Každoroční přehled o tom, jak jsou na tom evropské domácnosti, co se týče zadlužení a finanční gramotnosti pravidelně připravuje nadnárodní inkasní společnost Intrum Justitia. Letos se ho zúčastnilo více než 21 tisíc lidí z 21 zemí Evropy, kteří se snaží řešit svou finanční situaci.

Výsledky nejsou zrovna dvakrát povzbudivé a ukazují, že se lidé mají o finanční gramotnosti ještě mnoho co učit. Téměř 80 procent rodičů si myslí, že by se to děti měly učit ve škole. Pokud tomu ale tak není, snaží se své potomky učit zacházet s penězi sami. Češi jsou na tom poměrně dobře. "Více než devět z deseti (91 procent) českých rodičů se snaží dětem vysvětlit, jak zacházet s penězi," uvádí průzkum.

I když to tak – zejména před Vánoci – nemusí vypadat, v porovnání s ostatními evropskými státy vypadají Češi velmi zodpovědně. Jsou si vědomi toho, že je důležité platit účty a splátky včas (94 procent) a devadesát procent z nich má přehled o tom, na kolik je daný měsíc vyjdou účty.

Sice se to může zdát samozřejmé, ale tak vysoké číslo nemá žádný jiný z analyzovaných států. "Zdá se, že Češi mají osobní finance pod kontrolou a jsou při jejich správě svědomití," konstatuje studie.

Dotazovaní Češi byli také nečekaně optimističtí ohledně ekonomické situace země. Plných třicet procent z nich věří, že se ekonomika státu zlepšuje. Předběhli nás už jen Nizozemci (32 procent) a Irové (32 procent).

Slováci: Máme se špatně, ale naše děti čeká lepší budoucnost

Naši nejbližší východní sousedé sice s tím, že se ekonomika státu zlepšuje, příliš nesouhlasí (s tvrzením souhlasí jen 16 procent Slováků), ale zato věří v lepší budoucnost svých dětí. Toho, že se budou mít hůř než oni, se bojí jen deset procent Slováků, což je třetí nejlepší výsledek (nejoptimističtější jsou Estonci se čtyřmi procenty).

Zřejmě to má co do činění s tím, že nejsou příliš spokojeni se svou situací a nedovedou si představit, že může být ještě hůř. Téměř 40 procent dotázaných Slováků má pocit, že nemá dost peněz k důstojnému životu a zhruba stejný počet lidí tvrdí, že jim po zaplacení všech účtů nezbývá dost peněz.

Není se tak co divit, že si podle průzkumu každý pátý musel v uplynulém půlroce půjčit na složenky a že 22 procent Slováků uvažuje o přestěhování za hranice za lépe placenou prací. Namířeno mají většinou do Rakouska a až pak do Česka či Německa.

To Češi mají jasno – stejně jako většina evropských států je pro ně v případě cestování za lepším výdělkem zemí zaslíbenou číslo jedna Německo. Tam ostatně by nejraději odešli i Řekové, kteří vévodí statistikám pesimismu. Plných 42 procent z nich si myslí, že na tom budou jejich děti hůř a jen pět procent se domnívá, že se ekonomika zlepšuje.

Na nenadálé výdaje si stále nespoří dost lidí

Platit své dluhy včas není schopno dokonce 68 procent Řeků, což je nejvíc ze sledované jednadvacítky, který má průměr 44 procent. "Téměř polovina našich respondentů nebyla někdy v uplynulém roce schopna zaplatit splátky včas. Nestihnout zaplatit složenku se samozřejmě občas stává i těm nejlepším z nás, ale náš průzkum ukázal, že 56 procent dotázaných nezaplatila kvůli tomu, že neměla dost peněz," uvádí zpráva.

Na horší časy si totiž peníze odkládá jen část lidí, i když jsou si té nutnosti zejména mladí lidí vědomi. Měsíčně si spoří v průměru polovina Evropanů, přičemž největšími šetřílky jsou Rakušané, Švédi a Norové, naopak nejméně šetří Řekové (jen každý čtvrtý).

"Zajímavé je, že Evropané nejčastěji své úspory drží na spořících účtech (69 procent) a v hotovosti (26 procent). Indikuje to, že nejvíc lidí šetří peníze pro případ okamžité potřeby, nikoli pro to, aby je zhodnocovali," konstatuje průzkum.

Pokud lidé spoří, tak většinou na nenadálé výdaje (například 72 procent Rakušanů) a na cestování (47 procent Švédů).

Na otázce půjček na zbytné spotřební zboží se potvrdily známé povahy národů. Zatímco pro Švýcary je nemyslitelné půjčit si třeba na nákup nové televize (s tím, že je to v pořádku, souhlasí jen 12 procent dotázaných), 52 procent Poláků či 32 procent Britů by to v pohodě udělalo. A pak jen po absenci peněz na splátky litují (53 procent), že jim někdo už ve škole neřekl, jak zacházet s penězi.