaly tak obklopeny slavnými osobnostmi první republiky - různých profesí i politických přesvědčení.

Zatímco Rudolf Jílovský byl ve styku s masarykovsko-čapkovským okruhem, Staša Jílovská a její nový partner Adolf Hoffmeister měli blízko k levicovému prostředí avantgardy.

Mezi dobré rodinné přátele patřili například Ferdinand Peroutka a Milena Jesenská, s níž se matka Olgy a Staši znala už od gymnázia, Jiří Voskovec, Jan Werich či František Halas. Dvojčata se přátelila i s Peroutkovou dcerou Evou.

Není divu, že se sestry vydaly na uměleckou dráhu a začaly studovat na Státní grafické škole, konkrétně v ateliéru Jaromíra Funkeho. Setkávaly se i s členy skupiny levicově orientovaných intelektuálů Mladá kultura. A Staša se seznámila s Bedřichem Sternem, za něhož se později provdala.

Čapek před objektivem

Krátce po dokončení školy si díky pomoci otce i otčíma založily Olga a Staša vlastní ateliér Oko v Topičově domě na Národní třídě.

Jednalo se o maličký prostor s úzkou předsíní, už jejich první zákazník ale patřil k těm nejslavnějším. Rudolf Jílovský totiž na focení přivedl samotného Karla Čapka. Posmutnělého spisovatele sestry zachytily těsně po mnichovské dohodě, pouhých pár měsíců předtím, než Čapek zemřel.

Sestry ve své práci kombinovaly umělecké nápady s řemeslnou zručností. Známými se tehdy staly i díky rodinným portrétům a inovativním dětským fotografiím ve formě leporela, zároveň však fotografovaly další slavné osobnosti.

Těžká léta v protektorátu

Ateliér se jim podařilo udržet i za protektorátu. Staša v červnu 1942 porodila syna Jana, zároveň ji však postihla velká ztráta. Její muž Bedřich Stern byl kvůli odbojové činnosti zatčen a v únoru 1943 zahynul v Osvětimi.

S odbojáři spolupracovali i Staša, Olga a jejich otec. Právě v ateliéru se konaly tajné schůzky a sestry též pořizovaly kopie dokumentů a fotografie pro falešné pasy. Měli štěstí, válku přežily.

Po válce se cesty sester rozdělily. Olga Jílovská, provdaná Housková, se stala matkou tří dcer a ateliér vedla až do roku 1949. Pak pracovala jako fotografka Divadla na Vinohradech.

Staša se díky přátelům seznámila s novinářem a spisovatelem Ivo Fleischmannem. V roce 1946 se vzali. Odcestovala za ním do Paříže, kde zastával post kulturního přidělence při československém velvyslanectví.

V roce 1949 se manželům narodil syn Petr a v roce 1952 nejmladší Michal. To už žili opět v Československu, neboť Fleischmann byl v roce 1950 z Paříže odvolán.

Paní Staša později pracovala v Národním podniku výstavnictví a její muž byl zaměstnán na ministerstvu kultury a jako redaktor Literárních novin. Do Paříže se vrátili v roce 1964, Fleischmann tam působil jako kulturní rada.

V roce 1969 pak rodina požádala o azyl a ve Francii už zůstala. Staša se jako fotografka věnovala volné tvorbě.

V roce 2015 byla v pražské Leica Gallery uspořádána výstava fotografií obou sester, která reflektovala jak Olžiny dramatické kontrastní snímky z dráhy divadelní fotografky, tak i Stašiny počiny a koláže i společná díla obou sester. Na snímcích byli zachyceni Julius Fučík, André Breton, malíř Josef Šíma a mnozí další. Staša v 50. letech pořídila též slavnou fotografii Borise Pasternaka, která oblétla svět bez jejího jména.

Zatímco Olga vydala publikaci Sny, její sestra sepsala autobiografii Vrstvami, která shrnuje její spletitý život orámovaný - jak jinak - množstvím fotografií.

Olga Housková-Jílovská zemřela 18. prosince 2015.

Staša Fleischmannová 24. září oslavila sté narozeniny a žije v Praze.

Tagy: Česko domácí Československo fotografie druhá světová válka umění a kultura první republika prazskypatriot.cz

Zdroje: iDnes.cz,vlastní,Wikipedia.cz,Paměť národa,e-kultura.cz,prazskypatriot.cz