Co by měla Evropa vědět o Donaldu Trumpovi

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Donald Trump chce zakázat muslimům vstup do Spojených států. Donald Trump je proti přistěhovalcům z Mexika. Donald Trump se vysmíval postiženému novináři. Zprávy o četných skandálech amerického magnáta, který "bojuje" o republikánskou nominaci do prezidentských voleb, každý den plní zpravodajské weby a noviny. Donalda Trumpa je zkrátka v Americe všude plno. Co z toho všeho by ale mělo zajímat nás v Evropě? 

Trumpova karikatura z pera Petera Brookese pro Times

Trumpova karikatura z pera Petera Brookese pro Times,zdroj: Profimedia.cz

Především jedna věc by měla být jasná. Trump se prezidentem nestane.

Někteří komentátoři přirovnávají Trumpa k politicky úspěšné Marine le Penové, takže to skoro vypadá, že by se skutečně mohl stát americkým prezidentem. Jenže ve Spojených státech platí jeden základní princip - tamní elektorát tvoří úplně odlišná skupina lidí než jsou ti, kteří ho nyní vehementně podporují.

A Trumpovy politické vize jsou na míle vzdálené představám většiny lidí, kteří půjdou k hlasovacím urnám. I kdyby se mu nakrásně podařilo probojovat primárkami k zářnému vítězství, ve finálním kole klání o Bílý dům by se nejspíš postavil proti nebezpečnému soupeři v sukni. Demokratka Hillary Clintonová - někdejší první dáma a bývalá ministryně zahraničí - má na rozdíl od Trumpa politické zkušenosti, takže pro ní nebude problém získat na svou stranu voličský mainstream. 

K souboji Trump vs. Clintonová ale nejspíš nedojde. I samotné republikánské funkcionáře děsí představa, že by se Trumpovy bizarní názory odrazily na příštích volbách do Senátu a Kongresu, kde nyní drží republikáni většinu.

Ve vzduchu tak pořád visí možnost, že Trump bude kandidovat na vlastní pěst. Sem tam to sám zmiňuje, čímž opět dráždí republikány, kterým by Trump jako nestranický kandidát mohl sebrat část hlasů. 

Vzhledem k tomu, jak si pod sebou systematicky podřezává větev bombastickými výroky (nejen na téma uprchlíků), je pravděpodobnost Trumpovy nominace nebo vítězství ve volbách takřka nulová. 

Trumpovy staré evropské kořeny

Trumpův dědeček, Friedrich Drumpf, byl Němec, který odjel do Spojených států si přivydělat. Úspěšně provozoval restauraci na západním pobřeží a pak se vrátil domů do Německa. Ale ne nadlouho, protože ho osud zavál zpátky za Atlantik. 

Jeho syn Fred Trump se oženil s Mary Anne MacLeodovou, která pocházela ze skotských ostrovů Hebrid. V tomhle se nynější uchazeč o Bílý dům potatil. Trumpova první žena byla česká emigrantka.

Trump není úplně proti všem imigrantům

A tady se dostáváme k tomu, jak to vlastně má Trump s migranty doopravdy. V normálním životě se totiž svými vlastními proklamacemi příliš neřídí. Alespoň co se týče jeho manželství.

Jeho první ženou byla Ivana Zelníčková narozená v Gottwaldově, později slavná Ivana Trump. Víc pozornosti než samotná svatba přitáhl rozvod kvůli jeho nevěře s bývalou královnou krásy (a jeho jedinou ženou narozenou v Americe). V případě prezidentského triumfu by se jeho současná manželka Melanie Trump, původem ze Slovinska, stala historicky teprve druhou první dámou, která se narodila mimo USA.

Kandiduje sice za republikány, ale není typický konzervativec

"Tohle není konzervatismus," prohlásil na Trumpův účet další uchazeč o republikánskou nominaci Paul Ryan.

Těžko mu oponovat, i když není nic obtížnějšího než definovat Trumpovu základní politickou ideu. Navzdory nekonečné studnici názorů, které šíří mezi veřejností a v médiích, není vůbec jasné, jakou ideologickou platformu vlastně hájí.

