Referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii není vyhrazeno pouze britským státním příslušníkům. Svůj hlas budou moci 23. června odevzdat i občané zemí Commonwealthu (sdružení bývalých britských dominií a kolonií) a Irska, pokud v Británii trvale žijí. Celkem může jít až o jeden milion hlasů.

Při velmi těsném výsledku referenda, na který ukazují všechny dosavadní průzkumy, mohou být právě tyto hlasy rozhodující. Občané EU hlasovat nemohou, ani když jsou v ostrovním království trvale usazeni.

Češi žijící na ostrovech se tak k hlasovacím boxům vypravovat nemusí. Výjimkou jsou jen zmiňovaní Irové a občané středomořských ostrovů Malta a Kypr s ohledem na členství jejich zemí v Commonwealthu.

Irská otázka hrála v dějinách Británie vždy významnou roli a nejinak tomu bude i v nadcházejícím referendu. Odhaduje se, že dlouhodobě žije v Británii kolem 345 tisíc Irů, což není zanedbatelná skupina.  

Řada osob irské národnosti má pasy dva, s irskou harfou i s erbem britské královny. Nějakého irského předka mají další statisíce až miliony britských občanů. Není divu, že odhady ekonomických dopadů případného odchodu Velké Británie z EU na Irsko jsou v době před referendem politickou záležitostí, která může ovlivnit konečný výsledek.

Pro kampaň za setrvání v unii (Stronger In) může být příznivé, že řada studií vykresluje velmi negativní následky Brexitu pro Irsko. Odhaduje se, že by obchodní výměna mezi Spojeným královstvím a Irskem mohla klesnout až o 20 procent a promítnout se i do ztráty pracovních příležitostí vázaných na irský export.

Pokles vzájemného obchodu lze předpokládat zejména, pokud by Británie po svém případném odchodu byla zcela oddělena od vnitřního trhu EU. To se sice nejeví jako příliš pravděpodobná varianta, přesto ji tábor usilující o odchod z EU (Vote Leave) stále častěji zmiňuje coby jím preferovaný scénář.

Pokud by však Británie po případném odchodu vyjednala přístup na vnitřní trh unie, jako má například Norsko, žádný propad obchodní výměny s Irskem by se konat nemusel. Británie přitom již před lety ztratila své postavení největšího trhu pro irský export a daleko více zboží nyní Irové vyvezou do Spojených států, než ke svým východním sousedům. Irsko je navíc jednou z mála zemí EU, která z Velké Británie více dováží, než tam vyveze. To vše jsou statistiky, které příliš nenasvědčují katastrofickému scénáři.

Dublin se navíc dlouhodobě snaží být vstupní branou přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie zejména z USA a dalších zemí.

Přes Irsko putuje řada investic i do Česka, třeba elektrotechnická firma Eaton s více než tisícem zaměstnanců v továrně v Jihočeském kraji nebo inovační centrum v Roztokách u Prahy. Smaragdový ostrov v rámci lákání zahraničního kapitálu dokonce začal výrazně daňově zvýhodňovat holdingové společnosti se sídlem na jeho území.

Odchod Británie z Evropské unie by mohl toto postavení Irska dále zatraktivnit. Irské naděje však může mírnit to, že po dosavadním úspěchu s lákáním zahraničních investorů by mohl v nejbližší době přijít zpomalení, absorpční kapacita Irska v tomto ohledu není zcela neomezená.

Největší riziko pro Irsko v případě Brexitu však představuje nejistota na finančních trzích a případné oslabení kurzu libry vůči euru. Posilující libra se významně podílela na obnovení irské konjunktury v posledních letech. Loni poskočila irská ekonomika dokonce o 7,8 procenta a byla nejrychleji rostoucí v eurozóně.

Blížící se referendum však přineslo pokles libry a případný Brexit je spojován s jejím dalším propadem v řádu až dvou desítek procent. Slabší kupní síla Britů by znamenala i méně irského zboží prodaného na pultech ve Spojeném království.

Vylepšení irské obchodní bilance s Británií by pak bylo v nedohlednu. Irové mají ještě v živé paměti recesi, která je zasáhla v roce 2009 v návaznosti na finanční krizi. Ti, co se mohou zapojit do referenda, by se tak s ohledem na svou domovinu mohli přiklonit spíše k hlasování "na jistotu" a tedy pro setrvání Británie v Evropské unii.

Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)