Roezl se narodil roku 1824 v Horoměřicích u Prahy, kde jeho otec pracoval jako zahradník na statku strahovských premonstrátů. Později se celá rodina stěhuje na další premonstrátské panství do Pátku nad Ohří. Tady se mladý Benedikt začíná učit práci svého otce. Ve věku třinácti let odchází "na zaučenou" do zahrad děčínského zámku hraběte Thuna, v nichž se poprvé setkává s tajemným světem orchidejí. Jejich kouzlu propadl na celý život. 

Mladík je šikovný a pracovitý, a tak již roku 1846 dostává nabídku z obchodního zahradnictví v belgickém Gentu, kde poté zastává místo vrchního zahradníka tropických skleníků.

Benedikt má však jedno velké přání - navštívit Ameriku, zemi, kde rostou ony obdivuhodné orchideje. A tak ve svých třiceti letech opouští Evropu a míří do New Orleansu. Veze s sebou sazenice rododendronů, kamélií a pelargónií. Plánuje si totiž založit v Americe zahradnictví a z jeho výnosů hradit své botanické cesty.

Usazuje se v mexickém hlavním městě, kde spolu s přítelem zakupuje hostinec - a zakládá zahradnictví. A konečně se vydává na své sběratelské cesty. Pro své úlovky neváhá podstupovat mnohá nebezpečí. Slézá pětitisícovky i proslulý Popocatepetl, několikrát je okraden, zajat povstalci a jednou se dokonce ocitne v nebezpečí oběšení.

Sazenice dovezené z Evropy v novém prostředí z velké části uhynuly. Něco však přece jen zůstalo, mezi jinými přadná rostlina jménem ramie, vlastně jakýsi druh kopřivy. Po mnoha neúspěšných pokusech se konečně podařilo vypěstovat ramii i v Mexiku.

Tehdy už Roezlovi náležely plantáže v Sontekomapánu u Veracruzu, kde dokonce zastával post velitele přístavu. Roku 1868 odjíždí do Havany na Kubu. Chce tam představit své pěstitelské úspěchy spolu s vlastnoručně zkonstruovaným strojem na zpracování ramie.

A tady přichází neštěstí. Při pokusu zpracovat i listy agáve se Roezlovi ve stroji zachytila levá ruka tak nešťastně, že mu museli amputovat celou paži.

Roezl se však po nějaké době z vážného zranění zotavil na těle i na duchu. Rozhodl se předat celé hospodářství svým příbuzným z Čech a pustil se znovu do sběru rostlin.

Rozsah jeho cest je obdivuhodný. Kolumbie a orchideje, Kalifornie a semena jehličnatých stromů. Peru, Bolívie, jezero Titicaca. Ecuador a šestitisícovka Chimborazo.

A opět Kolumbie, kde prováděl sběry pro belgická zahradnictví po dobu půl roku. Obrovské množství úlovků pak muselo pobrat 80 mezků! Na mezkovi či na koni také Roezl cestoval. Případně pěšky. A bez pušky, protože s domorodci prý vycházel velmi dobře. Však ho prý také tak nazývali "muž bez pušky".

Roku 1872 se navrací do Evropy a přiváží s sebou i tři dosud neznámé druhy orchidejí, které jsou po něm pojmenovány.

Nezdrží se dlouho, za pár měsíců vyráží na americký kontinent znovu. Tentokrát nejede sám, doprovod mu dělají jeho synovci. V Mexiku sbírají kaktusy, ve Venezuele pátrají po zvláštním druhu orchideje, nazývaném domorodci "flor de mayo".  Úspěšně.

Nakonec se Roezl musí vrátit. Je nutno dojednat další obchody, navštívit přátele a samozřejmě rodiče, žijící nyní v Panenském Týnci u Loun. Znovu nezůstává dlouho a roku 1874 se vydává do Ameriky potřetí a naposledy. New York, San Francisko, Mexiko, sopka Colima a Niagarské vodopády.

A pak už se natrvalo usazuje v Čechách. V Praze zakládá obchod s orchidejemi i tropickými rostlinami a zabývá se jejich distribucí po celé Evropě. Zboží zajišťují synovci, kteří zůstali na americkém kontinentě.

Stává se předsedou prvního českého zahradnického spolku s příznačným jménem Flora, založeného roku 1880, který pod stejným jménem vydává i první zahradnický časopis. Jeho práce i jeho rostliny sklízejí zasloužené uznání doma i v zahraničí. Kolín nad Rýnem, Petrohrad. A od ruského cara dokonce obdrží Řád sv. Stanislava.

O Benediktu Roezlovi se rozhodně nedá říci, že by svůj život promarnil. Přesto, že absolvoval pouze obecnou školu, svým sebevzděláváním a pílí dosáhl vynikajících výsledků. Slavní botanici té doby psali s uznáním o jeho práci a jeho jménem byl pojmenováno téměř sto třicet druhů rostlin.

Když roku 1885 umírá ve věku 61 let, na pražském Smíchově se koná slavný pohřeb. Dodatečně je pak český "lovec orchidejí" uložen do rodného hrobu rodičů v Panenském Týnci.

A jak je to s jeho sochou? Ta se nalézá na Karlově náměstí v Praze a stojí tam tak trochu omylem. Koncem 19. století se čeští přírodovědci rozhodli, že vystaví pomník slavnému buditeli Janu Svatopluku Preslovi. Díky omylu novinářů, kteří to propagovali, vznikl z Presla vynálezce lodního šroubu Ressl. Pro něj se našlo důstojné místo, ale nebyla socha. A tak nakonec využili již existující, zhotovenou z darů příznivců - Benedikta Roezla...

A ještě jednu, tentokrát živoucí památku na českého zahradníka mají v Mexiku. Tehdejší prezident Tejado totiž Roezla pověřil zahradnickou výzdobou hlavního města, a tak za dnešní rozsáhlé blahovičníkové parky v Ciudad de México mohou jeho obyvatelé děkovat právě Benediktu Roezlovi.