V debatě, zda přijímat nebo nepřijímat uprchlíky v Česku se objevuje řada nepodložených nebo přímo nesmyslných argumentů. K nejpopulárnějším tvrzením patří, že přijetí velkého počtu migrantů především z islámských zemí jako Sýrie, Libye či Eritrea, může způsobit, že v Praze nebo v jiných částech republiky začnou vznikat komunity podobné banlieus, problematickým předměstím Paříže a jiných velkých měst ve Francii. 

Egyptské úřady čelí vlně posměchu a kritiky. Nechaly totiž zhotovit kopii slavné sochy královny Nefertiti. Jenže nová verze se jaksi nepovedla a mnozí Egypťané ji přirovnávají třeba k Frankesteinovi. 

Většina protileteckých krytů, které vznikly za druhé světové války na severu Čech, už svůj původní účel dávno neplní. Slouží jako sklady, případně veřejnost seznamují s tím, jak civilní obrana fungovala. Přesto například kryty v chemickém závodě v Záluží u Litvínova zůstávají v provozu, využívají se k bezpečnostním cvičením.

Východočeský Kuks hraběte Šporka je dostatečně proslulý, středočeské městečko Zlonice již méně, snad někdo si vybaví Antonína Dvořáka, preludujícího ve zdejším kostele. A kdo byl Onufrius? Řeč je o svatém poustevníkovi z Egypta, jehož zobrazení v Čechách nenajdete právě často. 

Historie se opakuje a to je třeba do omrzení opakovat, protože se z tohoto faktu pořád nechceme poučit. Uprchlická krize je jen jedním z mnoha dílků skládačky, jejímž předobrazem bylo stěhování národů na sklonku starověku. 

Bývalou továrnu firmy Vitka Textiles v Brněnci na Svitavsku, v jejímž areálu zaměstnával za války Oskar Schindler židovské pracovníky a zachránil je tak před smrtí, čeká sanace. Požádal o ni Pardubický kraj, protože opuštěná továrna ohrožuje okolí nebezpečnými látkami. Sanovat chce kraj i shořelou skládku pneumatik v Boru u Skutče. 

Říká se, že žít minulostí se nevyplácí. Inu, jak komu. Ale třeba v případě autora knižní a seriálové Hry o trůny George R.R. Martina to rozhodně neplatí. Inspiraci pro své dílo hledal mimo jiné i ve skutečných dějinách, čemuž možná vděčí za mimořádnou popularitu svého díla. Právě proto totiž dokázal realisticky ztvárnit svůj plastický svět. 

Dnes sem míří turisté z Česka na zahraniční dovolenou. Není tomu ale tak dávno, kdy Podkarpatská Ukrajina patřila k českému území. Nebo přesněji československému. V pondělí 29. června to bude přesně 70 let, co Československo podepsalo se Sovětským svazem smlouvu o podstoupení Podkarpatí sovětské Ukrajině.