Čínská společnost China Nuclear Power Energy Company (CGNPC) se v konsorciu s britskými a francouzskými firmami významně podílí na zakázce na stavbu bloku C v anglické jaderné elektrárně v Hinkley Point za zhruba 18 miliard liber.

Jak ale upozornil internetový magazín Sinopsis zaměřený na informace o Číně, britská premiérka Theresa Mayová jen pár dní před plánovaným podpisem příslušných kontraktů oznámila, že její vláda hodlá celý projekt přehodnotit.

Čínský velvyslanec okamžitě protestoval, že zdržení, nebo dokonce zrušení celého projektu bude mít důsledky pro britsko-čínské vztahy, včetně řady dalších plánovaných investic.

Budování národní bezpečnosti

"Náhlost rozhodnutí nové britské vlády však okamžitě vzbudila podezření, že bylo vedeno bezpečnostními obavami z čínské účasti na obřím energetickém projektu, po němž měla navíc následovat účast CGNPC na stavbě několika dalších reaktorů v Británii," píše Sinopsis.

Blízcí spolupracovníci (v té době ještě ministryně vnitra) Mayové upozorňovali na možná rizika již loni, když varovali před hypotetickými "zadními vrátky" v softwaru reaktorů vyráběných v Číně, jež by mohla Pekingu umožnit v případě konfliktu zarazit na dálku velkou část výroby elektřiny v Británii.

Šéf jejího sekretariátu  Nick Timothy k tomu tehdy napsal: Pro ty, kdo nevěří v pravděpodobnost takového scénáře – Čínská nukleární společnost, jedna ze státních firem zapojených do plánů na výrobu britských nukleárních reaktorů – prohlašuje na svých webových stránkách, že je zodpovědná nejen za "navyšování hodnoty státního majetku  a rozvoj společnosti", ale také za "budování národní bezpečnosti".

Později přišlo dokonce i formální obvinění americké FBI proti čínské CGNPC. Podle amerických úřadů prováděla tato společnost v USA systematicky špionáž po více jak dvě desetiletí za pomoci naturalizovaného amerického občana tchajwanského původu Dr Szuhsiung "Allena" Ho.

Ten prý naverboval celou síť agentů, jež jeho prostřednictvím dodávala čínské státní firmě CGNPC a potažmo čínské vládě  tajné americké jaderné technologie.

Podle Guardianu má celý případ povahu "moderního špionážního thrilleru". Dr. Ho prý disponoval "neomezeným rozpočtem" na verbování agentů.

Obvinění FBI jsou založená mj i na doznání jednoho z těchto agentů jménem Ching Ning Guey. Ten se americkým úřadům přiznal již před rokem; od té doby leželo jeho doznání zapečetěné u soudu, zatímco FBI budovala své obvinění proti Dr. Ho a CGNPC.

Z toho by vyplývalo, že americké úřady věděly o celé záležitosti nejméně rok. Vzhledem k úzké bezpečnostní spolupráci s Velkou Británií je velmi pravděpodobné, že se v době diskuzí o Hinkley Point o své poznatky podělily se svými britskými kolegy. Tehdejší britská vláda se však nejspíš rozhodla tato podezření ignorovat.

Ta současná podle britského deníku Guardian pravděpodobně nakonec čínské angažmá v Hinkley Point odsouhlasí. Na druhé straně ale k čínskému rozladění zřejmě odmítne další jaderné projekty, který v Británii měli mít v režii sami Číňané – reaktory v Bradwellu a Sizewellu.

Češi na projektech v Číně?

Před čínskými špionážními aktivitami varuje i aktuální výroční zpráva české kontrarozvědky BIS. "Čínská diplomacie, byznys a zpravodajské služby v roce 2015 navázaly na úspěchy předchozího roku a pokračovaly v rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci," píše BIS s tím, že "dominantní čínskou zpravodajskou silou v ČR byla vojenská rozvědka".

Číňané nyní otevřeně vykazují zájem o dění na tuzemské jaderné scéně, i když česká vláda nechce opakovat otevřený tendr, který ČEZ v roce 2009 vyhlásil na dostavbu dvou bloků Temelína. V Temelíně dokonce ani nechce prioritně stavět. Přednost mají mít Dukovany a místo tendru přímé oslovení strategického partnera.

Vláda zatím možné zahraniční zájemce o dostavbu Dukovan oficiálně neoslovila. Opakovaně však zdůrazňuje, že od vybraného dodavatele bude požadovat, aby přizval české firmy ke svým zakázkám na stavby elektráren ve třetích zemích.

Podle tohoto měřítka ministr průmyslu Jan Mládek však před časem při svém veřejném vystoupení rozdělil na ty ochotnější a méně ochotné. Zatímco nejvíce ochoty projevuje ruský Rosatom a "částečně korejské Kepco", na opačném konci je japonsko-americký Westinghouse a také Čína (bez bližšího určení potenciální dodavatelské firmy).

"Zástupce ČLR byl překvapen z toho, že by se Češi měli podílet na jejich projektech. Spíše implicitně předpokládali, že to sem přivezou nejlépe všechno včetně dělníků, inženýrů a možná i betonu. Budeme mít velký komunikační úkol vysvětlit, že takto si to nepředstavujeme," řekl Mládek.

Sama Čína se k jádru staví velmi otevřeně. Do provozu zatím uvedla 34 jaderných elektráren a dalších 20 jich je v Číně ve výstavbě.

Čínské ambice představil počátkem léta na konferenci v Praze zástupce čínské ambasády v Praze, ekonomický a obchodní rada Cheng Yongru.

Čína by do roku 2030 chtěla mít 110 jaderných reaktorů, ročně jich chce mezi lety 2016 – 2020 stavět šest až osm.

"Po Fukušimě se situace změnila, i čínská vláda řešila otázku bezpečnosti. Řešili jsme to jako zástupci čínské ambasády i s českými experty z SÚJB a potvrdili nám, že čínské reaktory jsou špičkové a bezpečné," řekl Cheng Yongru. I Čína prý stojí o spolupráci s českými firmami v oblasti dodávek i inženýringu.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky