Vždy k 15tému v příslušném měsíci se pak budou moct zapojit do slosování o peněžní výhry nebo dokonce o auto. Ročně bude stát rozdělovat peněžité i věcné výhry za 65 milionů korun. Šance na výhru je však podle behaviorálního ekonoma z Vysoké školy ekonomické v Praze Lubomíra Cingla nízká a časem o loterii přestanou mít lidé zcela zájem, stejně jako se tomu stalo na Slovensku.

• Myslíte si, že se do účtenkové loterie zapojí v Česku hodně lidí?

Věřím, že na začátku bude zúčastněných spousta. Poté, co ale lidé zjistí, jaká je reálná šance na výhru, zájem opadne. Účtenková loterie je zaměřená na jednu lidskou vlastnost a tou je přeceňování. Lidé tradičně přeceňují příliš malé pravděpodobnosti a naopak podceňují ty příliš velké, což je v podstatě jeden z prvních poznatků behaviorální ekonomie s počátky už v 70. letech.

• Bylo tomu tak i na Slovensku, kde účtenkovou loterii zavedli?

Ano, a také tam tato loterie skončila fiaskem. Pokud v České republice nebude v účtenkové loterii oproti Slovensku nějaká výrazná změna, asi to dopadne stejně.

• Jakou roli v tom hraje psychologie?

Docela velkou, zejména ve zmíněném přeceňování. I když je pravděpodobnost velmi malá, lidé se chovají, jako by byla řekněme padesátiprocentní.

• Co o tom ví behaviorální ekonomie; o tom, jak lidi přimět k tomu, co ani třeba dělat nechtějí?

Behaviorální ekonomie se v podstatě zabývá právě tím, co lidé dělat nechtějí. Anglicky se tomu říká nudge , což ve volném překladu znamená citlivě někoho popostrčit správným směrem. Tato ekonomie je oproti klasické také více lidská. Přistupuje k lidským potřebám.

• Nemůže si pak ale člověk připadat manipulovaný?

To je těžká otázka. Manipulování člověkem je jeden z hlavních protiargumentů proti těmto zásahům. Lidem je ale pořád ponechána svobodná vůle a mohou se z toho vyvázat. Pokud se člověku něco nelíbí, může si v podstatě stejně dělat, co chce. Stát nastaví směr, ale člověk se může svobodně rozhodnout, zda ho bude respektovat a plnit.

• Jak byste lidi motivoval vy, aby si brali v podnicích účtenky?

Je otázka, zda jsou vlastně jiné způsoby, jak si vynutit, aby si lidé účty opravdu brali a aktivně je vyžadovali. Účtenková loterie není ve své podstatě vůbec špatná možnost, má však své ale.

• Co si myslíte o tom, jak se Češi rychle zapojili do udávání podniků, které porušují pravidla elektronické evidence tržeb? Překvapilo vás to?

Nepřekvapilo. Češi to mají asi v sobě. Obávám se ale, že ta udání mohou mít špatný efekt na vzájemnou důvěru mezi lidmi. Pokud udání budou častá a stát na ně bude také aktivně reagovat, může to mít za následek, že se obecně mezi zákazníky a prodejci sníží důvěra. A důvěra v ekonomice je dost zásadní pojem, je složité si ji vybudovat. Důvěra přitom zjednodušuje fungování ekonomiky. Stát se to ale rozhodl nastavit tak, aby se lidé báli a udávali.

• A co může být důsledkem?

Například se zvýší transakční náklady. A v současné době už vidíme i to, že podnikatelé v souvislosti s EET už zavírají své podniky.

Tereza Pořízková pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autorka je studentkou Vyšší odborné školy publicistiky