Brněnské hnutí Žít Brno oznámilo, že chce v České republice příští rok v květnu vyhrát evropské volby. Zní to jako nepodařený vtip o tom, jak se Brňáci rozhodli dobýt Brusel a ještě u toho v mezičase postavili v moravské metropoli podzemní dráhu. Žít Brno bude pravděpodobně rádo, když se v letošních komunálních volbách vůbec dostane do brněnského zastupitelstva, přesto se zdá, že jejich snaha proniknout do Evropského parlamentu je myšlena vážně.

Hnutí chce oslovit všechny subjekty, které vnímají stejně sociální a liberální hodnoty, a iniciovat vznik silné společné kandidátky, která uspěje v souboji s Andrejem Babišem. Do Evropského parlamentu by chtělo zvolit 21 nejlepších lidí z Česka, kteří hodlají pozitivním směrem ovlivňovat budoucnost České republiky a reálně odpracují to, co naše republika potřebuje.

Žít Brno by také rádo zastavilo "babišovské šílenství". Své rozhodnutí hnutí zvažovalo dlouho, chtělo ho oznámit až později, ale poslední kroky premiéra Babiše (zřejmě jeho výroky odmítající syrské sirotky či zastávání se maďarského premiéra Viktora Orbána) to urychlily. Babiš podle hnutí potvrdil, že chce "z Česka vytvořit tvrdě asociální a bezohledný stát postavený po vzoru Orbánova autoritářského Maďarska".

Brněnské hnutí tak do evropských voleb vkládá velké naděje. Dokonce vyvolává dojem, že od nich očekává až příliš mnoho a trochu je přeceňuje. Nic naplat, volby do Evropského parlamentu nejsou v České republice vnímané jako extra důležité a volební účast v nich tomu odpovídá. V roce 2004 byla 28,32 procenta, o pět let později 28,22 procenta a v posledních volbách dosáhla jen 18,2 procenta.

Jezdit se učit, jak zničit demokracie

Občanům asi stále uniká, k čemu jim je ten europarlament dobrý a o čem se v něm rozhoduje. Celkově jim možná připadá vzdálený a jeho činnost nesrozumitelná a odtržená od toho, co dnes a denně prožívají a co je trápí. Případně jsou bruselskou politikou, respektive svou představou o ní znechuceni a otráveni.

Žít Brno se proto v první řadě snaží dát evropským volbám smysl, ten ale odvozuje především od České republiky, kdy chce pozitivním směrem ovlivnit její budoucnost, "dostat do Evropy to nejlepší z Česka" nebo "opustit autoritářský spolek V4", protože se členům brněnského uskupení nelíbí, že ho řídí Orbán a že se k němu Babiš "jezdí učit, jak zničit demokracii".

To ovšem vůbec nevypadá jako cíle pro evropské volby. Evropa je v nich obsažená spíše jako předmět mezinárodních vztahů a vnější entita, které chceme něco předvést a dokázat, než coby prostor, jehož jsme součástí a ve kterém chceme něco prosadit, aby Evropská unie jako jeden celek fungovala lépe. Kdyby Žít Brno mělo svého premiéra a ministra zahraničí, případně prezidenta, mohlo by toho, o co usiluje, dosáhnout mnohem snadněji. Není jasné, jak to chce realizovat v Evropském parlamentu.

Předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová říká, že evropské volby jsou o tom, zda budeme liberálním, laskavým, demokratickým státem se základními prvky solidarity. Skutečně se o něčem takovém rozhoduje v Evropském parlamentu? Možná v rovině symbolů. Když vyhraje v evropských volbách asociální Pepíček, bude to signál, že Česká republika je bezohledná, a když solidární Honzík, bude to doklad naší laskavosti. Reálně to mnoho neznamená.

Pokud se Antonové nelíbí Babišovy výroky o sirotcích, jak s tím souvisí současná sestava našich europoslanců? Kdyby bylo jejich dnešní složení jiné, změnilo by to něco na tom, jakou zahraniční politiku Babiš vede? Mnohem důležitější je, kdo vyhrál sněmovní volby, protože naši zahraniční politiku přece neurčují evropští poslanci. Žít Brno se tak baví především o symbolech.

České, evropské a ústecké zájmy

Členové Evropského parlamentu samozřejmě rozhodují o důležitých otázkách, které se dotýkají členských států Evropské unie. Hlavně však zastupují jednotlivé parlamentní frakce, a to, z jakého státu pocházejí, by nemělo být rozhodující.

Český poslanec v dolní komoře parlamentu přece také hájí zájmy celé země v rámci programu, se kterým byl zvolen a který by měl realizovat, a že byl zvolen třeba za Plzeňský kraj, už není tolik důležité. Stejně tak by evropský poslanec neměl primárně hájit zájmy České republiky či Polska, ale ty evropské s ohledem na program, k němuž se před volbami do Evropského parlamentu přihlásil.

Žít Brno se tváří, jako by čeští europoslanci zastupovali především Českou republiku a bojovali v Bruselu a ve Štrasburku za české občany. Jistě, budou to dělat stejně, jako se poslanec z Ústeckého kraje snaží pomoci svému regionu, jejich hlavní poslání to však není. Evropský parlament je zkrátka evropský a klíčové jsou tam záležitosti celoevropské a jednotlivé parlamentní frakce.

Frustrace z domácí politiky

Antonová a její hnutí by asi chtěly, aby se problém, který máme na národní úrovni, řešil na té evropské. To je ale hloupost. Pokud jim vadí Babiš, ať proti němu kandidují ve sněmovních volbách, a ne v evropských. Žít Brno se zaštiťuje tím, že jsou politiky a dělají politiku proto, aby měnili věci, které podle nich nefungují. Bohužel už nerozvádějí, co to znamená na evropské úrovni.

Zdá se, že jejich programem je vhodná prezentace České republiky navenek, do které zapojí české europoslance, aby bylo jasné, že jsme solidární a pevně ukotvení v západní Evropě. A také boj proti Orbánovi a Babišovi a opuštění V4. Takový program ovšem popírá smysl Evropského parlamentu. Žít Brno tak ve skutečnosti s žádným evropským programem nepřichází, pouze ventiluje své frustrace z domácí politiky.

Každý dobře čitelný, a tedy do konkrétní frakce v europarlamentu zařaditelný poslanec či poslankyně, který chce řešit evropské problémy, je žádoucí. Takovým problémem však není to, zda Česká republika bude či nebude "liberálním, laskavým, demokratickým státem se základními prvky solidarity". To si musíme vyřešit doma. Evropský parlament ani naši europoslanci v něm to za nás neudělají.

Nejde ani o sebevědomou zahraniční politiku, protože v takovém případě by bylo třeba říct, co Žít Brno v Evropském parlamentu plánuje dělat kromě toho, že chce "zastavit Babišovo šílenství". Možná chce v této fázi jen zaujmout případné spojence a strany, se kterými by mohlo dát dohromady společnou kandidátku. Kdyby ale počkalo, až si ujasní, co přesně znamená dostat do Evropského parlamentu "nejlepší lidi z Česka", udělalo by lépe. Takhle jen škodí samo sobě a své zřejmě dobře míněné snaze.