Štědrý Andrej zase jednou přehrabal rozpočet a našel v něm desítky miliard. Vláda tak může zvýšit důchody v příštím roce nejen o povinných 598 korun (valorizace ze zákona), ale v průměru o 918 korun. K tomu ještě dostanou penzisté, kteří dosáhli 85 let, prémii 1000 korun (podrobnosti zde).

Pro mnohé důchodce, anebo některé z těch, co se na penzi chystají, to každopádně může být dobrá zpráva. Vy ostatní ale na to, že se o vás stát (a Babiš) na penzi postarají, raději nespoléhejte.

Pravda se nevyplácí

Jeden z českých politiků v roce 2014 v debatě o zvýšení důchodů poznamenal: "Možná by si lidé měli uvědomit, že by se měli postarat sami o sebe."

Uhádnete, kdo to řekl? Byl to Andrej Babiš. Tento názor vyslovil jako ministr financí v rozhovoru pro svůj deník MF Dnes.

Tři roky poté okřikl svého nástupce na financích, který sdělil jinými slovy totéž. Ivan Pilný v rozhovoru pro deník Právo upozornil, že nynější "penzijní systém dojede, dřív nebo později. Je třeba hledat cesty, jak z toho". A k tomu připojil chmurnou vizi, která kdekoho dopálila: "Na důchody brzy nebude, důchodcům nezbude, než si přivydělávat, například sekat v parku trávu."

Babiš pravil, že to je nesmysl a ujistil, že na důchody bude.

Důkaz, že časy se mění a že se mění také Babiš. Pochopil, že v politice se říkat pravdu naplno nevyplácí.

Babiš nálezce

Plánované zvýšení důchodů (zákonná valorizace plus bonusy) bude stát v roce 2019 kolem 32 miliard. Tolik peněz navíc ze sociálního pojištění na důchodový účet ale nepřiteče. Takže se vytáhnou odjinud.

"Našel jsem na to (na zvýšení penzí) 21 miliard!" tvítoval nálezce Babiš po zasedání vlády. Kde? V privatizačním fondu.

Premiér řekl, že peníze ve fondu "leží". Jenže neleží. Používají se na odstranění ekologických škod.

V roce 2019 peníze na důchody každopádně budou. Ale co v roce 2020, 2021 a 2022? Odkud je vláda vezme? Z jiných daňových příjmů? To znamená, že bude míň peněz třeba na investice do stavby a údržby silnic, na železnice… Pro představu, příští rok vydá vláda na důchody 466,6 miliardy korun.

Na výdajích vláda zjevně šetřit nechce. Plánuje vyšší platy ve státním sektoru, chce přijímat nové zaměstnance a zvyšovat výdaje na armádu. A kromě toho nepřipouští, že zvýší sociální pojištění, z něhož odcházejí peníze na důchodový účet. Naopak, před volbami slibovala, že je sníží.

Jedeme na setrvačník

Matematicky nahlíženo, tahle rovnice nevychází. Je jasné, že tlak na důchodový účet založený na průběžném financování penzí poroste. Zejména v časech, kdy ekonomika zpomalí. A těm se nevyhneme, protože hospodářství se vyvíjí cyklicky.

Průběžný důchodový systém (PAYG - Pay As You Go) vychází ze solidarity generací. Ekonomicky aktivní jednotlivci do něj povinně sypou peníze, které obratem putují na účty důchodců. Pokud systém pojede na setrvačník a pokud se podíl důchodců vůči plátcům bude zvyšovat, budou plátci muset víc platit, jinak budou důchodci míň dostávat.

Realita je přitom neúprosná a nepopíratelná, podíl seniorů v populaci se zvyšovat bude (předpověď Českého statistického úřadu si můžete přečíst tady).

A tak zatímco před sedmdesáti lety pracovalo na jednoho důchodce pět až šest lidí, dnes pouze tři. Když se dál budeme spoléhat na průběžný systém, po roce 2040 může mít skoro každý pracující Čech na krku jednoho penzistu – po tomto datu začne do důchodu odcházet početná generace "Husákových dětí".

Plaťte hodně, chtějte míň

Tým levicových ekonomů na zakázku sociálních demokratů loni dospěl k závěru, že to utáhneme. Vykouzlil pohádkovou prognózu ("Penzijní reformy – od Chile po středovýchodní Evropu" – zde), která tvrdí, že průběžný systém v České republice je udržitelný.

Je v tom ale háček. Autoři připouštějí, že bude nutné provést parametrické úpravy systému. V praxi to znamená, že můžete a) zvýšit odvody, potažmo snížit čistý příjem pracujících, b) posunout věk odchodu do důchodu blíž ke kremaci – zatím je zastropován zákonem na 65 letech, c) dofinancovat důchody z jiných příjmů rozpočtu, třeba ze spotřební daně nebo z daně z přidané hodnoty.

Důsledkem takových parametrických úprav může být to, že na důchody podstatně víc zaplatíte a podstatně míň vám stát vyplatí. Bude to, jako kdybyste si v restauraci objednali a zaplatili šatobriján z hovězí svíčkové a číšník vám přinesl párky z Babišova masokombinátu.

Pro mnohé z Čechů tak státní penze funguje už dnes.

Mysleli to dobře…

Jak na to? Recept je prostý a debatuje se o něm už desítky let: Posílit odpovědnost jednotlivců za svůj příjem na penzi a motivovat je ke spoření na stáří.

Kdysi k tomu měl sloužit druhý penzijní pilíř (důchodové spoření), v němž si účastníci ukládali dvě procenta svého příjmu, a stát jim k tomu přisypal tři procenta z jejich odvodů.

Když Babiš před necelými pěti lety nastupoval na finance, hnutí ANO mělo v programu zásadu, že do druhého pilíře budou povinně vstupovat všichni noví zaměstnanci. Nakonec ale Babiš kývl sociálním demokratům na to, že důchodové spoření bude zrušeno.

Mezitím v dubnu 2015 překvapil přitom Babiš koalici (a nejspíš i sám sebe) prohlášením, že chystá vlastní penzijní reformu. "Reforma sleduje transparentnost, to znamená tu reformu, kterou bych já rád předložil nejdřív koaličním partnerům do konce června a potom, pokud se domluvíme, i sněmovně, je poměrně snadná." řekl ve sněmovně překvapeným poslancům i koaličním partnerům (přepis vystoupení zde). Nepředložil však nic.

Teď slibuje reformu znovu. Chce také znovu vytvořit (už x-tou) důchodovou komisi. Proč ne? Je to osvědčený postup, Neúspěch se dá rozložit na všechny strany, které mají v komisi své experty, a výsledek se potom shrne do okřídlené věty: "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždy."

Rád bych se mýlil…