Zázrak nebo výmysl katolických intelektuálů? Sto let od zjevení ve Fátimě

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Pro městečko Fátima v samém srdci Portugalska je to velký rok. Nejenže slaví stoleté výročí od série zjevení Panny Marie, které z něj učinilo nejslavnější poutní místo v zemi. V pátek tam navíc na dvoudenní návštěvu zavítal papež František, aby svatořečil dva ze tří pasáčků, jež měli zjevení prožít. Sourozenci Jacinta a Francisco se tak stali vůbec nejmladšími katolickými světci, kteří nezemřeli mučednickou smrtí.

Papež František a Panna Marie z Fátimy

Papež František a Panna Marie z Fátimy,zdroj: Profimedia.cz

Mimořádné výročí spojené s papežovou návštěvou přilákalo poutníky ze všech koutů katolického světa. V obvykle už tak přeplněné jedenáctitisícové Fátimě se Františkem vedených obřadů zúčastnilo na půl milionu lidí.

Příval poutníků zneužila místní ubytovací zařízení, nabízející noc strávenou ve spacáku už několik měsíců před návštěvou za nekřesťanských tisíc eur, a tak mnoha věřícím nezbylo než se ubytovat i v desítky vzdálených městech a vesnicích. Další tisíce z nich strávily i přes nepřízeň počasí noc z pátku na sobotu přímo na hlavním náměstí.

Množství a odhodlání účastníků oslav ve Fátimě odráží pověst, jakou si sto let stará zjevení vydobyla daleko za hranicemi Portugalska. První z nich se měla odehrát již v létě roku 1916, kdy se tehdy osmiletému Franciscovi, jeho šestileté sestře Jacintě a desetileté sestřenici Lúcii měl při pasení ovcí ukázat "Anděl míru" a naučit je správně se modlit. O rok později 13. května pak stejné děti poprvé v koruně mladého dubu spatřily "ženu jasnější než slunce", v níž poznaly Pannu Marii.

Výmysl katolických intelektuálů

Žena se pak zjevila ještě pětkrát, tentokrát už za přítomnosti zástupu užaslých obyvatel z okolních vesnic, ve čtyřech případech v třináctý den měsíce. Vyzývala především k pokání, k modlitbám za duše v očistci a za ukončení ničivé první světové války, do které Portugalsko nedávno vstoupilo.

profimedia-0332179713

Oslavy zjevení ve Fátimě,zdroj:Profimedia.cz

Svěřila také dětem "tři tajemství", podle pozdějších interpretací předpovídající počátek druhé světové války, pád komunismu a pokus o vraždu papeže Jana Pavla II. Vše vyvrcholilo 13. října roku 1917, kdy se na poli za Fátimou v očekávání dalšího zjevení sešly desítky tisíc lidí včetně novinářů, aby pozorovaly nevysvětlitelné úkazy na obloze.

Jacinta a Francisco zanedlouho poté onemocněli španělskou chřipkou a zemřeli, jak měla Panna Marie předpovědět. Lúcia ale vstoupila do kláštera, kde prožívala nová zjevení a až do své smrti v roce 2005 nepřestávala psát o událostech z Fátimy.

Rostoucí popularita periodicky se opakujících zjevení vyděsila tehdejší úřady, které ji spolu s nemalou částí společnosti považovaly za výmysl katolických intelektuálů za účelem podrýt republikánské zřízení.

Děti dokonce na krátkou dobu skončily ve vězení v domnění, že se přiznají ke lži. Finální zjevení s "tančícím sluncem", jak někteří pozorovatelé popsali atmosférické jevy ze 13. října, vyvolalo vášnivé polemiky v tisku. Mimo jiné proto, že řada svědků podle svých slov nic výjimečného nespatřila.

Církev mezi modernou a tradicí

Za poněkud nedůvěryhodné považovala mariánská zjevení ve Fátimě i významná část samotné katolické církve. Od počátku se proti němu vymezovali přední jezuitští intelektuálové, například belgický teolog Edouard Dhanis, kvůli jehož kritice jej sama sestra Lúcia označila za "zneužitého ďáblem". Oficiální církev nakonec "pravdivost" zjevení přijala a zahájila proces svatořečení zesnulých dětí.

Přispěla k tomu neoddiskutovatelná popularita spojená s mnoha údajnými případy uzdravení, šířící se z Portugalska do dalších katolických zemí, ale i osobní obliba Fátimy u papeže Jana Pavla II., který věřil, že třetí tajemství se vztahuje na jeho pokus o vraždu. Kulku, která ho měla zabít, po zotavení věnoval fátimské bazilice.

Dodnes však propukají vnitřní spory o to, jestli se Panna Marie skutečně fyzicky objevila na koruně dubu nebo jestli šlo o pouhou vizi v souladu s vědeckým poznáním.

Když v dubnu historik a biskup Carlos Azevedo v rozhovoru pro deník Público prohlásil, že "Marie nesestoupila doslova z nebe" a označil takovou představu za "směšnou", na stránkách portugalských novin se rozpoutala vášnivá diskuze mezi konzervativními a racionálně smýšlejícími katolíky o podstatě zjevení a zázraků. Tento konflikt zajímavě ilustroval schizofrenii dnešní katolické církve, přešlapující mezi modernitou a tradicí.

Půtky tohoto typu přitom zakrývají univerzální rozměry fátimských zjevení, které je možné akceptovat bez ohledu na (ne)víru v zázraky, a které při své návštěvě také zdůraznil papež František.

Fátimská Panna Marie k trojici promlouvá jako hlas mateřského pudu s obavou o osud svých dětí, zmítaných dosud nejhorší válkou v historii lidstva. Zároveň varuje před ještě strašlivějším konfliktem, pokud si lidé neuvědomí vlastní destruktivní chování - vyžaduje pokání. Za prostředníky si přitom nevybírá biskupy či světové státníky, ale malé děti z těch nejchudších poměrů, jako by tušila, že jedině ony jsou ještě schopny naslouchat.

Jak prohlásil papež František v neděli po návratu z Portugalska: "Ve Fátimě si Panna Maria za strážce svého poselství zvolila nevinná srdce a prostotu malého Francisca, Jacinty a Lúcii."

První dva z nich jsou nyní katoličtí světci, dlouhověká Lúcia se zřejmě stejné pocty dočká v nejbližších letech.



Tagy: zahraničí Portugalsko katolická církev víra a náboženství zjevení ve Fátimě

Zdroje: Vlastní