Marine Le Penová těsně před rozhodujícím druhým kolem francouzských prezidentských voleb oslabovala v průzkumech. A to přes dynamickou kampaň a uzavření šokujícího spojenectví s neúspěšným pravicovým kandidátem. Zde jsou hlavní příčiny jejích problémů z posledních dní a zároveň faktory, které by současnou situaci ještě mohly zvrátit:

Bod zlomu ve vztahu francouzské pravice k Národní frontě. I tak by se dala popsat klíčová politická událost před druhým kolem prezidentských voleb, kdy neúspěšný kandidát Nicolas Dupont-Aignan vyhlásil otevřenou podporu Marine Le Penové výměnou za příslib premiérského křesla. Hrdý gaullista, jehož v prvním kole podpořilo bezmála pět procent voličů, se tak stal zatím nejvýznamnější figurou tradiční pravice ve Francii, která spojila svůj osud s vítězstvím kandidátky označované za extremistickou.

Zkušenost ukazuje, že radikální názory jsou společensky přece jen o něco přijatelnější, pokud je nevyslovují muži. Jsou to totiž právě ženy, kdo je svým typickým způsobem dokáže lépe prezentovat a zprostředkovat. Od něžného pohlaví to voliči zkrátka berou jinak. Smutné je, že toho v poslední době hojně - a úspěšně - využívají evropští populisté.

Komu se francouzská prezidentská kandidátka za Národní frontu (FN) Marine Le Penová zdá málo radikální, nepříliš blonďatá, ne moc ironická a nedostatečně spjatá se svým otcem, ten se možná může těšit na vycházející hvězdu této krajně pravicové strany. A aby se to nepletlo, jde opět o členku Le Penovského klanu – jen o dost mladší. Mnozí předpovídají, že Marion Maréchalová-Le Penová vůdkyni strany a své tetě v jedné osobě co nevidět přeroste přes hlavu.

Méně než měsíc do prvního kola prezidentských voleb ve Francii vypadá situace poměrně jasně: o prezidentské křeslo se podle průzkumů z poslední doby i podle dosavadní dynamiky souboje utkají Marine Le Penová, kandidátka krajně pravicové Národní fronty (FN), a Emmanuel Macron, bývalý ministr socialistické vlády. Zatímco o jistotě postupu Le Penové téměř není možné pochybovat, Macronova pozice je slabší, než by se na první pohled zdálo.

Češi nazývali Rakousko-Uhersko „žalářem národů“. Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová říká totéž o Evropské unii. Podaří se jí ale skutečně rozebrat EU na součástky - tedy na jednotlivé národní státy?

Středový kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron si získává stále větší pozornost médií i voličů. Ne snad proto, že by se očekávalo jeho vítězství v květnovém prvním kole - to s největší pravděpodobností ovládne Marine Le Penová. Zvyšují se však jeho šance na postup do kola druhého, kde by měl královnu francouzské extrémní pravice porazit. Otázkou zůstává, jestli mu dosavadní tah na branku vydrží.

Po dvou mrtvicích je upoután na invalidní vozík, nemůže skoro mluvit, podle hlasů z jeho nejbližšího okolí je už duchem nepřítomen a na veřejnosti se objevuje jen výjimečně. Přesto na alžírském prezidentovi Abdalu Azízovi Buteflikovi podle mnoha evropských diplomatů a politiků do jisté míry závisí osud Evropy.