Trump vás prodá Putinovi. Za pár rublů

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Za prezidentů Trumpa a Putina se reprízy legendárního bratrského polibku Brežněva s Honeckerem nedočkáte. Pokud realitní magnát vyhraje volby a příští rok se nastěhuje do Bílého domu, žádné líbánky s Ruskem nebudou.

Vladimir a The Donald. Fantasy nebo brzká realita?

Vladimir a The Donald. Fantasy nebo brzká realita?,zdroj: Profimedia.cz

Donald Trump a Vladimir Putin si jsou v lecčems podobní. Rádi dokazují své mužství – sobě, národu i světu. Kromě toho k sobě cítí sympatie. Co když si kápnou do noty?

Pak by Trump třeba mohl stáhnout Ameriku z NATO a americké jednotky z evropských států. Putin by mu na oplátku například vydal práskače Edwarda Snowdena a realitnímu magnátovi by za pár šupů (vlastně rublů) mohl prodat nějakou síť ruských hotelů s golfovými greeny.

Máte z takového obchodu obavy?

Evropa na zlatém podnosu

Jistě, zní to jako komiksová fantasy. Otázka, zda jurodivý Američan Trump předloží ruskému bohatýru Putinovi Evropu na zlatém podnose, však tak fantasmagorická není.

Někteří Evropané z ní mohou být nervózní. Newyorčan se sofistikovanou blond přehazovačkou na hlavě, který je už jistým kandidátem republikánů na prezidenta, jim poskytl důvod k obavám.

"NATO nás stojí peníze. Chráníme Evropu, ale utrácíme hromady peněz. To si přece nemůžeme dovolit," pravil v rozhovoru pro deník Washington Post. A aby bylo jasno, na koho míří, varoval: "Země, které bráníme, musí za tuto obranu platit. Pokud ne, musíme být připraveni ponechat jejich obranu na nich samotných."

(Podotýkám, že žádný z kandidátů na amerického prezidenta, kterého do volebního finále vyslala některá ze dvou hlavních stran – Republikánská, nebo Demokratická – o tom, že USA opustí Severoatlantickou alianci, dosud nikdy nemluvil. Trump je prostě originál.)

Jak vystoupit z NATO

Pokud by se Trump s evropskými spojenci nedohodl, jak rozdělit náklady na společnou obranu, mohl by Severoatlantickou smlouvu (o založení NATO) skutečně vypovědět. Je to jednoduchá procedura. Popisuje ji článek 13 smlouvy z roku 1949: "Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od této smlouvy rok poté, co podá vládě Spojených států zprávu o vypovězení smlouvy."

Takže, technicky vzato, by Američané sami sobě dali padáka z firmy, kterou založili a ve které mají největší podíl a hlavní slovo. No a po výpovědní lhůtě – sbohem a šáteček.

Co je ale z evropského pohledu nejzajímavější: Smlouvu by mohl vypovědět sám prezident – jako šéf státu i vlády, aniž by se opíral o hlasování vlády nebo senátu.

Existuje pro to precedent. Prezident George W. Bush před patnácti lety vypověděl smlouvu o antibalistické protiraketové obraně (ABM) s Ruskem. Vláda Bushe juniora si tehdy potřebovala uvolnit ruce pro chystaný projekt protiraketové obrany, jehož součástí byl radar v brdských lesích.

Zkrotlý Donald

Jenže v rozhodnutí o smlouvě ABM a členství v NATO je přece jen rozdíl. Smlouvu omezující protiraketovou obranu americký senát nikdy neschválil a s její výpovědí většina členů této komory kongresu souhlasila. Pro odchod ze Severoatlantické aliance by ale Trump podporu nenalezl. Výpovědí smlouvy by vyvolal konflikt nejen se senátory, ale také se členy sněmovny.

Americký prezident je mocný, rozhoduje samostatně o klíčových tématech. Může třeba vyhlásit válku. Jenže k tomu, aby ji vedl, potřebuje peníze, které mu musí schválit kongres. A obdobně to je v jiných státních záležitostech.

Prezident prostě kongres potřebuje. Pokud by Trump postupoval jako solitér na vlastní pěst, bez ohledu na kongresmany, kongres by mu blokoval nejen finance, ale i legislativu.

Jistě, vrchní velitel by mohl vládnout pomocí dekretů. Jenže v takovém případě by dosah jeho rozhodnutí byl omezený. Záhy by skončil jako chromá kachna (lame duck). Tak bývá označován prezident, který má malý vliv na politiku a nemůže prosadit svá rozhodnutí v kongresu.

Trump a lidé z jeho okolí, kteří mu radí, si to uvědomují. Je to patrné v posledních týdnech, kdy výstřední miliardář zkrotl.

Nedávno v rozhovoru pro televizi CNN hrozbu o odchodu z NATO už nevyslovil. Opakoval, že si přeje, aby USA platily méně a že nechce, aby Evropané byli černými pasažéry. Zdůraznil však, že jeho cílem není omezit americký vliv v Evropě, a tedy ani v NATO.

Bratrský polibek

Putina musely Trumpovy výpady proti evropským spojencům potěšit. A co teprve, když Trump pravil: "Putin je lídr, na rozdíl od Obamy". Není divu, že následoval kompliment z Kremlu. "Trump je talentovaný a osvícený muž," řekl uznale ruský prezident.

Podobně to vidí Putinovi spoluobčané. Britská agentura YouGov v dubnové sondě mezi Rusy zjistila, že Trump je mezi kandidáty na amerického prezidenta jednoznačně nejoblíbenější.

Naopak v Pobaltí si přirozeně Trumpa nepovažují. V litevském Vilniusu se objevilo graffiti, které ho zobrazuje ve vášnivém polibku s Putinem. Naráží na legendární fotografii bratrského polibku sovětského vůdce Leonida Brežněva s šéfem východoněmeckých komunistů Erichem Honeckerem.

Z toho všeho však nelze usuzovat na nějakou idylu, na "friendship" či družbu organizovanou dvěma autoritativními vládci.

Družba z toho nekouká

Přímočarý a také neurvalý Trump vzešel ze světa drsné obchodní konkurence, má ostré lokty a je podezíravý. Svou mentalitu odkrývá v knize "How to Get Rich" (v české verzi "Zbohatněte jako já", 2004, nakladatelství Pragma), kde píše: "Buďte paranoidní. Vím, nezní to příliš povzbudivě, ale musíte to brát tak, že i ten nejlepší přítel vám chce odloudit manželku a ukrást peníze."

Ostatně, vzpomínáte, jak rozezleně reagoval Trump na manévry pilotů ruských stíhaček, kteří se svými stroji buráceli nad palubami amerických válečných lodí? "V určitém okamžiku, když ten zelenáč přijde vámi, musíš střílet. Musíš střílet. Myslím, že musím střílet," rapoval jako 50 cent v rozhovoru pro televizi NBC.

Předpokládám, že Trump s Putinem by si brzy vjeli do vlasů. Jakkoli k sobě mohou cítit sympatie a respekt, hájí zájmy svých zemí, které mají mnoho protichůdných zájmů. A to by nakonec převážilo.

Donald Trump a Vladimir Putin by byli jako dva kohouti na jednom dvorku (chcete-li hnojišti).

Tagy: Rusko zahraničí Spojené státy mezinárodní politika geopolitika americké prezidentské volby 2016

Zdroje: Vlastní