Němečtí střadatelé opouští "bezpečí" bank a cpou bankovky do "bezpečnějších" domácích trezorů – jako za starých časů.

Zpravodaj deníku Wall Street Journal píše, že ztratili víru v "závětří" bank a také motivaci, aby v nich drželi peníze. Poplatky za služby leckdy převažují úroky a uložené peníze ztrácí hodnotu.

"Nevyplatí se ukládat peníze v bance, když za to musíte zaplatit," cituje zpravodaj WSJ dvaaosmdesátiletého penzistu Uwe Wieseho z Hamburku, který vybral většinu peněz z bankovního účtu a ve svém domovním trezoru skladuje 53 tisíc eur (1,43 milionu korun).

Burg-Wächter, největší výrobce trezorů v Německu, zaznamenal za první pololetí pětadvacetiprocentní nárůst prodeje domovních trezorů proti stejnému období loňského roku. Také jeho konkurenti Format Tresorbau a Hartmann Tresore hlásí dvouciferný růst poptávky po trezorech. Němci je krmí jak bankovkami, tak zlatem a stříbrem.

K nákupu trezorů přiměla leckteré Němce i šokující otevřenost Davida Folkertse-Landaua, hlavního ekonoma Deutsche Bank. Bankovní expert v rozhovoru pro Welt am Sonntag předpověděl, že banky v eurozóně nynější obtížnou situaci samy nezvládnou a vyzval vlády, aby jim pomohly.

Hodujte a utrácejte

Žijeme v absurdní době, kdy je možné, že věřitel platí úrok dlužníkovi a střadatel nemusí tratit, když si z banky donese bankovky domů a uloží je do trezoru, anebo nacpe do bot.

Příčinou je politika levných peněz, kterou se centrální banky snaží přimět spotřebitele i byznysmeny, aby nesyslili peníze, ale utráceli a investovali. A také – aby si půjčovali.

Centrální banky zavádějí extrémně nízké sazby, ale i sazby záporné. Těmi penalizují komerční banky za přebytečné rezervy, které u nich mají uloženy. Tyto depozitní sazby zavedla Evropská centrální banka pro 19 států eurozóny. (Uplatňují je však i centrální banky Dánska, Maďarska, Švédska a Švýcarska, kde se eurem neplatí.)

Cílem ECB je přimět zápornou sazbou banky, aby víc půjčovaly a podstupovaly větší riziko – jednoduše řečeno, aby ekonomiku rozhýbaly tím, že do ní napumpují víc peněz a vytvoří zástupy nových dlužníků.

V Česku drží národní banka sazby nad nulou. Centrální bankéři však o záporu už debatovali. A pokud zesílí tlak na posilování koruny, pak je patrně zavedou.

Kdo šetří, nemá za tři

Záporná depozitní sazba se dá přirovnat ke zdanění bank. A banky ji pociťují. Analytici Deutsche Bank odhadují, že od poklesu depozitní sazby pod nulu v roce 2014 banky v celé eurozóně na „dani z rezerv“ tratily 2,64 miliardy eur (72 miliard korun).

Náklady na daň může nést banka třeba tím, že sníží platy zaměstnanců, anebo část z nich propustí. To však některé banky udělaly už ve chvíli, kdy centrální banky srazily základní úrokové sazby k nule a kdy se snížil rozdíl mezi úroky z úvěrů a úroky z vkladů, který je pro banky důležitým zdrojem zisku.

Záporné sazby za vklady u centrální banky bilance bank dál zhoršily. Začaly se od nich odvracet akcionáři. A tak banky začínají přenášet daň z rezerv na klienty. Dělají to dvěma způsoby:

1. Hodí část daně na střadatele. Sníží úroky z vkladů, naúčtují poplatky za kdeco, zejména u velkých vkladů.

2. Zaúčtují daň dlužníkům. Zvednou úroky z úvěrů a zavedou nebo zvýší poplatky za zpracování úvěrů.

Až nás půjdou miliony…

Nejen střadatelé ale i některé banky se zabývají možností skladovat bankovky. Unikly by tak trestu za to, že si uloží do centrální banky peníze, které nejsou schopny udat na trhu.

Deník Financial Times psal o experimentu druhé největší zajišťovny na světě Munich Re, která skladovala desítky milionů eur v hotovosti za "únosnou cenu". Několik německých bank, včetně Commerzbank, druhého největšího poskytovatele půjček v zemi, prý zvažuje stejný postup.

Dá se tomu věřit? Nynější depozitní sazba ECB, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky z eurozóny je na 0,4 procenta. A úprk od centrální banky k hotovosti by přece něco stál – banky by musely platit transport bankovek, skladovací prostory, ochranu, pojištění…

Banky navíc nemohou hromadit pytle s bankovkami bez vědomí Velkých bratrů - centrálních bank, které slouží jako banky komerčních bank. Banky by musely centrální banku o bankovky požádat. A nikde není psáno, že jim instituce bankovního dozoru musí vyhovět.

Pokud by bankéři ve velkém začali křečkovat papírové peníze, zhroutila by se měnová politika centrálních bank jako domek z karet. A tohle přece centrální bankéři nemohou připustit.

Co kdyby se však peníze z bank rozhodli ve velkém vybírat střadatelé? Obrázky kilometrových zástupů před bankomaty by centrální bankéře určitě vyděsily tak, že by sazby rychle vrátili nahoru.

… budou trezory k mání?

Kdo ví, jak dlouho chtějí centrální banky držet sazby u nuly a v záporných číslech. Jisté je jen to, že donekonečna to nepůjde.

Hlavní ekonom Evropské centrální banky Peter Praet nicméně upozornil, že by nejvyšší instituce bankovního dozoru eurozóny mohla jít se sazbami ještě níž. "Pokud by se zhoršil výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily dostatečnou podporu ekonomice a inflaci, máme připraveno další snížení sazeb," prohlásil.

Pro výrobce to byl nejspíš signál k tomu, aby zvýšili produkci trezorů a pro střadatele podnět k jejich nákupu.

Takže, také přemýšlíte o trezoru?