Zdá se, že značná část české společnosti minulý týden s hrůzou zjistila, že dnešní divadelní scéna není složená jen z neustále opakovaných her s Miroslavem Donutilem v hlavní roli a jiných okoukaných představení, která se už řadu let nemění a nemají mnoho společného s moderním evropským divadlem.

Jinak se jen těžko vysvětluje, proč vůbec společenskou diskusi v posledních dnech tolik ovládlo téma, o kterém by si člověk myslel, že se s ním v moderní společnosti v 21. století už setkat nemůže - vyzývání k cenzuře údajně "dekadentního", "hnusného", "urážlivého" a "nevkusného" umění.

A to všechno kvůli divadelní hře, kterou drtivá většina jejích kritiků ani neviděla, pouze se doslechla o tom, že tam "Ježíš Kristus znásilňuje muslimku" a je "hanobena státní vlajka" tím, že ji jedna z hereček (možná jako - možná doopravdy) vytahuje ze svého klína.

Kontroverzní divadelní hra Naše násilí a vaše násilí od balkánského režiséra Olivera Frljiče a její sobotní uvedení v Brně nám tak ukázaly tvář české společnosti, která je plná pokrytectví, až středověkého puritánství, nevědomosti, předsudků, totalitního a zkratkovitého smýšlení. Jinak řečeno - provokativní režisér Frljić vyhrál na celé čáře a svou hrou dosáhl přesně toho, čeho dosáhnout chtěl. Šokovat, naštvat, a obnažit tak společnost v její plné kráse.

Podpora extremistů a české pokrytectví

Jeden by třeba čekal, že když se parta holohlavých, nabouchaných a výhružně vyhlížejících ranařů, kteří si absurdně říkají "Slušní lidé" a z nichž má řada za sebou neonacistickou a kriminální minulost, rozhodne zastavit divadelní představení pískáním, házením věcí po hercích a následným výhružným nástupem na pódium, pak to veřejnost jednohlasně odsoudí.

Naše násilí a vaše násilí. Kontroverzní hra rozbouřila Brno. Desítky lidí budou možná muset zaplatit pokutu za narušení představení a pořadatelům festivalu zřejmě dorazí méně krajských peněz. pic.twitter.com/DjwyXRtx9K

— Události Brno (@UdalostiBrno) 28 May 2018

Místo toho se tahle brněnská partička v modrých tričkách, před níž varuje i ministerstvo vnitra, dočkává celý týden zastání a pochopení zleva i zprava, a to třeba i od představitele české katolické církve kardinála Dominika Duky nebo poslance za ODS Václava Klause mladšího.

Je vtipné, že se proti této hře vymezují hlavně lidé, kteří se jinak prohlašují za velké bojovníky proti politické korektnosti, jako například oba výše zmínění pánové. Tady naopak po jimi tak často proklínané a nenáviděné politické korektnosti volají a nepřijde jim to nijak divné ani pokrytecké.

Za připomenutí stojí rovněž, co se u nás dělo po teroristickém útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Drtivá většina veřejnosti se tehdy zaklínala tím, jak umělecká svoboda nesmí být nijak potlačována, veřejní činitelé na takových vyjádřeních sbírali politické body a ve velkém se tehdy prakticky všude solidárně prohlašovalo "Je suis Charlie".

Dnes, až na pár výjimek, politici raději mlčí, nebo se proti hře Naše násilí a vaše násilí vymezují a naopak po potlačení umělecké svobody volají. Přitom karikatury Charlie Hebdo, kde můžeme například vidět zobrazenou soulož svaté trojice, jsou mnohdy mnohem drsnější a nekompromisnější, než cokoliv, co můžeme vidět v propíraném Frljičově představení. Další ukázka pokrytectví, kterou nám hra odhalila.

Lůno ženy je brána do pekla

Ano, hra Naše násilí a vaše násilí se nám samozřejmě nemusí líbit, můžeme ji dokonce považovat za přehnanou až pornografickou. Můžeme si i myslet, že režisér Oliver Frljić je špatný autor, jenž záměrně dělá laciné hry, které k sobě mají přitáhnout pozornost svou kontroverzností. A to všechno klidně můžeme, i když jsme hru vůbec neviděli, a není na tom vůbec nic špatného. Přerušovat ale představení vtrhnutím na jeviště, hystericky volat po potlačení umělecké svobody a podávat kvůli takovéto hře trestní oznámení je už opravdu hodně mimo a pro naši společnost cesta zpět do minulosti a do pekel.

Trestní oznámení tak byla podána například kvůli zmíněné scéně, kde si herečka údajně vytahuje českou vlajku z rozkroku, což je velkou částí společnosti označováno za hanobení státního symbolu. Těžko říct, v jaké době tito lidé žijí, když ženský klín považují za něco odporného a dehonestujícího, jako bychom z něj skoro všichni nebyli vytaženi také.

Trochu to připomíná rétoriku fanatického mnicha, který ve filmu Kladivo na čarodějnice říká, že "lůno ženy je brána do pekla". Ne, není. A na "zrození" vlajky z ženského klína není nic hanobícího, protože ženský klín prostě není nic nečistého ani prokletého. Těžko říct, proč se ve společnosti tohle až středověké vnímání pořád drží.

Rozhořčení kolem hanobení státních symbolů by se dalo pochopit, kdyby se ve hře na státní vlajku například někdo vykálel. To už se dá bezesporu na rozdíl od "zrození vlajky" považovat za hanobení. Pořád je ale třeba myslet na to, že se jedná o divadlo, že to není doopravdy a jednu scénu je potřeba posuzovat v kontextu celé hry. Stejně jako například nebudeme za propagaci hnutí směřujících k potlačování lidských práv stíhat v případě historické hry člověka hrajícího nacistu v uniformě s hákovým křížem na paži jen proto, že v jedné scéně hajluje a pálí při tom československou vlajku.

