Přesně před třiceti lety, 27. října 1986, skončila v Londýně éra džentlmenských dohod o cenách akcií a osobní prodeje a nákupy nahradily počítače. Díky takzvanému "Velkému třesku" Tchatcherovské státní reformy opustila burza zastaralé modely a přešla na elektronický systém obchodu.

Netrvalo dlouho a význam Londýna ve světě obchodu vzrostl a z centra města se stala ekonomická čtvrť nazvaná City vedená novou elitou bohatých lidí. Své pobočky zde otevřely prestižní americké, švýcarské či německé banky a firmy a z City se stalo globální finanční centrum fungující v několika časových pásmech a umožňující zahraničním bankám vstup na trh Evropské unie.

A právě ve snadném přístupu na unijní trh byla společně se silným zázemím hlavní výhoda City. Po vystoupení Británie z Evropské unie tak bude sídlo v Londýně zřejmě pro mnoho společností zbytečné nebo rovnou nevýhodné. Zástupci evropských měst proto už kolem bankéřů krouží jako supi.

Francouzská velvyslankyně Sylvie Bermannová jim minulý týden nabízela jako nové útočiště Paříž, která si dělá největší naděje. Svou delegaci do britské metropole vyslali také z Frankfurtu, Dublinu či Lucemburska. Jak tento víkend varoval výkonný ředitel Britské asociace bankéřů Anthony Browne, "ruce se už chvějí nad tlačítkem přemístit".

Odchod firem i zahraničních mozků

Podle nejčernějších odhadů by odříznutí od unijního trhu mohlo ohrozit až 35 tisíc pracovních míst v ekonomickém obvodě. Británie by sice už nebyla svázaná unijními daněmi z finančních transakcí, ale pokud společnosti nemají sídlo jinde v EU, ani zrušení této daně jí moc nepomůže.

Dalším omezením, které může výrazně narušit budoucnost londýnského finančního centra, jsou výrazná imigrační omezení, které vláda plánuje zavést i pro unijní obyvatele. Třetina zaměstnanců City jsou cizinci, dvanáct procent z nich pochází z Evropské unie.

Pokud by se na unijní zaměstnance aplikoval stávající vízový systém, údajně až dvě třetiny z nich by podmínky nesplnily a musely by zemi opustit. Společnosti by místo nich nemohly nabrat jiné, musely by primárně hledat v řadách britských občanů. Úspěch City je přitom založený na multikulturalitě a na tom, že jsou v něm zaměstnány jedny z nejlepších ekonomických mozků Evropy i světa.

Nám chybí bankéři, vám zdravotníci... Víza podle regionů

Strach, že brexit udělá z globálního centra malou provinční burzu, která si bude muset vystačit s leckdy méně kvalitními "domorodci", přiměl obecní politiky jednat. Obvod si nechal společností PricewaterhouseCoopers (PwC ) zpracovat návrh nového vízového systému, který by mohl situaci zachránit a zabránit nucenému odchodu schopných mozků.

Návrh vychází z vízového systému Kanady a Austrálie a počítá se zavedením regionálních víz. Jednotlivé regiony by si určily, v jakých oborech mají nedostatek pracovních sil a do nich by přijímaly zahraničních pracovníky. 

Například pokud bude v Manchesteru nedostatek zdravotních sester, zájemci za zahraničí by dostali možnost získat pracovní vízum, aby bylo by vázané právě na Manchester, v jehož okolí by museli i bydlet. Víza by se udělovala buď na rok, nebo na tři roky s možností prodloužení, na základě kterého by po pěti letech mohl pracovník zažádat o trvalý pobyt.

Je zřejmé, že potřeby jednotlivých regionů se od sebe výrazně liší – zatímco metropole potřebuje "kravaťáky", jinde je třeba nedostatek ve stavebních profesích.

Pomoc nejen Londýnu, ale i regionům

"Migrace byla vždy klíčovým prvkem prosperující a silné britské ekonomiky. Brexit nám dal možnost znovu se podívat na náš vízový systém a navrhnout model, který bude upravený podle regionů a flexibilní k potřebám podniků," vysvětluje politický předseda Korporací London City Mark Boleat. Ujišťuje, že nejde o řešení navržené speciálně pro London City, ale pomůže i regionům, kde může podpořit hospodářský růst v mnoha oborech.

"Regionální vízový systém je mechanismus, který bude řešit konkrétní nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, a jako takový nebude bránit ani nikoho odrazovat od zaměstnávání cizinců. Mezinárodní společnosti budou mít i nadále přístup k nejlepším kandidátům a zůstanou tak konkurenceschopné na světovém trhu," říká za autory studie PwC Julia Onslow-Coleová.

Ač je analýza poměrně propracovaná, připravená jen k naservírování politikům a nepůsobí jako zoufalý výkřik do tmy, vláda se k ní zatím nevyjádřila.