Jestli něco sundá Českou pirátskou stranu, tak to nejspíš nebudou jejich reálné politické kroky a práce, ale přešlapy a amatérská uklouznutí, kterými k sobě v poslední době přitahují nadměrnou pozornost a vysluhují si hněv a výsměch nejen českého internetu, který tak rádi označují za svoje moře.

Na začátku května to bylo třeba vysmáté selfíčko s pelmeněmi, které si na ruské ambasádě během oslav konce Velké vlastenecké války pořídili poslanci Mikuláš Peksa a Dana Balcarová jako jediný výstup ze své návštěvy. Za to se na ně na sociálních sítích snesla velká vlna zloby a vtípků. Celou věc moc neuklidnilo, ani když se Peksa snažil obhajovat návštěvu ambasády v DVTV, do čehož se slušně zamotal a byl moderátorem Martinem Veselovským takřka ugrilován.

Ve stejné době se rovněž propíralo vyjádření poslance Mikuláše Ferjenčíka, který pirátské rozhodnutí nenechat za sebe kandidovat do Senátu Jana Rumla shrnul nešťastnými slovy: "Osobně proti Rumlovi nic moc nemám, ale nevidím důvod recyklovat devadesátkové politiky." Což po řadě kritik naštěstí rozvedl a vysvětlil.

Minulý týden zase na pirátského poslance Tomáše Vymazala prasklo, že ve služebním bytě těžil kryptoměnu, a obohacoval se tak na úkor státu. Za to si rovněž vysloužil spoustu rozhořčených a posměšných reakcí. Především když se věc pokusil částečně obhajovat tím, že v bytě byla zima a s pomocí počítače, kterým kryptoměnu těžil, si tak služební byt vytápěl. Jako revanš se rozhodl vytěženou částku věnovat organizaci Kuchařky bez domova.

Kopněme si do Pirátů

Nyní se rozjel další hon na Piráty vyvolaný pátečním hlasováním Poslanecké sněmovny o lidech navržených na státní vyznamenání. Pirátští poslanci společně s ANO, ČSSD, SPD a KSČM odhlasovali návrh na medaili Za zásluhy o literaturu pro kontroverzního komunistického spisovatele a novináře Karla Sýse, který dnes pracuje jako vedoucí redaktor literární přílohy komunistických Haló novin.

Nato se s kritikou Pirátů ozvali především politici z TOP 09, kteří společně s poslanci z ODS, KDU-ČSL a STAN hlasovali jasně proti vyznamenání pro komunistického autora, který byl mimochodem vyznamenán jako zasloužilý umělec již Gustávem Husákem. Ostatně v případě TOP 09 to v poslední době vypadá, že se strana chápe každé příležitosti pořádně si kopnout do Pirátů.

Situaci se pokusil vysvětlit a omluvit především pirátský poslanec a šéf sněmovního podvýboru pro státní vyznamenání Vojtěch Pikal. Podobně jako v předešlých zmíněných pirátských faux pas se ale i jemu povedlo celou věc neobratným omlouváním, vymlouváním a vysvětlováním jenom zhoršit a trochu hloupě naštvat na internetu ještě víc lidí.

Kdo že to vlastně je ten Sýs? 

Ukázalo se, že Piráti vlastně moc nevědí, pro koho ve skutečnosti hlasovali. To je na jednu stranu pochopitelné, protože většina pirátských poslanců si školní léta odbyla převážně po listopadu 89, a Sýse jim tak nikdo do hlavy necpal.

Vtipné a smutné zároveň ale je, že v Demokratickém minimu, což je prohlášení Pirátů, které je povinen podepsat každý kandidát, je jasně napsáno "podpořím jen návrh, se kterým jsem se seznámil a který jsem schopen obhájit". To se tady evidentně nestalo.  

Sám poslanec Pikal k tomu na twitteru napsal: "V předloženém medailonku u pana Sýse nebylo nic, co by nasvědčovalo tomu, že je nutno zbystřit. Omlouvám se tedy, že jsem si dostatečně neprověřil všechny kandidáty." A ještě si přisadil, že jiné strany a poslanci nechtějí na rozdíl od Pirátů Sýse vyznamenat omylem, což ale v tuto chvíli působí jako trapná výmluva k vlastní neschopnosti.   

Rovněž Pikalovo vysvětlení, že v medailonku nenašel nic, co by ho varovalo, poněkud pokulhává, a na sociálních sítích si za to vysloužil další kritiku. Pomineme-li, že návrh na vyznamenání Karla Sýse přišel od poslance Leo Luzara z KSČM, tak se v medailonku píše například o jeho působení v kontroverzních Haló novinách. Anebo je zde až komunistickou rétorikou napsáno: "Jako jeden z mála českých literátů si zachoval kritické myšlení k současnému politickému dění u nás i ve světě - například patřil k několika spisovatelům, kteří veřejně odsoudili válečnou agresi proti bývalé Jugoslávii." Těžko tedy říct, jestli Pikal Sýsův medailonek vůbec četl.

