Nynější i zvolená hlava státu v posledních dnech vyjadřovaly připravenost k setkání, očekávaly ale iniciativu z druhé strany. Pavel dnes odmítl, že by šlo o přetahovanou. Doplnil, že Zemanovi termín navrhl. Pavel dříve avizoval, že chce Zemana mimo jiné požádat o to, aby už nečinil žádná zásadní rozhodnutí do konce svého mandátu. 

Prezident republiky se setká se zvoleným prezidentem
⁰Prezident republiky Miloš Zeman se setká v pondělí dne 13. února 2023 ve 11.00 hodin na zámku v Lánech se zvoleným prezidentem republiky Petrem Pavlem.⁰⁰⁰Jiří Ovčáček⁰tiskový mluvčí prezidenta republiky

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 3, 2023

Na Zemana chce apelovat, aby nejmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Zeman to zvažuje, i když mandát Pavla Rychetského v čele soudu trvá až do srpna, zatímco Zemanův končí v březnu. „Předpokládám, že se dotkneme všeho, co bude souviset s předáváním funkce. Požádám ho i o maximální otevřenost,“ uvedl Pavel.

Nemyslí si, že by mediální dohady o tom, kdo schůzku navrhne, mohly nějak poznamenat atmosféru setkání. „Šlo jen o to, kdo ten první krok udělá. Já neměl sebemenší problém ho udělat, ale považoval jsem z logiky věci za správné, že tím iniciátorem bude ten, kdo bude ve funkci,“ řekl. Očekává konstruktivní přístup, který podle něj panoval i v případě schůzek ředitelů kanceláří či tiskových mluvčí.

Svá obvinění směrem k prezidentovi a jeho úřadu by měl Petr Pavel doložit, prohlásil Hrad

Bezpečnostní informační služba (BIS), další tajné služby ani policie neinformovaly prezidenta Miloše Zemana o žádném bezpečnostním riziku. Zvolený prezident Petr Pavel by měl doložit svá obvinění směrem k prezidentovi a jeho úřadu, uvedl dnes Pražský hrad v tiskové zprávě.

Pavel v posledních dnech hovořil o nutnosti „hloubkového úklidu“ na Hradě ve všech oblastech. Chce také nechat důkladně prohlédnout tamní prostory, mimo jiné kvůli obavám z odposlechů. Dnes uvedl, že není na něm, aby něco dokazoval, ale KPR by měla být schopná uspokojivě vysvětlit, zda je vše v souladu s pravidly.

Hrad spojil Pavlovy výroky s jeho setkáním se šéfem BIS Michalem Koudelkou, které se uskutečnilo v pondělí. Zeman kontrarozvědku i Koudelku dlouhodobě kritizuje. „Po setkání pronesl budoucí prezident Petr Pavel řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu. Tato obvinění, která poškozují důvěru občanů ve fungování státních institucí, by měla být náležitým způsobem doložena,“ uvedl Hrad bez uvedení, na který konkrétní Pavlův výrok reaguje.

Zeman podle KPR nedostal od BIS, jiné zpravodajské služby či policie informace o žádném „bezpečnostním riziku v tomto smyslu“. „Pokud tedy budoucí prezident podobné informace obdržel, je nutno postup důsledně vyšetřit,“ stojí v prohlášení. Podle Hradu „někdo rozehrává nebezpečnou hru s ústavními institucemi, selektivně jim předkládá domněnky a podezření, nebo je naopak zatajuje“.

Pavel dnes zmínil, že má informace o působení soukromé bezpečností agentury na Hradě, která působí mimo běžný bezpečnostní režim, má přístup do chráněných prostor a netransparentní financování. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ řekl Pavel na tiskové konferenci. Dodal, že pak není na něm, aby něco dokazoval, ale spíš KPR by měla být schopná uspokojivě vysvětlit, zda je vše v souladu s pravidly. „Pak budu klidný, že přicházím do prostředí, kde k žádným únikům dojít nemohlo. Jestli se prokáže, že k nějakému porušení pravidel došlo, pak musí být zjednána náprava,“ doplnil.

