Znáte taková ta klišé z filmů a knih, kde stařičcí dědečkové vyprávějí drsné zážitky z druhé světové války napjatě poslouchající drobotině? V budoucnu to dost možná bude vypadat tak, že dnešní internetová generace svým vnoučatům povypráví o tom, jak sváděla urputné boje na sociálních sítích a místo opakovací puškou se obratně oháněla klávesnicí, myší a chytrým telefonem.

Jedna taková krásná menší internetová válka se nyní dala sledovat na facebookové stránce Krajské vědecké knihovny Liberec, kde se spolu utkali příznivci a odpůrci kontroverzního sociologa Petra Hampla. Knihovna se mu totiž rozhodla zrušit středeční besedu o jeho nové knize Prolomení hradeb s podtitulem Proč západní civilizace podléhá islámu a jaká je naděje na její záchranu.

Hlavním bojištěm se tak stalo hvězdičkové hodnocení facebookové stránky knihovny, které začali Hamplovi příznivci bombardovat negativními recenzemi s jednou hvězdičkou. Následovala ale odezva zastánců postoje knihovny, kteří v reakci naopak naházeli co nejvíce pozitivních pětihvězdičkových recenzí. Ty nakonec nad negativními hodnoceními převážily.

Ano, zní to bizarně, ale podobné střety na facebooku nejsou tak vzácné a přes hvězdičkové hodnocení u konkrétních stránek si skupiny s odlišným názorem vyřizují účty často. Za připomenutí stojí například přes dva roky stará virtuální bitva, kterou odstartovala dnes již takřka zapomenutá islamofobní hnutí Islám v ČR nechceme a Blok proti islámu, jež ve velkém vyzvala své příznivce k negativnímu hodnocení facebooku Univerzity Karlovy.

Bolševická cenzura

Haló kolem Krajské vědecké knihovny začalo v pondělí večer, když čelní představitelka hnutí Naštvané matky, které besedu s Petrem Hamplem pořádá, Eva Hrindová na svém facebooku zveřejnila mail od ředitelky knihovny Blanky Konvalinkové: "Je mi líto, ale Vaši plánovanou akci o knize p. Hampla rušíme. Obsah knihy a názory, které jako Naštvané matky prezentujete na FB, se neslučují s názory zastávanými knihovnou. Omlouvám se, že je to takto na poslední chvíli, ale byla jsem delší dobu v zahraničí a neověřila jsem si řádně všechna fakta."

Později pro Aktuálně.cz ředitelka Konvalinková navíc zmínila, že ji k rozhodnutí vedly rovněž negativní ohlasy řady čtenářů, kteří měli s velmi kontroverzními Hamplovými postoji problém.

Krom zmíněného bombardování facebookového účtu krajské knihovny se instituce dočkala i série obvinění z cenzury, kterou řada rozvášněných kritiků přirovnávala k období komunismu, nebo dokonce k nacistickému pálení knih. V podobném duchu se nakonec do celé záležitosti zapojil i mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, který jak na Twitteru, tak ve vyjádřeních pro média svým svérázným stylem obviňoval knihovnu z totalitních praktik evokujících normalizaci.

Jak vystřižené z totalitního režimu. Rozhořčení pracující zasypali knihovnu rezolucemi odsuzujícími štvavou publikaci: “Zrušení besedy byla reakce na četné negativní ohlasy čtenářů,” uvedla ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 5 June 2018

Je třeba říct, že k tomu, abychom za tímhle viděli drsnou cenzuru, která nás všechny semele a povede až k pálení knih, je potřeba hodně divoká fantazie. Navíc jakékoliv přirovnávání k éře komunistické a nacistické totality je dost neuctivé vůči všem, kteří se s takovou cenzurou museli reálně potýkat.

Místo vědění a tolerance

O tom, že by Krajská vědecká knihovna Liberec Petra Hampla cenzurovala, nemůže být řeč ani proto, že jeho knihu Prolomení hradeb, které se měla beseda týkat, ve svém knižním fondu má. Knihovna pouze odmítla poskytnout hnutí Naštvané matky prostor pro besedu, ale samotnou knihu prostě nijak necenzuruje a žádný knihovník z ní nevyškrtává závadné pasáže jako páter Koniáš.

Ano, ze strany knihovny mohla být komunikace zvládnutá mnohem lépe a je pochopitelné, že když vedení besedu Naštvaným matkám původně povolilo, ale následně pouhé dva dny před konáním zrušilo, přijdou vášnivé reakce. Přesto je ale dobře, že se ředitelka knihovny nakonec rozhodla zakročit a nedovolila groteskní partičce kolem Petra Hampla a Evy Hrindové pořádat jejich akci na půdě instituce.

Knihovna by měla být nejen místem vědění a informací, ale jako veřejný prostor i místem tolerance, kde není možné propagovat jakoukoliv nesnášenlivost - ať už náboženskou, rasovou nebo jinou. To je ale v přímém rozporu s přístupem, který tlačí Petr Hampl i Naštvané matky.

Hvězdy českého extremismu

Petr Hampl je člověk, který nepokrytě hlásá náboženskou nenávist vůči muslimům a často od něj slyšíme i otevřeně rasistické názory na Afričany a Romy. Například když se zastal otce, který natáčel svou malou dceru, jak mlátí baseballovou pálkou do polštáře, a říká jí při tom, ať si představí, že je to "cikán nebo muslim", a zláme mu pár kostí. Hampl tehdy muže neironicky označil za skvělého tátu.

Společně s Martinem Konvičkou byl rovněž jedním z hlavních představitelů islamofobních hnutí Islám v ČR nechceme a Blok proti Islámu, na které ve svých zprávách o extremismu upozorňovalo i Ministerstvo vnitra ČR. Během výrazné hysterie kolem uprchlické krize se tak Petr Hampl stal jednou z nejvýraznějších postav české extremistické scény. Ač se hnutí postupně rozpadla a Hampl s Konvičkou prostřídali několik dalších organizací, za které se pokoušeli i marně kandidovat ve volbách, jejich ostrá a otevřeně xenofobní rétorika nikdy nezmizela.

Hampl se rovněž často chová velmi demagogicky, podílí se na šíření hoaxů a někdy se jeho projevy a texty pohybují na úrovni konspiračních teorií. Například i přímo v knize Prolomení hradeb můžeme najít narážky na židovské spiknutí. Není tak divu, že je oblíbeným autorem řady dezinformačních, konspiračních a proruských webů, jako je například Sputnik, Protiproud nebo New World Order Opposition, které vesele přetiskují jeho texty a vyjádření.

Podobně se to má i s Evou Hrindovou a s jejím hnutím Naštvané matky, které se rovněž začalo formovat a upozorňovat na sebe ve spojení s migrační krizí a islamofobní rétorikou. Hnutí na internetu proslulo především svým opakovaným šířením hoaxů, často tak absurdních, že se Eva Hrindová a spol. staly oblíbeným terčem internetových vtipálků. Šéfka hnutí se do historie internetu rovněž zapsala svým legendárním prohlášením ke sdílení hoaxu: "Sice to není pravda, ale mohla by být."

Ruku na srdce. Opravdu si někdo myslí, že by lidé, kteří otevřeně propagují nenávist, neumějí pracovat s informacemi a tíhnou k poplašným zprávám a konspiračním teoriím, měli přednášet ve vědeckých knihovnách?