Označil jsem vám v tom medailonku pár částí, které by měly napovědět každému, kdo má alespoň základní všeobecný rozhled. (zvýrazněno žlutě… (pokud je tato poznámka nadbytečná, omlouvám se, přeci jen jsem zvyklý spíše na své studenty ze SŠ, kteří by to pochopili i bez zvýraznění) pic.twitter.com/jM6T7IzQ1Z

— Martin Jurica (@maestrosill) 26 May 2018

Oprávněný hněv poslanec Pikal schytal i za své vysvětlování v diskusi na Facebooku, kde mluvil o prověřování českých válečných letců: "Kontroloval jsem si osobnosti, které připravovaly násilný puč, válečné letce, co v zásadě jen plnili rozkazy, údajné rasisty, gestapácké donašeče, dětský básničkář mě nenapadl."

Říct o letcích, kteří na vlastní pěst uprchli z protektorátu, aby jako dobrovolníci nasazovali život v boji proti nacistům, že "v zásadě jen plnili rozkazy", je opravdu slušný úlet. Navíc je třeba myslet na to, že riskovali hodně i tím, že jako občané protektorátu byli posuzování jako vlastizrádci, a nechránily je tak v případě zajetí Ženevské úmluvy. Ostatně i to, že se v komentáři objevují po boku udavačů a pučistů je trochu zneklidňující. Pirátská strana by tak jako trest pro Pikala, který si o něj na twitteru sám řekl, mohla navrhnout doučování z dějepisu, nebo aspoň povinný výlet na nějakou výstavu týkající se českých pilotů.

Sám Vojtěch Pikal poslal jako omluvu padesát tisíc ze svého poslaneckého platu na projekt Paměť národa zaměřující se na uchování odkazu nejen válečných veteránů. Je to jistě hezké gesto, ale chování a vyjadřování poslance nijak neomlouvá. Ostatně charita praktikovaná jako forma odpustků pro politiky, jak to často používá například trestně stíhaný premiér v demisi Andrej Babiš, který se tím snaží okatě zakrývat kontroverze kolem své osoby, je dost nešťastný politický trend a neměli bychom se jím nechat uchlácholit.

Co s kontroverzními autory? 

V celé kauze kolem vyznamenání pro muže, jenž sametovou revoluci označuje za druhý Mnichov, se ještě nabízí otázka, jak moc lze oddělit uměleckou tvorbu od politického života jejího autora. Zda by bylo v pořádku vyznamenat Karla Sýse čistě jako literárního tvůrce bez problémových politických přívlastků.

Vezměme si například Jaroslava Haška. Během ruské občanské války opustil československá vojska, kolaboroval s bolševiky, stal se velitelem v Rudé armádě, s níž bojoval i proti Čechoslovákům, a dotáhl to až na post rudého komisaře. Přesto jsou jeho díla jako Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války považována za důležitou součást české literatury a málokdo by se mu odvážil upřít postavení významného spisovatele.

Podobnou kontroverzi můžeme vidět u řady dalších českých klasiků. Například Jan Neruda byl výrazný antisemita, což se obtisklo i v jeho díle. I v Povídkách malostranských si tak můžeme přečíst nejednu nevybíravou hlášku o Židech (např. Jehovah byl bůh zamračený, zlý a mstivý, ukrutný a krvežíznivý, jako celý národ židovský). Tohle už na rozdíl od Haška, v jehož díle takovýto jasný odraz jeho kontroverzního já nenajdeme, problém je, protože Neruda přes své dílo ventiluje rasovou nenávist.

Podobně by se měl posuzovat i Karel Sýs. Až návrh na jeho vyznamenání přijde například na základě ideologicky nezatíženého názoru literárních odborníků, kteří usoudí, že jeho tvorba je opravdu významná, bude vše v pořádku. Ale ve chvíli, kdy je Sýs navržen soudruhem z KSČM a v medailonku je nárok na jeho vyznamenání obhajován i takovými věcmi, jako je práce v Haló novinách a "odsuzování válečné agrese proti bývalé Jugoslávii", pak to opravdu slušně zavání ideologií, a nikoliv oceněním za skutečný přínos pro českou literaturu.

Za těchto okolností je smutné, že se v nominacích Karel Sýs objevil, ve výsledku je ale celá šaškárna kolem návrhů sněmovny úplně zbytečná. Klidně bychom to mohli úplně celé zrušit, ať mají poslanci víc času na hlasování o věcech, které mají význam. Upřímně: má dnes ještě někdo iluze o tom, že by se prezident Miloš Zeman v případě vyznamenání jakkoliv řídil návrhy poslanců?