Dnes je pondělí 15. prosince 2025., Svátek má Radan a Radana
Počasí dnes -1°C Zataženo

Jaký je osud protileteckých krytů? Sklady, muzeum a některé slouží dodnes

5. 7. 2015 – 17:19 | Magazín | roj

Jaký je osud protileteckých krytů? Sklady, muzeum a některé slouží dodnes
Z krytu v Ústí nad Labem se stalo Muzeum civilní obranyzdroj: Profimedia

Většina protileteckých krytů, které vznikly za druhé světové války na severu Čech, už svůj původní účel dávno neplní. Slouží jako sklady, případně veřejnost seznamují s tím, jak civilní obrana fungovala. Přesto například kryty v chemickém závodě v Záluží u Litvínova zůstávají v provozu, využívají se k bezpečnostním cvičením.

Do jednoho z krytů, který je pod ústeckým zámečkem Větruše, se mohou lidé podívat. Změnil se totiž v Muzeum civilní obrany. Celkově má kryt 500 metrů zpřístupněných chodeb a 250 metrů původních štol. Návštěvníci si mohou prohlédnout plynové masky z doby od roku 1920 až po současnost či technické zajímavosti.

V původním protiletadlovém krytu v Mostě sídlí galerie Bunkr, která se snaží mapovat severočeskou výtvarnou a literární scénu.

Jedny z největších náletů na území České republiky zažilo za druhé světové války Mostecko. Chemický závod v Záluží vznikl jako dodavatel pohonných hmot pro německou armádu, proto byl cílem spojeneckých útoků. První nálet na Sudetenländische Treibstoffwerke AG uskutečnily americké bombardéry 12. května 1944 a závod se jim tehdy podařilo poškodit ze 40 až 50 procent. Lidských obětí byly tisíce.

Postupně v areálu vzniklo několik desítek protiletadlových krytů. Vešlo se do nich 5000 až 6000 lidí. "Padaly až tunové bomby. Jeden kryt zůstal nakloněn. Přitom existovaly i kryty pro jednoho člověka, který obsluhoval výrobu, ta jela i v době náletů," popsal Miroslav Plic z oddělení správy majetku současného vlastníka Unipetrolu.

Řídicí kryt byl pětipatrový, šířka stěn byla dva a půl metru a tloušťka stropu tři metry. "Samozřejmě se do krytů nevešli všichni. První byli Němci, pak důležití technici, třeba ruští zajatci zůstávali venku," popsal pamětník takzvané bitvy o benzin Miloslav Hrabák.

Dnes je v areálu třicet krytů. "Některé kryty jsou používány při každoročním bezpečnostním cvičení," řekl mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda.

Po náletech zůstala chemička přezdívaná Hydrák v troskách. S její obnovou začali takřka okamžitě po konci války místní Češi.

Předchozí článek

Kulhavý a Cink si rozdělili bednu na světovém poháru

Následující článek

Pětibojařům se nakonec zadařilo ve štafetě a jsou mistry světa!

Nejnovější články