Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 3°C Polojasno

Evropské souvislosti britské politické vraždy

Evropské souvislosti britské politické vraždy
Pieta pro zavražděnou političku před budovou parlamentu v Londýně | zdroj: Profimedia

Každá vražda se v relativně poklidné Velké Británii se stane středem zájmu médií i veřejnosti. Zločin z minulého týdne však z pochopitelných důvodů vzbuzuje neobvyklé vášně. Ve čtvrtek kolem jedné hodiny odpolední byla v městečku Birstall zároveň střelnou zbraní a nožem brutálně napadena poslankyně Jo Coxová, která svým zraněním o necelou hodinu později podlehla. Stala se tak obětí první politicky motivované vraždy v Británii od roku 1990 a nechtěně zároveň důležitou postavou vyostřené kampaně před blížícím se referendem o vystoupení země z Evropské unie.

Teprve jedenačtyřicetiletá zástupkyně v parlamentu za severoanglický obvod Batley and Spen patřila mezi velké politické naděje Labouristické strany. Jelikož před svým zvolením do parlamentu pracovala v rámci charitativní nadace Oxfam ve válečných zónách v Darfúru, Sýrii nebo Afghánistánu, založila svou politickou kariéru mimo jiné na obhajobě práv uprchlíků. Zároveň v posledních měsících patřila mezi nejaktivnější zastánce britského členství v EU.

S její politickou činností zřejmě souvisela vražda; zadržený hlavní podezřelý Thomas Mair měl při svém ohavném činu na základě mnoha výpovědí křičet "Britain First!", tedy název ultrapravicové politické straničky, brojící mimo jiné za odchod z EU. Spojení s extrémní nacionalistickou scénou následně potvrdil sám pachatel, když na výzvu soudu o udání svého jména uvedl: "Mé jméno je Smrt zrádcům, svobodu Británii!"

Dvaapadesátiletý Mair byl podle dosud známých informací v kontaktu s různými extrémistickými skupinami jak v Británii, tak ve Spojených státech. Právě od amerických extrémistů si měl přivézt návody na domácí výrobu zbraní a munice a policie u něj doma objevila řadu nacistických trofejí, včetně domnělých kreseb Adolfa Hitlera. Podezřelý má zároveň evidentní problémy s duševním zdravím a dokonce měl prý žádat o psychiatrickou pomoc noc před spácháním zločinu.

Bez ohledu na duševní zdraví vraha není možné přehlédnout souvislosti s kampaní o vystoupení z Evropské unie. Především proto, že se podle mnohých stala na britské poměry neobvykle vyostřenou a probudila nacionalistické vášně, které dosud bublaly spíš jen pod povrchem. 

Zastánci Brexitu připomínali lidem domnělou "britskou výjimečnost" a neustále apelovali na "svobodu" a "nezávislost", jako kdyby byly tyto dvě veličiny dalším setrváním ve společném evropském projektu vážně ohroženy.

Běsnění fašizujících extrémistů

Země se nevídaně rozdělila na údajné bojovníky za nezávislost stojící proti kolaborujícím "zrádcům", což samozřejmě nahrávalo skupinám používajícím tuto vyhrocenou rétoriku už dávno – včetně již zmíněné Britain First, ale také dalších pravicových až fašizujících extrémistů z Britské národní strany (BNP), mládežnické National Action a podobně.

S rozněcováním nacionalistických vášní souviselo i systematické očerňování imigrantů, které se stalo dost možná rozhodující součástí kampaně příznivců Brexitu. Přistěhovalci ze střední a východní Evropy byli vylíčeni jako chroničtí pobírači sociálních dávek a zločinci, zatímco uprchlická krize a možné uvolnění vízové povinnosti s Tureckem posloužily jako varování před invazí muslimských imigrantů, přestože se ani jedna otázka Británie přímo nedotýká.

Tón kampaně dobře vystihl nedávno představený plakát parlamentní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), zobrazující dlouhé fronty blízkovýchodních uprchlíků čekající na překročení hranic EU s nápisem: "BOD ZLOMU. EU nás zklamala. Musíme se oddělit od EU a převzít zpátky kontrolu našich hranic." Británie přitom není součástí schengenu a jako ostrovní stát své hranice efektivně kontrolovala vždycky.

Nepřátelský a rozdělující tón kampaně podle názoru mnohých přispěl k vraždě Coxové, která zastupovala ony "zrádce" – tedy jak zastánce evropské integrace, tak samotné uprchlíky a vůbec imigranty, jež považovala za obohacení britské společnosti a ve svých veřejných vystoupeních vyzdvihovala její otevřený a multikulturní charakter. Tento názor vyjádřil kupříkladu ministr financí z Konzervativní strany George Osborne, když po smrti poslankyně vyzval k "méně rozdělující politické debatě založené víc na argumentech a faktech než na nepodložených domněnkách a štvavých výrocích".

Osborne zároveň odsoudil způsob vedení diskuze o imigraci ze strany příznivců Brexitu: "Imigrace vyvolává naprosto legitimní otázky, pociťované všemi západními demokraciemi. Ale je myslím velký rozdíl mezi racionálním hledáním řešení těchto otázek a mezi burcováním strachu, rozdělováním společnosti, šířením neopodstatněných dohadů o milionech lidí, co prý přijdou do naší země v příštích letech z Turecka. Tomu bychom měli říct jasné NE."

Výsledek referenda ani teď není jistý

Pokud se tato interpretace stane dominantní a přijala by ji většina britských voličů, je docela dobře možné, že vražda Jo Coxové zvrátí rekordně těsné hlasování ve prospěch příznivců setrvání v EU. Takovému důsledku nasvědčuje chování trhů těsně po její smrti – libra po jeho ohlášení rekordně posílila proti euru i dolaru a stejným způsobem se zachovaly akciové trhy.

Některá média hovořila o "Jo efektu" a změnu obecného rozpoložení v neprospěch Brexitu přiznal dokonce sám Nigel Farage, šéf strany UKIP: "Do téhle strašné tragédie jsme nabírali na síle," prohlásil pro televizi ITV.

Na druhou stranu se může stát i to, že efekt vraždy na hlasování bude zcela opačný a příznivcům Brexitu v konečném důsledku pomůže. V Británii se sice nikdo na rozdíl od České republiky neodváží spekulovat o "zapálení Reichstagu", jak se na sociálních sítích o smrti Coxové již stihli vyjádřit někteří čeští nacionalisté, ale politiky z proevropského tábora může poškodit, pokud by se voličům zdálo, že nešťastnou smrt zneužívají k vlastnímu prospěchu a pokouší se z činu osamělého a psychicky narušeného jedince obvinit svou konkurenci.

Doposud je jistý jen jeden efekt smrti Jo Coxové alespoň na kampaň před referendem, když už ne na výsledek referenda jako takového – a tím je viditelné zklidnění emocí a utišení dosud stále se vyostřujících prohlášení z obou stran.

Kampaň, která byla ve čtvrtek na tři dny přerušena, se v neděli vrátila do veřejného prostoru v méně emotivním hávu a je jasné, že se nyní budou obě strany diskuze snažit na prvním místě proti sobě nepoštvat neuváženým chováním nerozhodnuté voliče. Těch je pořád asi jedna desetina a právě jejich hlasy rozhodnou, jaký postoj vůči Evropě zaujme Británie tento čtvrtek.

Zdroje:
Vlastní