Horší než teroristická hrozba: Rozdělené Německo v zajetí politické korektnosti

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Po atentátu na vánoční trh v Berlíně jako by se Německo probralo a začalo brát ještě vážněji boj proti teroristické hrozbě. Policie tentokrát dobře zvládla silvestrovské oslavy a zabránila opakování loňských rozsáhlých sexuálních útoků, ministr vnitra přišel s návrhem bezpečnostní reformy a byly odhaleny i první případy migrantů zneužívajících sociální podporu. Přesto ještě nefunguje všechno na výbornou a leckdy stojí lepší práci v cestě i přehnaná politická korektnost.

Oslava Vánoc v pohraničním uprchlickém táboře ve Friedlandu

Oslava Vánoc v pohraničním uprchlickém táboře ve Friedlandu,zdroj: Profimedia.cz

Jak vyplývá ze zprávy zemské kriminálky v Severním Porýní-Vestfálsku, německé úřady znaly berlínského atentátníka Anise Amriho pod čtrnácti různými totožnostmi. A i když byla jeho žádost o azyl zamítnuta, ztroskotaly veškeré pokusy o jeho vyhoštění. Tunisko ho celé měsíce odmítalo přijmout a příslušné papíry nutné pro deportaci dorazily až několik dnů po atentátu. Neschopnost deportovat odmítnuté žadatele je přitom celoevropský problém - podle Frontexu se to v EU nedaří ve 43 procentech případů.

Problém s několika různými totožnostmi u žadatelů o azyl zřejmě není ojedinělý. Vyšetřovatelé v severoněmeckém Braunschweigu teď řeší více než 300 případů zneužití sociálních dávek převážně súdánskými imigranty, kteří měli tři až čtyři totožnosti a podvodně pobírali dávky na několika různých místech.

Mezera v systému

Šéf kriminálky v Braunschweigu Ulf Küch odhaduje, že to jinde asi nebude jiné - zvlášť když se na ně nyní v této věci obracejí kolegové z dalších spolkových zemí. Podle něj šlo o organizovanou akci. Pachatelé objevili mezeru v systému a nestydatě ji využili, řekl v rozhovoru pro deník Hannoversche Allgemeine Zeitung. Škody odhaduje až na 10 milionů eur.

Podle Kücha za to mohou spolkové úřady, které nedbaly varování policie a místo snímání otisků prstů se omezily pouze na pořizování fotografií přicházejících uprchlíků. Podvodníkům - kteří samozřejmě neměli osobní doklady - se pak stačilo jen pod jiným jménem, datem narození a s upraveným zevnějškem (brýle, vousy, vlasy apod.) zaregistrovat někde jinde. Na vrcholu migrační vlny v roce 2015 se kvůli přetížení úřadů otisky nesnímaly - tato praxe se zavedla až od loňského května.

Podle azylového zákona má každý žadatel v Německu právo na 135 eur měsíčně. Ti, kteří žijí mimo příslušné ubytovny, mohou dostávat další příspěvek 216 eur. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí ale o dalších případech zneužívání dávek neví.

Pokus s falešnými identitami a živná půda pro teroristy

Německý novinář a expert na terorismus Shams ul-Haq se narodil v Pákistánu a do Německa přišel jako nezletilý žadatel o azyl před 26 lety. V uplynulých měsících se vydával za uprchlíka a zkoumal podmínky v 35 různých táborech.

Na imigračních úřadech se registroval pod deseti různými identitami. Otisky mu sice někde sejmuli, ale nikdo si nevšiml, že jde stále o jednu a tutéž osobu. Jak sám říká s odvoláním na zdroje mezi kriminalisty a úředníky, systém registrace dodnes pořádně nefunguje. Sám ví o několika případech, kdy migranti pro získání peněz používali několik totožností.

Podmínky v uprchlických táborech jsou podle něj tak špatné, že vytvářejí živnou půdu pro salafisty a teroristy.

Kromě špatného jídla, ubytování, špinavých záchodů a případů rvaček či sexuálních útoků mezi uprchlíky je podle něj hlavní problém v tom, že tu lidé nemají co na práci. To pak někteří samozřejmě přicházejí na hloupé myšlenky, podléhají propagandě a dostávají se do rukou islamistických verbířů, vysvětlil Shams u-Haq v rozhovoru pro Berliner Morgenpost.

Bezpečnostní reforma sklízí kritiku na všech stranách

S ohledem na selhání spolkových úřadů není divu, že ministr vnitra Thomas de Maizière sklízí vesměs kritiku za svůj nejnovější návrh bezpečnostní reformy, jejímž cílem má být zefektivnění boje proti teroristické hrozbě.

Ústředním motivem je snaha posílit v otázce vnitřní bezpečnosti pravomoci spolkových orgánů na úkor zemských. Ministr žádá posílení Spolkového kriminálního úřadu (BKA), posílení spolkové policie a zrušení zemských úřadů na ochranu ústavy (civilní kontrarozvědky), které nepodléhají Spolkovému úřadu na ochranu ústavy (BfV), ale jednotlivým zemským ministerstvům vnitra.

