O zakázku na dostavbu dvou bloků Temelína usilovaly americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu 60 let. Šlo o zakázku za několik set miliard korun. 

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš uvedl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dnešního dne prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem.

"Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," dodal Beneš.

Podle něj to ale neznamená, že firma v České republice končí s výstavbou jaderných zdrojů. "Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," poznamenal šéf ČEZ.

Beneš už dříve řekl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory. Jedním z řešení byla státem garantovaná výkupní cena elektřiny.

Ve čtvrtek ale kabinet uvedl, že má zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk.

"Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny," uvedl premiér Sobotka.

Beneš již dříve řekl, že tržní riziko investice do výstavby dvou bloků elektrárny Temelín by bez jakékoliv podpory nebo garance bylo příliš velké. "Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné," dodal.

Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu. ČEZ upozornil na to, že česká vláda s ohledem na aktuální diskusi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů.

Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta. Po poledni byl kurz na 556 korun za akcii.

Tuzemské firmy se bojí o pověst ČR

Zrušení tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je pro tuzemské firmy, které se měly na zakázkách podílet, zklamáním. Firmy přijdou o zakázky za desítky milionů korun. Rozhodnutí ČEZ také poškodí renomé Česka v zahraničí.

Českých firem, které se měly podílet na stavbě Temelína v případě vítězství konsorcia MIR.1200, bylo 247. V případě úspěchu Westinghousu šlo o víc než 150 firem. Řada podniků ale byla zapojena v obou konsorciích.

"Je to špatná zpráva pro všechny i z hlediska energetické stability a budoucnosti energetiky v České republice," uvedl generální ředitel strojírenských Vítkovic Jan Světlík. Vítkovice mají uzavřené smlouvy o spolupráci s oběma účastníky tendru.

Mezi firmami, které se měly na zakázkách při plánované dostavbě Temelína podílet, byla i společnost Baest Machines&Structures, která vyrábí ocelové nádrže a tlakové nádoby. Obchodní ředitel firmy Karel Janoušek řekl, že zrušení tendru je pro firmu zklamáním a znamená ztrátu zakázek zhruba v hodnotě desítek milionů.

"Příprava na tuto zakázku patřila mezi naše střednědobé plány. Trvala přibližně dva roky," uvedl Janoušek. Společnost se zaměřuje i na další zakázky, ale v případě, že by byl tendr obnoven, ucházela se by se o tuto zakázku pravděpodobně znovu.

"Je to pro nás samozřejmě nepříznivá zpráva, protože realizace takto velké zakázky by byla pozitivním impulzem pro české stavebnictví i další obory a zaměstnanost v nich. To by samozřejmě v případě úspěchu konsorcia platilo i pro PSG," řekl dnes ČTK Tomáš Krones, generální ředitel stavební firmy PSG-International, která by se stavby účastnila s MIR.1200.