Máme tu konec září a s ním připomínku svatého patrona naší země. Dramatické životní osudy knížete Václava jsou dobře známé. Jakou roli však sehráli v našich dějinách jeho méně známí příbuzní?

Je patronem českých zemí, jedním z nejslavnějších Přemyslovců a jeho život skončil tragicky, navíc prý na příkaz vlastního bratra. Ve skutečnosti je však život svatého Václava zahalen tajemstvím. Co vůbec o nejznámějším českém světci víme? A jak se v průběhu historie proměňovalo vnímání a prezentace svatováclavského kultu?

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Kladruby neboli Kladrau, starobylý benediktinský klášter nad údolím říčky Úhlavky nedaleko Stříbra. Někdejší významné náboženské, kulturní a hospodářské centrum západních Čech je historicky spojené s přemyslovskými panovníky, nejznámějším českým světcem Janem z Nepomuku i geniálním architektem Santinim.

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

Nevelká obec Tetín poblíž středočeského Berouna je místem s bohatou historií. Na zdejším dvorci zahynula rukou nájemných vrahů první česká světice Ludmila, jejíž svátek v neděli oslavíme. Tady prý stávalo sídlo Tetky, dcery bájného Kroka. Dějiny Tetína jsou však ještě starší. Archeologické nálezy hovoří nejen o Slovanech a Keltech, ale také o době bronzové a pravěkých sídlištích.

Monumentální zřícenina hradu Landštejn vystupuje z lesnaté krajiny České Kanady jako němý svědek dávných časů. To z bývalého kláštera paulánů poblíž nedaleké Nové Bystřice zdaleka tolik nezůstalo.

Hejnice, český Mariazell. Tak bývalo přezdíváno jednomu z našich nejmalebnějších poutních míst v severočeském Frýdlantském výběžku na samém úpatí Jizerských hor. K jeho vzniku se pojí působivá mariánská legenda.