Miloš Zeman je krtek. Nemusíte se však lekat, na zahrádce vám žádnou škodu neztropí. Ryje jen v politice.

Na rozdíl od černého požírače žížal, který se vyskytuje v přírodě, však nedrží zimní spánek a nedá pokoj ani v zimě. Nejnověji zaryl do premiéra – do "Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu" jmenoval Karla Srpa, disidenta s kaňkou.

Bohuslav Sobotka to zarazil.

Prezidentovi velikáni

Vrchní velitel jmenuje kdekoho. Ústava a zákony ho pověřují, aby rozhodoval třeba o tom, kdo zasedne v ústavním soudu nebo radě centrální banky a kdo dostane státní vyznamenání.

Leckdy měl šťastnou ruku. Třeba tehdy, když jmenoval předsedou ústavního soudu Pavla Rychetského, anebo když vyznamenal sira Nicholase Wintona, zachránce židovských dětí z okupovaného Československa před transportem do koncentračních táborů, či generála Jaroslava Klemeše, radiotelegrafistu, který za války udržoval z Prahy spojení s Londýnem. 

Leckdy se však prezidentovi výběr nepovedl. Například tehdy, když na fleecovou mikinu připínal medaili režisérovi Robertu Sedláčkovi, který zazářil dokumentem doporučovaným lékaři namísto prášků na spaní – "Miloš Zeman: nekrolog politika a oslava Vysočiny".

Před rokem prezident dekoroval "za zásluhy v oblasti umění" dalšího kamaráda, Františka Ringo Čecha, který zase proslul jako autor rafinovaného textu fotbalového hitu "Olé, olé, olé, olé" a kromě toho národ obdařil úchvatným obrazem "Zvířátka obdivují píču". No a loni v říjnu si pak Zeman vzpomněl na dalšího parťáka, Danielu Hůlku, a obdaroval ho stejným vyznamenáním.

Všichni se podle prezidenta "zasloužili o stát" a všechny mu Bohuslav Sobotka podepsal (kontrasignoval). Tentokrát ale Zeman narazil. Jmenování jeho přítele Srpa do etické komise premiér zablokoval.

Čistý jako lilie?

Zeman to ostatně mohl předpokládat. A také předpokládal. Přesto Srpa premiérovi předložil.

Karel Srp, zakladatel Jazzové sekce, nesplňuje kritérium "spolehlivosti", které předpisuje zákon. Není čistý jako lilie. Jistě, odvedl záslužnou práci pro nezávislou kulturu, prokázal statečnost, komunistická justice ho poslala za mříže. Jenže on také selhal. S komunisty spolupracoval a donášel na známé z disentu, například na Jaroslava Hutku.

Srp tvrdí, že to není pravda (například tady). Upozorňuje na verdikt soudu, který dospěl k závěru, že StB ho ve svazcích vedla jako spolupracovníka (pod krycím Hudebník) neoprávněně. Soud se však zabýval především pravostí podpisu na jeho "vázacím aktu". Originál dokumentu se nedochoval a z mikrofiše grafolog samosebou nemůže dospět k závěru, zda podpis je skutečně Srpův. Proto soud vynesl rozsudek v jeho prospěch.

Před dvěma lety však komise ministerstva obrany rozhodovala o Srpově žádosti, aby mu byl přiznán status odbojáře. Na rozdíl od soudu se zabývala obsahem spisů se Srpovými výpověďmi a dospěla k závěru, že vědomě spolupracoval (donášel). Stejný posudek na Zemanova kandidáta vydala i etická komise vlády, k níž se Srp odvolal. Také ta rozhodla, že mu osvědčení vydávané odbojářům nepatří.

Proti Srpovi svědčí i Jaroslav Hutka, kterého komunisté přiměli emigrovat. Písničkář se seznámil se spisem, který na něj komunistická policie vedla a k Srpovi na Facebooku píše: "Mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval…"

A aby toho nebylo málo, proti Srpově jmenování vyzněl rovněž posudek Miroslava Vodrážky z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Ve svém hodnocení (zde) Vodrážka píše, že Srp dodával StB cenné informace, nejen o Hutkovi, ale i o dalších lidech z disentu.

Z toho vyplývá, že Sobotka vlastně nemohl jinak, než žádost o členství Karla Srpa v etické komisi odmítnout, byť před třemi lety Zemanovi vyznamenání za zásluhy pro Srpa podepsal.

U členů etické komise zákon vyžaduje "spolehlivost", a uvádí, že "za spolehlivého nelze považovat toho, kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena komise".

Srp pochyby vyvolává. Nic na tom nemění ani povyk hradního mravokárce, bývalého redaktora komunistických Haló Novin Jiřího Ovčáčka (zde), ba ani reakce, v níž vrchní velitel označil rozhodnutí premiéra za "ubohé" (tady).

Krtčí pranostika

Proč se Srp do komise hrnul? Je přece jasné, že by s lidmi, kteří mu odmítli přiznat prestižní osvědčení bojovníka proti komunismu, nemohl vycházet. Ztratil snad soudnost? Nebo má hroší kůži?

Proč chtěl Srp mermomocí rozhodovat o tom, zda druzí mají předpoklady k tomu, aby byli uznání za odbojáře? Anebo se dal přemluvit a je pouhou loutkou v rukou přítele Miloše?

Zemanův postoj je jasný, čitelný a bez otazníků. Už jen proto, že zveřejnil Srpovo jmenování v době, kdy ještě neměl premiérův souhlas. Byla to zlomyslnost. Krtek se prostě rozhodl, že bude rýt. A že ho ani mráz nezastaví.

Mimochodem, víte, co říká o krtcích pranostika? Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.

To se vskutku máme nač těšit.