Český orientalista, bez kterého by svět neporozuměl jazyku starých Chetitů

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Tajemná říše starých Chetitů. Nebýt jednoho Čecha, možná bychom z ní dnes neznali víc než několik stručných biblických zmínek a staroegyptských nápisů. Letos je tomu právě sto let od chvíle, kdy chetitský jazyk rozluštil český orientalista Bedřich Hrozný.

Bitva u Kadeše mezi egyptskými silami faraona Ramesse II. a Chetity pod vedením krále Muvatalliše II. u města Kadeš

Bitva u Kadeše mezi egyptskými silami faraona Ramesse II. a Chetity pod vedením krále Muvatalliše II. u města Kadeš,zdroj: Profimedia.cz

Narodil se roku 1879 jako syn evangelického faráře v Lysé nad Labem. Pro zajímavost – mezi jeho spolužáky a přátele patřili i bratři Jedličkové, z nichž první se stal ředitelem Podolského sanatoria a druhý zakladatelem Jedličkova ústavu.

Budoucí orientalista studoval nejprve na pražském Akademickém gymnáziu a poté v Kolíně, kam se museli s rodinou přestěhovat kvůli nečekanému otcovu úmrtí. Zde jej výtečný kolínský historik Prášek směruje k budoucímu profesnímu zaměření. Hrozný se zapisuje na vídeňskou evangelickou bohosloveckou fakultu, tehdy jedinou v Rakousko-Uhersku.

Více než kněžská dráha ho však láká studium orientálních jazyků, kterých během studia zvládl deset - kromě povinné latiny a řečtiny. Do centra jeho zájmu se dostává klínové písmo, "vynález" starých Sumerů. Za chetitského období jím psala celá Přední Asie. "Důležitost písma klínového pochopíme, uvědomíme-li si, že jím nejstarší lidstvo psalo celá čtyři tisíciletí, tudíž jednou tak dlouho, jak my píšeme latinským," píše Hrozný. Rozluštěno je v polovině 19. století.

A Hrozného prvenství? "Český Champollion", jak mu přezdívali ve Francii, totiž nedešifroval písmo, ale neznámou řeč. První věta, kterou přečetl, zněla: "nu ninda-an éccátteni wátarma ekútteni" neboli nyní chléb budete jíst a vodu budete pít". Tento text stojí i na památníku slavného rodáka v Lysé nad Labem.

To jsme ovšem předběhli událostem.

Hrozný získává v roce 1901 stipendium na berlínské univerzitě, tehdejší špičce v oboru orientalistiky, kde vydává svou první práci s názvem Peníze u Babyloňanů. V další se pod názvem Obilí ve staré Babylonii ukrývají např. recepty na vaření piva z 3. tisíciletí př. Kr. Už tehdy se totiž pilo, a to hned několik druhů.

Bedřich Hrozný působí u významného archeologa a asyriologa Hugo Wincklera, pod jehož vedením v roce 1906 objevila německá expedice v Bogazköy nedaleko turecké Ankary významné starověké centrum.

Záhadou bylo, kdo a kdy ho vybudoval. Množství klínopisných tabulek slibovalo blízké objasnění, avšak zklamání přišlo brzy. Pár tabulek bylo sice popsáno babylónským písmem, takže Winckler byl schopen přiřadit ruiny chetitské metropoli Chattušaš, nicméně většina královského archivu byla psána neznámým jazykem. Do luštění se vrhá celá odborná komunita – leč marně.

Do týmu se hlásí i Čech Hrozný. Nejprve je odmítnut pro své mládí, později je však přizván a těsně před válkou vyslán do Istanbulu, odkud přiváží velké množství opisů starých textů. Po vypuknutí války je z Turecka odvolán a musí nastoupit do armády, nicméně na přímluvu významného orientalisty Aloise Musila zůstává ve Vídni coby štábní písař. Může tak v relativním klidu studovat záhadné texty také díky shovívavému nadřízenému.

Když se ho nadporučík Kammergruber ptá, čím je "pan inteligent" v civilu, Hrozného odpověď zní: "Poslušně hlásím, profesor semitologie, se zvláštním zřetelem k asyriologii". Nadporučík ho prý památně pochválil: "Mít tak deset tisíc semitologů, Rakousko tuhle válku vyhraje. Studujte si třeba od rána do večera, ale ať to nevidí pan major!" Hrozný mu za jeho porozumění poděkoval v předmluvě svého přelomového díla.

