Globální analýza ukázala, jaký dopad má činnost člověka na rostliny. Popisuje, že od roku 1750 vlivem lidského působení prokazatelně zmizelo minimálně 571 druhů rostlin. 

Přiřadit specifický počet nějaké komodity k symbolickému znaku - tedy třeba dvojici jablek k číslovce "2" - bývá považováno za znak vyšší kognice. Stále častěji se však ze studií na zvířatech ukazuje, že ne všichni tvorové si podobnou schopnost musejí osvojit v první třídě základní školy. Nejnověji se ukázalo, že podobné symbolické myšlení zvládnou dokonce i titěrné včely. Zdaleka to však nezvládají tak dobře jako lidé.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.

Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.

Se zuby je občas potíž. Hafan jménem Loki by mohl vyprávět...

Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.

Nejnovější zprávy o klimatu nejsou příliš veselé. Českou republiku čeká jeden z nejsušších roků, hladiny podzemních vod u nás klesají, oceány se dle odborníků oteplují až o 40 procent rychleji, než se očekávalo, a nejnovější zpráva mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu varuje, že vyhyne až milion druhů živočichů a rostlin. V čem si tedy vzít příklad od nejzelenějších zemí světa?

Nástrahy číhající na prochladlých jarních mezích jsme již zevrubně probrali ZDE. Existuje ovšem jedno řešení: pořádně se obléct, třeba do huňatého svetru. Ale kolik se vlastně takových svetrů uplete z vlny jedné ovečky?