V Česku se proti tuberkulóze neočkuje už od roku 2010. Není třeba, nebezpečná choroba se už u nás téměř nevyskytuje. Jenže přesně před rokem řada českých lékařů varovala před možnými důsledky uprchlické vlny a právě tuberkulózu označila za jednu z nebezpečných chorob, které by migranti mohli zavléct do Česka. Návrat nemoci by pak mohl snadno přerůst i v epidemii.

Obavy lékařů se ale nenaplnily. Ze 4400 migrantů, kteří loni prošli detenčními zařízeními v Česku, měli TBC jen tři lidé. V ČR se přitom za celý rok objevilo 500 nových případů. Podobně tomu bylo i s dalšími nemocemi.

Civilizační blahobyt škodí zdraví

Není divu. Nově příchozí se těší daleko lepšímu zdraví než  populace v jejich nové zemi. Na překvapivý fakt upozornily studie na základě databáze Evropské unie a v Česku to pak potvrdilo i šetření české epidemioložky docentky Dagmar Dzúrové.

Výsledek je na první pohled paradoxní. I když náročnou migraci podstupují hlavně ti nejzdatnější a nejzdravější lidé, přece jen přicházejí z válečných oblastí, nebo zemí s nízkou životní úrovní, o kvalitě lékařské péče ani nemluvě.

Zásadní rozdíl ale spočívá v odlišném životním stylu. Migranti netrpí neduhy, které trápí obyvatele vyspělých zemí - nekouří tolik, nepijí alkohol, neholdují drogám a netrápí je celodenní posedávání. Migranti zkrátka ve srovnání s námi žijí daleko zdravěji - konzumují víc zeleniny, ovoce, ryb, mají i dostatek pohybu.

'Rosseto efekt'

Fakt, že se migranti těší lepšímu zdraví než lidé v hostitelské zemi, přitom není novým fenoménem. Už v 60. letech řešily desítky amerických odborníků záhadu, pro kterou se vžilo označení "Rosseto efekt".

Rosseto je městečko v Pennsylvánii, kde tehdy žila početná komunita italských migrantů. Na tom by nebylo samo o sobě nic zvláštního, jenže Italové vykazovali neuvěřitelně nízkou úmrtnost na nemoci oběhové soustavy.

Lidé z komunity přitom žili způsobem, který můžeme považovat za pravý opak zdravého životního stylu. Kouřili cigarety bez filtru, dopřávali si nekvalitní víno a jejich stravovací návyky měly do zdravé středomořské kuchyně hodně daleko. Pojídali salámy, párky, uzeniny a tvrdé sýry plné cholesterolu. Muži navíc pracovali v břidlicových lomech, kde jim hrozily těžké úrazy a nemoci způsobené jedovatými výpary.

Tajemný zdroj jejich zdraví se skrýval v úzkých vazbách, které byly pro italskou komunitu charakteristické. Soudržnost, solidarita a vzájemná podpora mezi krajany významně snižovala stres, což se pozitivně projevovalo i na jejich fyzickém zdraví. Psychosomatický účinek společenství, které pevně drží při sobě, funguje v řadě cizineckých komunit i dnes.

Ve zdravém těle nemocný duch

Výzkumy ovšem sice odhalily, že se migranti těší překvapivě dobrému zdraví, toto zjištění se ale týká jejich fyzické stránky. Mnoho uprchlíků z válečných oblastí ale trpí psychickými problémy a na jejich stavu se podepisuje právě rodinné vazby. 

Zatímco obecně platí, že sezdané osoby bývají zdravější než lidé bez závazků, u migrantů je tomu naopak. Řada z nich sice má manžela či manželku, do nové země ale přicházejí bez nich a bez svých dětí. 

Výzkum Geomigrace ukázal, že právě tato skupina uprchlíků trpí odloučením od svých dětí a partnerů, kteří zůstávají v zemi původu. A nejde jen o muže. Časté byly i případy Ukrajinek, které nechávaly své děti u prarodičů. V Česku pracují a do své domoviny posílají remitence. Když jim to finanční situace dovolí, snaží se pak přestěhovat rodinu do Česka, nebo se vrátit zpět do vlasti.

Svobodní migranti, kteří jsou bez závazků, se naopak v novém prostředí lépe adaptují a psychickými potížemi netrpí.

Na duševním zdraví migrantů se negativně podepisuje i jejich pracovní zařazení. Ať už je jejich vzdělání jakékoli, cizinci zpravidla v počátcích vykonávají nekvalifikované a špatně placené práce, které místo odborného vzdělání vyžadují především odříkání a ochotu pracovat v náročných podmínkách. Výjimkou nejsou ani situace, kdy lidé s vysokoškolským diplomem končí u práce, kterou odmítají dělat i lidé bez vysokoškolského či středoškolského vzdělání v hostitelských zemích.

Úspěšná integrace do nového prostředí může migrantům přinést psychickou úlevu. Zároveň ale může paradoxně znamenat, že se jejich zdravotní stav zhorší na úroveň obyvatel v nové domovině.