Vlajka EU bez povyku

Mnozí kritici celý spor kolem hry pochopitelně zpolitizovali a využili pro svůj boj proti "neomarxistům", "liberálním levičákům" a podobným větrným mlýnům, které za celým divadlem vidí. Pražský hrad se tak například prostřednictvím prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka vyjádřil: "Dokážete si představit to mediálně-aktivisticko-levicovoliberální furore, kdyby si na pódiu herečka vytáhla z přirození vlajku EU?"

Dokážete si představit to mediálně-aktivisticko-levicovoliberální furore, kdyby si na pódiu herečka vytáhla z přirození vlajku EU?

— ČÚTI (@CUTIzpravy) 28 May 2018

Stojí za to si připomenout, že například v březnu před Pražským hradem válečný veterán a známý extremistický aktivista Martin Zapletal oblečený v německé druhoválečné uniformě doplněné o znaky Evropské unie spálil vlajku EU. Ač si Martin Zapletal, který byl mimochodem i jeden z lidí, co v sobotu v Brně protestovali právě proti hře Naše násilí a vaše násilí, získal celkem velkou mediální pozornost, rozhodně se žádné Ovčáčkem zmíněné "mediálně-aktivisticko-levicovoliberální furore" nekonalo. Aktivista sklidil pouze posměch na sociálních sítích. Žádný štvavý hon, jako můžeme vidět nyní, ale opravdu nevyvolal.

Ježíš jako násilník? 

Druhá omílaná scéna, kvůli které bylo rovněž podáno trestní oznámení, a jež nadzvedla řadu věřících, je pochopitelně chvíle, kdy Ježíš Kristus znásilní muslimku, což spousta lidí odsuzuje jako hanobení víry. Takhle to zní opravdu děsivě a necitlivě vůči náboženství, ale - jak už bylo ale zmíněno výše - nemůžeme jen tak jednu scénu vytrhnout z kontextu celé hry a posuzovat ji samostatně. Je tak jasné, že se věřící, kteří hru ani neviděli a jen slyšeli o této scéně, rozčílí.

Jak upozornila řada kritiků a diváků představení, onen akt znásilnění muslimky Ježíšem Kristem v rámci celé hry nemá nijak útočit na křesťanského spasitele. Naopak groteskní figura, kterou tu vidíme jako Ježíše, je parodií na zneužívání náboženství k prosazování nekřesťanských hodnot. Scéna se tak naopak Ježíše a křesťanství zastává na úkor lidí, kteří se neštítí víru zneužívat ve svůj prospěch a pro násilí. Ač se to v divadle samozřejmě děje bezesporu velmi drsným a provokativním způsobem.

Velmi rozumně se k tomuto tématu vyjádřil například katolický kněz a vysokoškolský pedagog Tomáš Halík, který hru dokonce - jako jeden z mála, co se k ní vyjadřují - viděl: "Pak jsem snad pochopil – na rozdíl od těch protestujících – smysl té hry: chce drastickými prostředky vykřiknout: Podívejte se, v jak šíleném světě žijeme! V té hře vůbec nejde o 'Ježíše znásilňujícího muslimku', nýbrž o protest proti světu, v němž se vše – i svaté symboly náboženství – zneužívá k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým. Mně se představení také 'nelíbilo', ale cílem 'cool theatre' není se líbit a bavit, nýbrž provokovat k myšlení."

Muslimy byste neuráželi! 

Podobně jako v případě scény s vlajkou se i v případě zobrazení Ježíše rozhořel ideologický spor, kdy byla slyšet řada vyjádření, že by si divadlo v dnešní době nedovolilo udělat hru, která by urážela muslimy, ale s urážením křesťanů nemá problém. Na ČT24 se tak ve středu vyjádřil například ředitel Občanského institutu Roman Joch, který prohlásil, že divadlo je pokrytecké a používá dvojí metr. V takovém duchu na facebook psal i Václav Klaus mladší a celkově se podobná vyjádření na sociálních sítích objevovala velmi často.

Přitom se jedná o naprosto falešný argument. Divadelní hra Naše násilí a vaše násilí je pochopitelně urážlivá i pro muslimy. Nesmíme zapomínat na to, že Ježíš Kristus je v islámu velmi uznávaným prorokem a řada muslimů má s jeho zdánlivým hanobením úplně stejný problém jako křesťané.

Za připomenutí stojí například starší haló kolem Šifry mistra Leonarda, které se rozpoutalo především v době, kdy byla známá kniha Dana Browna zfilmována. I tehdy se společně semkli křesťané a muslimové, považující film kvůli práci s milostným vztahem Ježíše Krista a Marie Magdaleny za rouhačský. Je třeba říct, že muslimský svět byl v celé věci nakonec mnohem přísnější a krom zákazu v řadě zemí (Jordánsko, Sýrie, Libanon, Írán, Pákistán atd.) přišly z muslimských řad i výhrůžky bombovými útoky na kina, kde se bude Šifra mistra Leonarda promítat.

Tolik asi k řečem o tom, že by si divadlo neodvážilo uvést hru, která může urážet muslimy. Člověk, který toto tvrdí, buď záměrně lže, nebo mu chybějí informace. Každopádně je opravdu smutné, že se u islamofobně smýšlejících lidí stane hra, která může muslimy urážet, takovouto falešnou záminkou k ideologickému útoku. Nabízí se tak otázka, kolik lidí je scénou s Ježíšem znásilňujícím muslimku opravdu skutečně uraženo z náboženských důvodů a u kolika je to pouze další záminka pro ventilování xenofobie.