V Indonésii si lidé mohou častěji dovolit kvalitní maso. Planeta trpí

MAGAZÍN - Magazín autor: roj

Jak Asie v ekonomice dohání západní státy, objevují se dopady, se kterými se příliš nepočítalo. Střední třída si najednou může dopřávat červené maso každý den a ne jen dvakrát třikrát do roka. Jenže víc hospodářských zvířat znamená víc skleníkových plynů...

V Indonésii roste počet lidí, kteří si mohou dovolit hovězí maso. Ale čím víc krav, tím víc metanu...

V Indonésii roste počet lidí, kteří si mohou dovolit hovězí maso. Ale čím víc krav, tím víc metanu...,zdroj: ThinkStock

Klimatické změny je to poslední, na co Maya Puspita Sariová myslí, když si pochutnává na bifteku a zmrzlině, které byly dříve pro miliony Indonésanů luxusem. Prudký nárůst konzumace produktů vzešlých z chovu hospodářských zvířat je ale pro naši planetu velmi špatnou zprávou.

Nikde jinde na světě přitom neroste apetit tolik jako v Asii, kde se rychle rozvíjí střední třída a která díky růstu příjmů a změně stravovacích návyků spotřebovává tolik produktů živočišného původu jako nikdy předtím.

Platí to zejména o Číně a Indii, ale také o Indonésii. Spotřebitelé jako je Sariová, jednatřicetiletá účetní z kosmopolitní indonéské metropole na ostrově Jáva, dnes mají běžně k dispozici zemědělské produkty, jež se mimo velké náboženské svátky dříve konzumovaly jen výjimečně.

Sariová vyrostla na venkově a červené maso jedla pouze jednou nebo dvakrát do roka. "Dnes už maso není žádný luxus a výběr je tak velký. A v Jakartě jsou k mání nejrůznější druhy zmrzliny, jogurtů a dalších mléčných výrobků. Je to super," citovala ji agentura AFP.

Den bez masa? Jen když se musí ušetřit

Pětadvacetiletá Christabelle Adeline Palarová vzpomíná, jak v dětství jedla maso jen občas. Dnes "mám maso pořád, kromě dní, kdy musím trochu šetřit".

To je sice dobrá zpráva pro střední třídu v rozvíjejících se zemích, ale špatná zpráva pro naši planetu. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) totiž dnes chov hospodářských zvířat představuje 14,5 procenta emisí skleníkových plynů, a to je více než emise vyvolané dopravou.

Přežvýkavci vypouštějí do vzduchu značné množství metanu. Oxid dusný, další významný skleníkový plyn, je vylučován z hnojišť a z krmiva pro dobytek.

Tyto emise by podle předpovědí FAO měly značně vzrůst, protože spotřeba masa a mléčných výrobků zřejmě vzroste do roku 2050 u masa o 76 a u mléčných výrobků o 65 procent.

Podle britské neziskové organizace Chatham House dnes 250 milionů Indonésanů sní méně masa než jejich asijští sousedé (v průměru 2,7 kilogramu na osobu za rok).

Indonesie patří mezi země s největším nárůstem spotřeby masa

Například v Malajsii se sní za rok v průměru osm kilogramů masa na osobu, ale do roku 2021 bude Indonésie patřit podle předpovědí k deseti zemím s největším nárůstem spotřeby hovězího, kuřecího a vepřového masa.

Pokud jde o trh s mléčnými výrobky, je potenciál největší ekonomiky jihovýchodní Asie obrovský, uvádí indonéská asociace výrobců mléka.

Novozélandský gigant Fonterra, který vyrábí mléčné výrobky, spatřuje v Indonésii jeden z nejvýznamnějších trhů. Zhruba 90 procent mléčných výrobků se totiž do Indonésie dováží, zejména z Nového Zélandu a z Austrálie.

V Indonésii má růst spotřeby masa z chovných zvířat i nepřímé dopady na klima: více dobytka znamená více zemědělských farem, a tedy další odlesňování, které je již dnes značné kvůli poptávce po palmovém oleji, papíru a rýži. Indonésie a spolu s ní celá planeta se tak připravují o lesy, které zachycují oxid uhličitý z atmosféry.

Letos nelegální spalování lesů způsobilo obrovské uvolňování dýmu, který se šířil do několika zemí jihovýchodní Asie a v některých dnech za sebou zanechával více skleníkových plynů, než celá ekonomika Spojených států.

Nejezte tolik masa a jogurtů, zachráníte planetu

Změna stravovacích návyků je nezbytná, aby oteplení planety nepřekročilo dva stupně Celsia, uvádí Chatham House. Tento limit si stanovilo mezinárodní společenství a vědci soudí, že jeho překročení může vést k řetězové reakci, který nynější stav ještě zhorší.

Zdá se však nemožné přesvědčit lidi, aby jedli méně masa a jogurtů, a zabránili tak dalšímu oteplování planety, konstatují nevládní organizace.

"Naše veřejnost nechápe ani souvislost mezi vypalováním lesů a emisemi, natož konzumací masa. Změna životního stylu a mentality zabere nějaký ten čas," uvádí Nyoman Iswarayoga z indonéské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Tagy: Indonésie zahraničí Asie zemědělství klimatické změny ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK