Běžte se podívat, zač je toho Loket

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Loket neboli Elbogen, ležící v ohybu, tedy "lokti" řeky Ohře, sídlo králů i vězení, působivé městečko s monumentálním hradem. Slavný poeta Johann Wolfgang von Goethe oslavil své čtyřiasedmdesáté narozeniny právě zde.

Hrad Loket

Hrad Loket,zdroj: Helena Kalendová

Žulová skalní ostrožna nad řekou Ohří byla osídlena už v mezolitu. Zakladatelem loketského hradu, stojícího v místech bývalého slovanského hradiště, byl zřejmě druhý český král Vladislav (1110-1174), případně ministeriálové císaře Fridricha Barbarossy, osídlující zdejší oblast německými rolníky. Dnešní románsko–gotický hrad je komplexem budov s dominantní šestadvacetimetrovou hranolovou věží z poloviny 13. století, na muzeum upraveným Markrabským domem ze století čtrnáctého, pozůstatky románské rotundy, purkrabstvím a hejtmanstvím, mohutnými hradbami i sklepením – prostě středověk, jak se patří.

Po dějinných peripetiích dnes hrad opět září ve své středověké kráse

Kamenné zdi pevného sídla byly svědkem diplomatických jednání i příjezdů nejedné z korunovaných hlav, třeba když roku 1239 zavítal na Loket římský král Konrád. Hrad ovšem hostil především panovníky české, jako byl Václav I. či jeho syn Přemysl Otakar II., některé dokonce nedobrovolně. To byl případ Karla IV., který coby tříletý chlapec strávil několik měsíců v loketském vězení na příkaz vlastního otce. Jan Lucemburský se totiž obával spiknutí ze strany své ženy Elišky, která musela západočeský hrad nedobrovolně opustit a odebrat se s ostatními dětmi na Mělník. Malý následník trůnu zůstal na Lokti a svou matku už nikdy nespatřil.

Na Loket kupodivu nezanevřel a v dospělosti sem rád zajížděl nejen za státnickými záležitostmi, ale především kvůli lovu. Ostatně horké prameny karlovarské, objevené Karlovou loveckou družinou, nebyly daleko. Loketští prý při příjezdu vítali "Otce vlasti" pohárem s pěti librami švábských grošů. Václav IV. pak dokonce na Lokti trávil líbánky.

Husitské války přežil královský hrad vcelku bez úhony. V roce 1434 byl ovšem zastaven králem Zikmundem odměnou za finanční výpomoc rodu Šliků, které po další stovce let vystřídali páni z Plavna a posléze loketští měšťané. Za vlády Rudolfa II. se stal Loket doživotním vězením proticísařskému spiklenci Jiřímu Popelovi z Lobkovic, o němž dokonce kolovaly fámy, že sbírá vojsko a chce se stát českým králem.

Třicetiletá válka město i s hradem nemálo poškodila. Loketští byli nejprve oporou stavů, později zabrali výhodnou pevnost císařští a opustili ji teprve po ukončení války. Význam Lokte pak pomalu upadal. Koncem 18. století bylo rozhodnuto o přestavbě na vězení, kterým hrad zůstal až do znárodnění v roce 1948. V devadesátých letech se navrátil do rukou města a dnes opět září v plné středověké kráse.

Loket okouzlil i Goetha

Pevný hrad nad řekou Ohří okouzlil nejednoho romantika. Jedním z nich byl slavný německý poeta, diplomat a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe, který v kraji severozápadních Čech pobýval často a rád. Obdivoval zde nejen přírodní krásy a minerální prameny, ale také něžné pohlaví. Jednou dělal galantního společníka půvabné manželce císaře Františka I. Marii Ludovice, jindy jej přilákala proslulá italská zpěvačka Angelica Catalaniová. Do Lokte Goethe zavítal hned několikrát, jak se dozvídáme z pečlivě vedeného deníku. Zapsal si do něj i historky o Prušácích v Lokti, vyprávěné hostinskou od "Bílého koně", či o tom, kterak získal staré římské mince od zdejšího sedláka. 

Osmadvacátého srpna 1823 oslavil básník v Lokti své 74. narozeniny - a nikoliv sám. Společnost, kterou tvořila paní von Levetzow a její tři ratolesti, vyjela už v sedm hodin ráno z Karlových Varů. V Lokti obdivovali krásy města a hradu, po obědě následovala návštěva radnice a porcelánky. Ještě slavnostní večeře, a pak už zpět do Varů, kde na Mistra čekaly ovace dalších ctitelů. Šťastný den měl ovšem smutnou tečku. Mezi dcerami paní von Levetzow byla i Goethova pozdní láska, tehdy devatenáctiletá Ulrika, kterou právě na své narozeniny požádal stárnoucí poeta o ruku. Jeho žádost však vyslyšena nebyla.

Goethův pobyt v roce 1823 byl jeho posledním u nás. Do Čech se již nevrátil a nesetkal se ani s Ulrikou, která se neprovdána dožila požehnaného věku pětadevadesáti let. Repliku její slavné granátové soupravy můžeme dodnes obdivovat v Muzeu českého granátu v Třebenicích.

Nejen Ulriku a porcelán obdivoval slavný básník v Lokti, ale také unikátní loketský meteorit, nazývaný "zkamenělým purkrabím". To dle legendy o krutém hradním správci tvrdě sužujícím poddané, který se neslitoval ani nad chudou vdovou. Ta jej ovšem proklela a bídák se proměnil v kámen. "Purkrabí", který údajně dopadl na nádvoří hradu v létě roku 1422, patří k nejstarším známým uchovaným meteoritickým železům. Slitina železa s niklem ve tvaru koňské hlavy vážila původně přes sto kilogramů. Části meteoritu, rozřezaného počátkem 18. století na několik kusů, bychom dnes našli ve Vídni, v Praze i v Sokolově, v Lokti už pouhou repliku.

Jako každý správný hrad nabízí i Loket spoustu pověstí a legend

Pověstí nabízí Loket coby správné hradní sídlo hned několik. Třeba tu o Hansi Heilingovi neboli Janu Svatošovi, podle něhož se nazývají nedaleká skaliska. Svatošské skály byly inspirací nejen Goethemu či Vilému Mrštíkovi, ale kupodivu i Sigmundu Freudovi. Zakladatel psychoanalýzy o nich dokonce sepsal pojednání Sen o Svatošských skalách. A samotný Jan Svatoš? Dle legendy byl coby kníže loketských duchů vychováván na zdejším hradě. Porušil svůj slib vodní víle z Ohře kvůli lásce k pozemské dívce, s níž se chtěl oženit. Zhrzená víla proměnila celý svatební průvod v kámen, a tak dnes mezi žulovými skalisky objevíme Nevěstu a Ženicha, Tchýni s Tchánem, Muzikanty, Pátera i Svědky.

Na hradním nádvoří nalezneme pro změnu Gottsteina, vládce loketských skal a kamenů. Ten, komu se zjeví na hladině Ohře, získá bohatství a Gottsteinovu ochranu. Dotkne-li se navíc špičky jeho plnovousu a přihodí drobnou minci, vyplní mu skřítek tajné přání. Ale pozor! Nesahat na kyj, to by se Gottstein opravdu rozzlobil. A nakonec něco pro zamilované: Pár, který zdolá ruku v ruce devadesát šest schodů hradní věže a třikrát se na jejím vrcholku políbí, čeká štěstí až do smrti.

Zájemcům o hradní prohlídku nabízí Loket překrásnou sbírku porcelánu v budově hejtmanství či unikátní nástěnné malby z doby krále Václava IV., expozici historických zbraní a středověkého práva útrpného v bývalém vězení. A což takhle řádná středověká svatba? Ano, jste tu správně. Na Lokti vám nabídnou šermíře, muzikanty i rytířskou družinu. Stačí si jen vybrat - a bohužel také zaplatit. Hrad je otevřen denně po celý rok.

Tagy: Česko tip na výlet domácí kulturní památky čeští turisté hobby a volný čas turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura české dějiny

Zdroje: vlastní