Ideální prototyp konzervativce najde milovník strany se slonem ve znaku spíše v Tedu Cruzovi a jeho vizi nízkých daní nebo zákazu potratů.

Trump přenesl své bombastické podnikání do Evropy

Trump odhaduje své jmění na 10 miliard dolarů (247 miliard korun), ale k finanční kontrole dává ve své vlasti jen částku kolem 1,5 miliardy dolarů. Většina jeho bohatsví je rozprostřena po celém světě v podobě golfových středisek, která jsou podle jeho slov"ta nejlepší na světě". Jak jinak.

Golfová centra mu ale nepřinášejí jen radost a peníze. Ve skotském Aberdeenshiru se soudil s místní větrnou elektrárnou, která podle něj esteticky hyzdila okolí hřiště. Soudní spor ale prohrál.

Trumpovo jméno prodává

Ať už dopadne celá jeho kampaň jakkoli, jedno se mu musí nechat. Vydělávat peníze opravdu umí. A taky zlepšovat svůj "brand" - tedy vlastní jméno. Trumpovo jméno totiž dobře vynáší. 

Trump přitom nevlastní všechny budovy, které nesou jeho jméno. A těch není úplně málo - například hotely v Panamě nebo mrakodrap v Istanbulu. V Turecku při slavnostním otevření nové budovy ochotně zapózoval se svou dcerou Ivankou a skutečným majitelem stavby, tureckým magnátem Mehmet Doganem. A protože vše, co se jmenuje 'Trump', je dobré, americký magnát neopomněl vychválit mrakodrap do nebes. 

Trumpovi vůbec nevadí, že ho leckdo přirovnává k Hitlerovi 

Na první pohled by se mohlo zdát, že se Trumpovi neskutečně daří. Jeho útoky proti muslimům nebo migrantům z Mexika ho dostávají na titulní strany novin. A jeho výroky silně rezonují v republikánské voličské základně, která v Mexičanech a radikálních islamistech vidí zplozence pekla a veškeré zlo světa. Podle průzkumu s ním co do zákazu vstupu muslimů do USA souhlasily celé dvě třetiny účastníků ankety.

A pamatujete si jeho nekonečné dotazy na Baracka Obamu, zda se opravdu narodil v Americe?

Přestože Trump není vůdcem "bílých amerických šovinistů", působí navenek jako jejich mluvčí. "Trump vyvolal vzpouru, která jen tak nezmizí," prohlásil Don Black, skutečný zakladatel šovinistické organizace s názvem Stormfront.

Podle Trumpa je Krym problém Evropy

Když v rámci kampaně došlo na otázku ruské anexe Krymu, nechal se Trump slyšet, že je to evropský problém. "Proč to neřeší Německo?" ptal se během rozhovoru pro CNN. "Víte, Německo je hodně bohatý, velmi mocný stát… A my pak děláme policajta pro celý svět."

Německo Trumpovi vůbec nějak leží v žaludku. Když německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že přijme milion uprchlíků, Trump se zděsil. "Vždycky jsem považoval Merkelovou za velkého vůdce. Ale co dělá, je prostě šílené," zhodnotil její uprchlickou politiku.

Kamarádství s Putinem

Američtí republikání mají k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi zvláštní vztah. Na jedné straně ho odsuzují za agresivní politiku (nejen ve východní Evropě) a chování jako vystřižené z dob studené války. Zároveň ale uznávají, že jeho rázné kroky mají něco do sebe. Hypermaskulinního autoritáře z Ruska dokonce v jarním průzkumu označila většina republikánů za silnějšího vůdce, než je Obama. 

A na to Trump slyší. Na Putinovu adresu nešetří chválou, třeba jako v případě zahájení ruské intervence v Sýrii, a věří, že by s bývalým agentem KGB vycházel dobře. 

Tagy: zahraničí Spojené státy americké americká politika americké prezidentské volby 2016

Zdroje: Vlastní,Politico