Začíná to už v dětství. Nos se stává fascinující “tajnou místností“, kde děti objevují své tělo. Většina z nich reaguje na lechtání nebo podráždění prstem do nosu. Je to snadno přístupné místo, stimuluje příjemné smyslové vjemy a ve chvíli nudy může sloužit i jako zábava. Děti navíc často nemají potřebu skrývat chování, které dospělí považují za nevhodné a samy si ho za trapné vůbec nepřipouštějí. Rýpání v nose je pro ně tak běžné jako cucání palce nebo točení si s vlasy.

Podrobné studie potvrzují, že rýpání v nose u dětí může plnit různé funkce, od prostého odstranění suchého hlenu přes hledání smyslové stimulace až po způsob, jak se odreagovat během nudy nebo stresu.

Magazín

Rádi byste tvář jako z dovolené? 7 pokladů, které to dokáží a probudí vaši pleť k životu

Kdy už nejde jen o dětskou zábavu?

Občasné šťourání v nose je v dětství běžné, ale co když se z toho stane opakující se návyk? Právě tehdy je na místě větší pozornost.

Stres, úzkost nebo přetlak emocí

U některých dětí může rýpání v nose fungovat jako způsob, jak se vyrovnat s nervozitou, neklidem nebo přebytečnou energií. Pokud se tento zvyk objevuje velmi často, třeba několikrát během hodiny, může jít o tzv. kompenzační chování. V některých případech může souviset s poruchou zvanou rhinotillexomanie, která patří do širší skupiny tzv. BFRB projevů (behavioral-related body-focused repetitive behaviors), kam spadá například i kousání nehtů nebo vytrhávání vlasů. V takových případech je vhodné obrátit se na dětského psychologa, který pomůže odhalit hlubší příčinu a nabídne efektivní strategii, jak návyk zvládnout.

Zdravotní rizika

Kromě psychologického rozměru může být opakované rýpání v nose i zdravotním problémem. Dětská nosní sliznice je citlivá, a pokud ji dítě neustále dráždí, může dojít k jejímu podráždění, poškození či dokonce ke krvácení. Otevřená poranění pak zvyšují riziko infekce nebo přenosu virů, zejména pokud dítě sahá do nosu neumytýma rukama.

Magazín

Proč Japonky stárnou pomaleji? Těchto 6 pravidel jim udržuje tělo i tvář mladou – zkuste je taky!

Jak z nevinného zvyku udělat zdravý rituál

Šťourání v nose nemusí hned znamenat problém, pokud na něj dokážeme reagovat včas a s nadhledem. Místo zákazů a výčitek je lepší hledat cesty, jak tento zvyk přirozeně přesměrovat.

Hydratace na prvním místě

Důvodem, proč děti tak často sahají do nosu, může být obyčejný diskomfort – vyschlá sliznice, lechtání nebo nepříjemný tlak. Zvlhčením nosních dutin můžete výrazně předejít nutkání k rýpání. Pomoci může pravidelné pití vody, nosní spreje s mořskou vodou nebo používání zvlhčovače vzduchu v místnosti, kde dítě tráví hodně času. Suchý vzduch a hustý hlen totiž jdou ruku v ruce.

Dejte prstíkům jiný úkol

Když vidíte, že dítě sahá k nosu ve chvíli, kdy se nudí nebo je roztěkané, nabídněte mu alternativu. Některé děti zklidní modelína, jiné zaujme malý antistresový míček nebo kreslení. Důležité je nechat ruce zaměstnané – jinak si samy najdou cestu zpátky k nosu.

Magazín

Vypadají krásně, ale... Tyto materiály vám zničí dovolenou

Hygiena jako součást každodennosti

Místo ostudy nebo trestů pomáhá jemné připomínání a budování rutiny. Učte dítě, že když potřebuje do nosu, sáhne raději po kapesníku. A že si potom vždy umyje ruce – ne proto, že udělalo něco „ošklivého“, ale protože se tím chrání před bacily. Děti přijímají hygienické návyky mnohem ochotněji, když je předkládáme nenásilně a s trpělivostí.

Pozor, ale beze studu

Místo „Nedělej to!“ zkuste klidnější přístup – třeba tiché podání kapesníku nebo jemné připomenutí typu „Nechceš si raději utřít nos?“ Dítě se tak necítí zostuzené a zároveň začíná chápat souvislosti mezi komfortem, čistotou a respektem k okolí.

Šťourání v nose je u dětí běžné, často neškodné a slouží k vlastnímu pohodlí. Většina populace tento reflex praktikovala: studie říká, že až 91 % dospělých si občas strčí prst do nosu. Pro rodiče platí: není třeba panikařit, ale klidně a trpělivě ukázat, jak to jde i jinak. Stačí poslouchat potřebu, nabídnout řešení  a nechat dítě růst bez zbytečných zábran.