Větší vliv by chtěl mít ministr také na deportace odmítnutých žadatelů o azyl, jejichž vyhošťování dosud spadá do kompetence spolkových zemí. Navrhuje proto vytvoření spolkových center pro deportace - přednostně v blízkosti letišť. Měla by se také zmírnit kritéria pro to, které třetí země budou uznány za bezpečné.

Spolkové země reagují na ministrovy návrhy nezvykle ostře a kritika zaznívá i od koaličních sociálních demokratů (SPD), Křesťanskosociální unie (CSU), ale i od některých stranických kolegů z Křesťanskodemokratické unie (CDU). Rozbití existujících struktur označují za nesmysl a argumentují tím, že centralizovanější stát ještě nutně neznamená, že bude efektivnější a silnější. Jednotlivé úřady by se prý také musely celé roky zabývat vlastní reformou, místo aby bojovaly proti teroristům.

Ozývají se i hlasy, že se ministr pokouší udělat kozla zahradníkem, protože to byl právě on, kdo v době uprchlické krize v letech 2015 až 2016 nezanechal ten nejlepší dojem. Je prý i hrozbou pro demokracii, protože neguje samotný federální princip Německa a zpochybňuje podstatu ústavy.

Autoři základního zákona jej totiž v roce 1949 s vědomím válečných zvěrstev sepsali tak, aby právě na všech úrovních co nejvíce omezoval ústřední státní moc, která podle nich byla jednou z příčin nástupu nacismu.

Otázka ovšem je, zda by se v době krize a 70 let po pádu třetí říše neměla ústava upravit, aby zajistila bezpečnost i době nových rizik. Zaznívají přitom i argumenty, že to byly právě zemské orgány, kdo v případu berlínského atentátníka selhal.

Spolupráce mezi ústředím a zeměmi v tomto ohledu navíc nefunguje optimálně. Podpory se ministrovu návrhu dostalo sice ze strany Angely Merkelové, to ale nemá velký význam, protože kancléřka se - jako už tolikrát v minulosti - dokáže v případě potřeby bez mrknutí oka názorově obrátit o 180 stupňů.

Těžko se zavděčit všem - politická korektnost zastiňuje zásah kolínské policie

V době, kdy se Německo potýká s teroristickou hrozbou, vyznívá poněkud komicky čerstvá aféra se slovem, jímž policie v Kolíně nad Rýnem označuje obyvatele severní Afriky. Silvestrovské oslavy v tomto městě se odehrály mnohem klidněji než v roce 2015, kdy bylo podáno přes 1200 trestních oznámení, z toho více než 500 kvůli sexuálním deliktům páchaným hlavně přistěhovalci.

Letos muži zákona vsadili na prevenci: kontrolovali skupiny podezřelých, vykazovali je z místa, legitimovali je a v některých případech je zadrželi, dokud nebylo jasné, o koho jde.

Němci jsou s prací policie spokojeni, z nejnovějšího průzkumu televize ARD a deníku Die Welt dokonce vyplynulo, že se těší vůbec největší důvěře za uplynulých 20 let (věří jí 88 procent populace). A to i přes berlínský atentát, který ovšem otřásl důvěrou Němců v tajné služby (nyní jim věří 36 procent obyvatel). Celkově se ve své zemi cítí bezpečně většina Němců (73 procent). 

Byť se policistům za dobře odvedenou práci dostalo většinou slov uznání, snesla se na ně i vlna kritiky: nejen proto, že kontrolovali lidi jen kvůli jejich vzhledu, ale i proto, že na Twitteru označovali Severoafričany jako "Nafri", tedy zkrácenou formou slova "Nordafrikanischer Intensivtäter" (severoafrický recidivista). Podle kritiků jde o odlidštěný, paušální výraz pro skupinu obyvatel, který potenciální pachatele posuzuje čistě podle vzhledu.

Interně policie toto označení používá už delší dobu (byť neoficiálně), aby odlišila kriminalitu lidi pocházejících z Maroka, Alžírska a Tuniska. Nejde přitom o nic nového - o tomto označení informovala německá média už před rokem.

Policie si vůbec libuje ve zkratkách podobného typu: Například "Limo" (Linksmotivierter Straftäter) označuje levicově motivovaného pachatele, "Remo" (Rechtsmotivierter Straftäter) naopak pravicově, "Ladi" (Ladendieb) chmatáky v obchodech, "Bap" (Besonders auffälige Person) obzvlášť nápadnou osobu a "Rubu" logicky Rumuny a Bulhary.

Komentátoři většiny deníků ovšem debatu kolem výrazu Nafri a kritiku ze strany opozice označují za absurdní výstřelek politické korektnosti, byť připouštějí, že se toto slovo nemělo dostat na veřejnost.

Skoro každý druhý migrant z oblasti Maghribu registrovaný u kolínské policie spáchal nějaký trestný čin, většinou loupež či krádež. Je snad taková statistika projevem rasismu? Upřímně řečeno: Kdyby bývala policie a státní orgány stejně razantně a s důrazem na prevenci jako v Kolíně postupovali i v případě Amriho, možná na loňských silvestrovských oslavách nemuselo chybět 12 lidí z berlínského vánočního trhu.

Tagy: Německo zahraničí německá policie terorismus a násilí útoky a atentáty vyzvědačství a bezpečnost uprchlická krize útok v adventním Berlíně

Zdroje: Vlastní