Pavel v neděli řekl, že bude chtít uskutečnit audit v KPR. Ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace, která byla ohlášena na 9. března. Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly však není reálné, aby se další audit do té doby stihl. Pavel dnes doplnil, že na Hradě nechce přebrat žádné procesy, kde se později zjistí porušení rozpočtových pravidel nebo zákona. Odůvodněnost takových obav podle něj naznačuje fakt, že poslední zpráva NKÚ nemohla být dosud zveřejněna kvůli žádosti orgánů činných v trestním řízení.

V rozhovoru, který v úterý zveřejnil Reflex.cz, Pavel uvedl, že v prezidentské kanceláři bude potřeba nejen audit NKÚ, ale i hloubkový úklid ve všech oblastech. Odůvodnil to tím, že realita, se kterou se zatím v náznacích setkává, je výrazně horší, než si představoval. Respektu později řekl, že chce po inauguraci nechat důkladně prohlédnout prostory na Hradě, obává se mimo jiné odposlechů. Výhrady má i k fungování Útvaru pro ochranu prezidenta ČR.

Kontroly Hradu podle Kaly nezjistily nic, co by vedlo k trestnímu stíhání

Kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, zjistily řadu pochybení, ne však něco, co by mělo vést z pohledu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly k trestnímu stíhání, řekl na dnešním briefingu Pavel.

Závěr kontroly, která je již hotová, by podle čtvrtečního Kalova vyjádření mohl být zveřejněný za maximálně několik týdnů. Pavel později na twitteru uvedl, že mu Kala nabídl, že po zveřejnění výsledků této kontroly odpoví na dotazy s nimi související a že o možném dalším auditu budou jednat následně. Kala zatím nemohl výsledek kontroly Pavlovi sdělit, neboť je vázán mlčenlivostí. O součinnost požádaly orgány činné v trestním řízení.

Pan @miloslav_kala mě informoval, že je vázán mlčenlivostí ve vztahu k probíhající kontrole Kanceláře prezidenta republiky. Nabídl mi, že po zveřejnění výsledků kontroly odpoví na dotazy s nimi související. O případné možnosti dalšího auditu budeme jednat až následně. pic.twitter.com/1oG2ksfadf

— Petr Pavel (@general_pavel) February 2, 2023

„Když mám nějaké výhrady nebo obavy, tak směřují na jedné straně k tomu, abychom nepřebírali žádné procesy, ve kterých následně budou zjištěna porušení pravidel, ať už rozpočtových, nebo dokonce porušení zákona,“ uvedl generál ve výslužbě.

O tom, že taková podezření existují, podle něj svědčí i to, že zpráva dosud nemohla být zveřejněna, protože orgány činné v trestním řízení si vyžádaly ještě čas. „Už to samotné je pro mě důvodem, abych nějaké pochybnosti měl. Týká se to hospodaření jak Hradu, tak v Lánech,“ doplnil Pavel.

Spisy k zastavení stíhání Zemanových spolupracovníků jsou tajné

Prezidentská kancelář vede dokumenty ohledně případného zastavení stíhání spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana v tajném režimu, nelze tedy zjistit, čeho a koho se měly týkat. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy s odvoláním na vyjádření šéfa právního odboru prezidentské kanceláře Václava Pelikána. Deník N v lednu napsal, že Zeman loni požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná stíhání v kauzách skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Premiér mu ale nevyhověl. Zeman nedávno uvedl, že Fialu o nic takového nežádal.

Podle Seznamu Zpráv, který o spisy požádal hradní kancelář na základě informačního zákona, není ale možné detaily Zemanova dopisu zjistit, protože jsou v režimu „Tajné“. Z Pelikánova odůvodnění, proč informace o dokumentech nelze poskytnout, podle webu rovněž vyplynulo, že obě Zemanovy žádosti o abolici nebyly na právním a legislativním odboru, který eviduje spisy týkající se udělení milostí nebo zastavení stíhání na Hradě, ale ležely v tajné spisovně pod značkami T 15 2022/OST-OLT a T 16 2022/OST-OLT.

„Zároveň bylo ověřeno, že další obdobné dokumenty v záležitosti abolice nejsou ani v tajné spisovně uloženy,“ stojí podle serveru v odpovědi Hradu na žádost Seznamu o vydání dokumentů.

Zeman v reakci na informace Deníku N koncem ledna řekl, že může zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS premiéra o žádnou abolici nepožádal. „Z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání,“ řekl Zeman. „Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat,“ dodal.

Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.