Skotsko chce zachovat věrnost bruselským pánům. Co se s ním stane po Brexitu?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Kryštof Kruliš

Před červnovým referendem o setrvání Spojeného království v Evropské unii zažijí ostrované ještě jedny volby. Ve čtvrtek jdou Skotové k volebním urnám zvolit svůj regionální parlament se sídlem v Edinburghu. Očekává se vítězství Skotské národní strany (SNP), která dlouhodobě usiluje o skotskou nezávislost. Jaký osud by pak čekal Skotsko po případném Brexitu?

Skotům se z EU rozhodně nechce

Skotům se z EU rozhodně nechce,zdroj: Profimedia.cz

Ve volbách však nepůjde jen o to, kdo bude Skotům vládnout v následujících letech. Nové obsazení parlamentu v Edinburghu může ledacos napovědět i o tom, jak skotští bouřliváci mohou zareagovat na případný Brexit.

Skotští nacionalisté jsou dlouhodobě jedním z největších příznivců Evropské unie na britských ostrovech. Nepodařilo se jim ale prosadit oddělené hlasování o vystoupení z unie za každou zemi ostrovního království zvlášť.

Očekává se, že většina Skotů bude v červnovém referendu hlasovat proti Brexitu. Pětimilionové Skotsko však nemůže v celostátním hlasování moc změnit. Rozhodující budou Angličané, kterých je podle posledních odhadů z roku 2014 více než 54 milionů. 

Tyto poměry dávají tušit, že pokud červnové referendum dopadne Brexitem, ve Skotsku vzplanou separatistické vášně s novou intenzitou. V úvahu přicházejí tři varianty uspořádání Británie po případném odhlasování odchodu z Evropské unie.

Británie zůstane i přes Brexit jednotná

Pokud se naplní předvolební průzkumy a SNP znovu ovládne parlament v Edinburghu, lze čekat velmi vášnivou reakci na případné odhlasování Brexitu. Vítr z plachet by SNP případně mohlo sebrat jen to, že by Skotové v červnovém referendu hlasovali podobně jako zbytek země.

Argument o odchodu z Evropské unie proti vůli Skotů by tak padl pod stůl. I pokud by pak skotští nacionalisté přeci jen uspěli s požadavkem na obnovené konání referenda o skotské samostatnosti, nemají ještě vyhráno. Od posledního hlasování o této otázce v roce 2014 neuplynulo ještě tolik času a Skotové by mohli hlasovat znovu za jednotnost ostrova.

Hodně by záleželo na jednáních o podmínkách výstupu z Evropské unie, která by v té době souběžně probíhala. Skotové v čele se SNP by při nich mohli tlačit na co nejužší svazek samostatné Velké Británie s Evropskou unií, včetně snadného přístupu na vnitřní trh EU pro své výrobky, mimo jiné i své pověstné skotské whisky.

Pokud jednání s Evropskou unií dopadnou pro Británii přijatelně, mohlo by to Skoty nakonec přeci jen přimět pokračovat ve svazku s Anglií.

Samostatné Skotsko nově vstoupí do Evropské unie

Druhá varianta je, že Skotsko a případně i další "keltské" země království na případný Brexit zareagují referendem o samostatnosti. Mohlo by se tak stát buď po dohodě s Westminsterem, ale vzhledem k rozjitřeným emocím nelze vyloučit ani vyhlášení referenda autonomním rozhodnutím národních parlamentů.

Zásadní roli by v takovém případě mohla sehrát většina SNP ve skotském parlamentu, pokud by se jí straně podařilo získat. Samostatné Skotsko, a případně i Wales, by s největší pravděpodobností byly nuceni podat si novou přihlášku do Evropské unie. Do přistoupení by se však na ně mohl vztahovat zvláštní režim dojednaný s EU v rámci dohody o podmínkách odchodu Velké Británie.

Jejich vstup by tak mohl být poměrně hladký a to i přes případné obstrukce ze strany zemí jako je Španělsko, které by se z důvodů obav z podpory separatistických hnutí uvnitř svých hranic mohlo zdráhat přistoupit na takovýto precedens. V převratné době řešení Brexitu by se však přeci jen cesta pro Skotsko do EU nalézt mohla.

Grónský scénář pro Anglii

Existuje však ještě třetí varianta, i když se o ní zatím příliš nemluví. Jejím výsledkem by bylo zachování celistvosti Velké Británie a její omezené členství v Evropské unii. Pokud by Brexit byl výsledkem jen hlasů Angličanů, nelze vyloučit, že by si zbývající země království vymohly zachování svého členství v Evropské unii.

V historii evropské integrace pro to dokonce existuje jistý precedens. V roce 1982 se obyvatelé Grónska, autonomní části Dánského království, v lidovém hlasování vyslovili pro odchod z Evropských společenství, předchůdce dnešní EU. Tento stav trvá dodnes a Dánsko tak je členem EU jen částí svého území.

Vztah Grónska k Evropské unii se řídí zvláštní smlouvou, která od roku 1985 stanoví podmínky vzájemných vztahů. Skotsko a Wales by tak mohly reprezentovat Velkou Británii v Evropské unii stejně jako je tomu v případě kontinentálního Dánska. Anglie by mohla zůstat vně unijních předpisů, respektive by se na ni stejně jako v případě Grónska vztahovala jen ta jejich část, která by byla pokrytá vzájemnou dohodou s EU.

Skotsko má již nyní velmi širokou autonomii coby následek procesu devoluce a slibů učiněných před posledním referendem o samostatnosti v roce 2014. Skotsko má i jiný právní a soudní systém než Anglie. Výhodou je i nepsaná ústava Spojeného království, která v tomto ohledu může nabízet i značnou flexibilitu.

Westminsterský parlament by mohl elegantně odhlasovat, že zákon o Evropských společenstvích z roku 1972 se nadále vztahuje pouze na Skotsko, a případně Wales a Severní Irsko. Takovéto řešení by nakonec mohlo být uvítáno i zbytkem Evropské unie.

Anglie by se mohla konečně na vlastní pěst pustit do uzavírání smluv o volném obchodu. Británie by ztratila většinu křesel v Evropském parlamentu. Ta však dosud stejně velmi často obsazovali příslušníci britských euroskeptických stran, takže reálná síla a britský vliv v evropských institucích zůstával za očekáváními. Kdyby tak ostrovní evropskou politiku nadále neřídil Londýn, ale Edinburgh a Cardiff, země by o příliš vlivu v institucích stejně nepřišla.

Tato varianta řešení skotské otázky při Brexitu je zatím sice nejméně pravděpodobná, vzhledem k její pragmatické povaze ji však nelze dopředu zcela vyloučit.

Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie Skotsko evropská politika Brexit

Zdroje: Vlastní