Italská legenda se hroutí. Monte dei Paschi di Siena, nejstarší nepřetržitě fungující banka na světě založená v roce 1472, přečkala třicetiletou válku i obě války světové. V epoše míru, eura a přísných bankovních regulací však krachuje.

Vláda v Římě nicméně dala najevo, že tuto legendu padnout nenechá, stejně jako nenechala padnout jinou památku – šikmou věž v Pise. Jenže pro Italy nebude záchrana banky bezbolestná. Pocítí ji akcionáři, majitelé dluhopisů a všichni daňoví poplatníci.

Záchrana naklánějící se věže stála více než 30 milionů eur (v dnešních hodnotách). Na záchranu Monte dei Paschi bude nutné sehnat 8,8 miliardy eur (240 miliard korun). To je pětina českého rozpočtu.

Jak Monte šla do světa

Banku založil magistrát městského státu Siena před 544 lety, krátce poté, co Itálii zasáhla epidemie moru. Tehdy se jmenovala Monte di Pieta, spravovala peníze střadatelů a poskytovala půjčky zemědělcům i obchodníkům. Byl to počátek bankovnictví, jaké dnes známe.

Sienská banka financovala stavbu silnic, charity, které se staraly o nemocné, a podporovala místní univerzitu. Až do devadesátých let minulého století byla konzervativní (dá se říct až staromódní) lokální institucí zaměřenou na Sienu a Toskánsko. Poté však bankéři odložili skromnost a lokální patriotismus stranou, banku dali na burzu a skupovali (často za přemrštěné ceny) regionální italské banky.

Monte dei Paschi se rozkročila po celé Itálii, zřizovala stovky nových poboček (v Itálii jich má dvě tisícovky a v zahraničí čtyři stovky). Na Apeninském poloostrově se posunula do první bankovní ligy – na třetí místo v žebříčku poskytovatelů půjček, hned za UniCredit and Intesa Sanpaolo.

Po finanční krizi však Monte dei Paschi zavalila hora nesplácených úvěrů. Italská vláda jí poskytovala první pomoc, nalévala do ní miliardy eur.

… a jak hluboko klesla

Bože, jak hluboko jsem klesla, povzdechla si ve stejnojmenném italském trháku Laura Antonelliová, představitelka markýzy Eugenie. Morální úpadek markýzy však bledne ve srovnání s finančním úpadkem Monte dei Paschi.

Ilustrují ho akcie banky. Než byly před Vánoci (kvůli strmému pádu) definitivně staženy z obchodů na milánské burze, prodávaly se za 7,25 eura (200 korun). Před krizí v roce 2007 přitom měly hodnotu 800 eur (více než 21 600 korun).

V červnových zátěžových testech 51 evropských bank skončila Monte dei Paschi na 51 místě. Bankovní regulátor (Evropská centrální banka) oznámil, že bankovní dům musí do konce roku sehnat na trhu chybějící kapitál.

Poradci z investiční banky JPMorgan se snažili prosadit plán na záchranný fond, do kterého by vstoupili katarští šejci. Investoři, kteří vyrostli na ropě, si však účast v projektu rozmysleli – nejspíš poté, co zjistili, že během prvních devíti měsíců roku vybrali klienti z banky 14 miliard eur (380 miliard korun).

Monte dei Paschi tak nezbývá, než čekat na záchranné lano od vlády.

Italská tragikomedie

Italská vláda před vánočními svátky protlačila parlamentem vlastní fond, z něhož budou moci čerpat banky, kterým chybí kapitál. Vložila do něj 20 miliard eur (540 miliard korun). Podstatná část této sumy padne na záchranu Monte dei Paschi.

"Pád Monte dei Paschi by ohrozil úspory tisíců Italů a vyvolal krizi v celém finančním systému země a v její ekonomice," varoval v parlamentu italský premiér, sociální demokrat Paolo Gentiloni.

Někteří ekonomové pokládají obavy z dopadů na italské hospodářství za přehnané. Podle nich byvláda mohla nechat banku krachnout. Monte dei Paschi není tak velká jako UniCredit a vklady střadatelů do 100 tisíc eur jsou pojištěny.

Vláda však krach připustit nechce – už proto, že by připravil o peníze majitele dluhopisů banky. Polovinu z nich drží drobní střadatelé. Je jich přes 40 tisíc a patří jim dlužní úpisy v celkové hodnotě dvě miliardy eur (54 miliardy korun). Vládnoucí sociální demokraté (ale i opoziční strany) tyto voliče přirozeně nechtějí ztratit.

Italové si cenné papíry Monte dei Paschi kupovali bez obav a ve velkém. Byli přesvědčeni, že akcie banky, která přestála pět století, jsou pro jejich úspory bezpečným přístavem a finanční ústav jejich víru utužoval sloganem "Una storia italiana dal 1472" ("Italský příběh z roku 1472").

Krize však ukázala, že příběh Monte dei Paschi nemusí mít šťastný konec, protože banka stojí na hliněných nohou.

Kupte si toxický šrot

Vláda se chystá bance na její žádost poskytnout 6,5 miliardy eur jako "preventivní rekapitalizaci". Na tuto částku se složí daňoví poplatníci. Zbývajících 2,3 miliardy eur získá banka přeměnou dluhopisů na akcie stejné hodnoty. Od drobných akcionářů je vláda navíc odkoupí. Pochopitelně v případě, že si to budou přát.

Poté se banka zbaví 28 miliard eur (760 miliard korun) nesplacených úvěrů. Budou přeměněny (sekuritizovány) na finanční deriváty a nabídnuty investorům. Patrně si řeknete, kdo by takový toxický šrot koupil? Správná otázka. Tyhle peníze se nejspíš přesypou do vládou zřízeného fondu.

Preventivní rekapitalizace však závisí na souhlasu Evropské centrální banky a Evropské komise. Že to nebude samozřejmost, naznačil guvernér Německé centrální banky a člen výkonné rady Evropské centrální banky Jens Weidmann. "Státní peníze jsou při záchraně bank pokládány za krajní prostředek. Plán na státní záchranu (Monte dei Paschi) je proto nutné pečlivě přezkoumat," řekl deníku Bild.

Pokud banka nakonec vládní injekci dostane, může se zotavit. Je však také možné, že ztracenou důvěru klientů už zpátky nezíská a nákladný záchranný plán pouze prodlouží její agonii.

Každá legenda jednou končí. Takže, proč by měla být Monte dei Paschi výjimkou?