Úspěch se dostavuje v roce 1915. Zatímco všichni hledají semitský jazyk, Bedřich Hrozný nikoliv. Rozpoznává v neznámé řeči jazyk indoevropský – a má pravdu. Zapomenutá řeč starověkého národa je rozluštěna a Bedřich Hrozný publikuje "Die Sprache der Hethiter - Jazyk Chetitů".

Chetité byli indoevropským národem obávaných válečníků, kteří přišli do Malé Asie okolo třetího tisíciletí př. Kr. Dodnes není zcela jasné, odkud pocházeli, ačkoliv teorií je celá řada. Jednu z nejobskurnějších předkládá český záhadolog Arnošt Vašíček. Podle něj přišli Chetité z Indie, kde byli svědky zkázy způsobené jadernými zbraněmi mimozemšťanů.

Říše se rozkládala na území dnešního Turecka, Sýrie, Libanonu a Palestiny. Chetité prosluli prvenstvím v užívání železných zbraní a válečnými vozy, ke kterým zapřahali koně dovážené z říše Mittani. Tu ostatně při svých válečných konfliktech vyvrátili zrovna tak, jako dobyli Babylon.

Z bojů s Egypťany je známá biblická bitva u Kádeše s faraonem Ramessem Velikým. Vítězství tehdy nepřipadlo nikomu, takže obě strany sepsaly první známou mírovou smlouvu, dochovanou dodnes na stříbrných deskách. Konec mocné říše nastal okolo roku 1200 př. Kr. díky invazi tzv. mořských národů.

Bedřich Hrozný byl ovšem nejen mužem pera, ale také činu. Aktivně se věnoval vykopávkám v letech předválečných, v poválečných pak za přispění T. G. Masaryka a Edvarda Beneše uskutečnil archeologickou expedici do Turecka, kde odkryl velký archiv klínopisných tabulek.

Ohrožen místními beduíny i písečnými bouřemi podnikal výzkumné jízdy terénním automobilem, aby objevil zcela nová naleziště. Jeden pozemek dokonce kvůli vykopávkám zakoupil. Soudil, že právě tam se nacházejí vzácné klínopisné tabulky, což se i potvrdilo. Některé z nich přivezl do Čech, vymohl si totiž povolení od úřadů vyvézt dvě pětiny archeologických nálezů, což bylo v té době oprávnění výjimečné.

Při výkopech v Egyptě či v Řecku archeologové nesměli vyvážet nic. Bohužel velká část nálezů byla zničena v roce 1969 při požáru zámku v Benešově nad Ploučnicí.

Za 1. republiky se profesor Hrozný stává děkanem a později i rektorem Univerzity Karlovy, přednáší na zahraničních univerzitách a je přizván i do grémia navrhujícího udělení Nobelovy ceny. Stojí u kolébky časopisu Archiv orientální a zasazuje se o založení Orientálního ústavu. Snaží se o rozluštění jazyků staroindického a krétského, avšak neúspěšně. Neúspěšný je bohužel i v případě tzv. chetitských hieroglyfů, další Chetity užívané řeči.

V předvečer 2. světové války odmítá emigrovat před nacisty a 17. listopadu 1939 při uzavírání českých škol prokazuje svou statečnost. Během obsazování Karlovy univerzity se spolu s právníkem dr. Wenigem postaví veliteli přepadového komanda s vysvětlením, že na akademickou půdu nesmí podle platných zákonů vstoupit ani armáda, ani policie bez svolení rektora. Obsazování je alespoň na čas přerušeno a toho využívají již zatčení studenti k útěku. Zachraňují si tím život.

Poválečná vědecká činnost profesora Hrozného je znemožněna silným záchvatem mrtvice. R. 1947 ještě obdrží Státní cenu a po úraze dožívá v sanatoriu, kde krátce před smrtí přijímá jmenování akademikem. Zakladatel oboru zvaného chetitologie a rozluštitel chetitského jazyka umírá 12. prosince 1952.

Česká národní banka vyrazila k letošnímu výročí stříbrnou pamětní minci s nápisem: "Bedřich Hrozný, rozluštění chetitštiny, 1915 a 2015". První přeložená chetitská věta "nu ninda-an éccátteni wátarma ekútteni" je vytesána na pomníku českého orientalisty v Lysé nad Labem, kde se v muzeu, nesoucím jeho jméno, ukrývá i několik klínopisných tabulek...

Tagy: Česko domácí dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: Vlastní