Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 14°C Skoro zataženo

Kdo ochrání poslední křesťany na Blízkém východě

Kdo ochrání poslední křesťany na Blízkém východě
Pohřeb jedné z obětí útoku v Alexandrii | zdroj: Profimedia

Od vojenského převratu, který svrhl vládu Muslimského bratrstva, se generál Abd al-Fattáh as-Sísí prezentoval jako přítel egyptských křesťanů. Slíbil renovovat poškozené kostely, vybudovat největší koptskou katedrálu v zemi a především ochránit menšinovou komunitu před útoky extrémistů. Když se před dvěma lety jako první egyptský prezident v historii objevil na vánoční bohoslužbě v káhirské katedrále, bylo to pro mnohé symbolické stvrzení dlouhodobé aliance. Po brutální dvojútoku na jejich kostely si však koptové musí klást otázku, nakolik vážně je míněna Sísího náklonnost vůči egyptským křesťanům.

Text původně vyšel 14.4.2017. Vydáváme ho znovu v souvislosti s pátečním útokem na koptské křesťany v provincii Mínja jižně od Káhiry, při němž nejméně 28 lidí zemřelo a více než dvě desítky byly zraněny. 

Dvojitý útok sebevražedných atentátníků na koptské chrámy v Alexandrii a Tantě si vyžádal 45 mrtvých a 126 zraněných. Útočníci udeřili během bohoslužby na Květnou neděli. Jednu z nich celebrovala hlava Koptské pravoslavné církve, papež Theodor II. Během několika měsíců to byl už druhý pokus ho zavraždit a také druhý bombový útok na koptské chrámy. První otřásl Káhirou 11. prosince, zahynulo tehdy 29 věřících.

Přeživší a pozůstalí těsně po útoku vyjadřovali nejen zármutek, ale i hněv na egyptské úřady, které přes sliby prezidenta nedokázaly zajistit jejich ochranu ani v průběhu oslav nejvýznamnějších křesťanských svátků.

"Viníme z toho stát, protože stát nese zodpovědnost za bezpečnost svých občanů," říká Ishak Ibrahim, koptský aktivista z nevládní Egyptské iniciativy pro osobní práva. "Způsob provedení posledních bombových útoků vyvolává vážné pochybnosti o účinnosti přijatých opatření."

profimedia-0328467152 Kopty zmítal smutek, ale i vztek na vládu, která je nedokáže ochránit | zdroj: Profimedia

K bombovým útokům v koptských kostelech se skutečně váže takové množství chyb ze strany úřadů, že to až vyráží dech. O hrozbě pro křesťanské chrámy se vědělo dlouho dopředu, samozvaný Islámský stát útoky avizoval.

Deset dní před krvavou nedělí stejný kostel v Tantě obdržel výhružný dopis, jen jediný týden před ním v blízkosti chrámu policisté dokonce nalezli připravenou nálož. Bylo jasné, že riziko právě na Květnou neděli, kdy začínají Velikonoce a do kostelů směřují tisíce věřících, je enormní. Sebevražedného atentátníka před vstupem do svatostánku přesto nikdo nezkontroloval, bez problémů prošel bezpečnostním rámem.

"Výbuch v Tantě bylo skutečné fiasko. Terorista prostě vešel do kostela hlavním vchodem," popsal Mina Thabet z Egyptské komise pro práva a svobody.

V Alexandrii zabránil stejnému scénáři jen duchapřítomný kostelník 'Am Nseem, nikoli opodál stojící policisté, jejichž stanoviště útočník jednoduše obešel. 'Am Nseem při výbuchu, který bezprostředně následoval, položil svůj život, zachránil ale životy desítek dalších lidí.

"Ochrana koptské komunity je dlouhodobě zanedbávaná," postěžoval si otec Daniel Maher, koptský kněz ze zasaženého chrámu v Tantě. Jeho slova vzápětí potvrdil reportér serveru Egypt Independent, jemuž se o den později podařilo bez jakékoli kontroly vstoupit do koptského kostela v Káhiře s batohem na zádech.

profimedia-0328462527 Kostel v Tantě po útoku | zdroj: Profimedia

Prezident Sísí nechal v reakci na dvojitý útok rozmístit armádu k ochraně "klíčové infrastruktury" a v pondělí vyhlásil výjimečný stav, který by podle něj měl ochránit před dalšími útoky Egypťany bez ohledu na jejich vyznání.

Prezidentovi kritici, jejichž počet roste i mezi kopty, se však obávají, že výjimečný stav spíš umožní ještě flagrantnější porušování lidských práv a umlčování občanské, nejen islamistické opozice.

Experti se shodují, že režim nastolený v roce 2013 je už za současných podmínek nejrepresivnější v moderní egyptské historii. Ve vězení za čtyři roky skončilo na šedesát tisíc lidí, z nichž většina je podle organizace Human Rights Watch zadržována z politických důvodů. V přelidněných zařízeních dochází k případům mučení a odmítnutí lékařské pomoci.

Kritici egyptského prezidenta často za záhadných okolností umírají nebo mizí, média jsou podřízena přísné cenzuře, fakticky znemožňující existenci opozičních periodik. Míru cenzury si v poslední době ovšem na vlastní kůži mohla vyzkoušet i provládní média: v noci po útoku na koptské kostely policisté zabavili celý pondělní náklad obvykle zcela nekriticky píšícího deníku Al Bawaba kvůli zmínce o neúspěšnosti bezpečnostních opatření státu. Druhý den se situace opakovala poté, co deník vyzval k odvolání egyptského ministra vnitra.

profimedia-0328461033 Forenzní policisté sbírají důkazní materiály po útoku v Tantě | zdroj: Profimedia

Výjimečný stav vládě umožní cenzurovat jakoukoli publikaci ještě před uveřejněním a bez uvedení důvodu ji stáhnout z oběhu. Dále povoluje monitorování veškerých forem komunikace egyptských občanů, uvalení zákazu vycházení a uzavření obchodů a omezuje právo na veřejné shromažďování. Jednotlivec může být umístěn do vazby na libovolnou dobu bez udání důvodů a civilisté mohou být souzeni vojenskými soudy.

Jen málokdo věří, že takto rozsáhlé pravomoci budou skutečně použity k zajištění bezpečnosti Egypťanů, především těch koptského vyznání. Postupné posilování stále autokratičtější vlády prezidenta Sísího v posledních letech ani jednou nevedlo ke skutečnému zvýšení ochrany egyptských křesťanů, právě naopak. Například organizace Koptská solidarita vyčíslila, že počet útoků na jejich komunitu se za poslední dva roky neustále zvyšoval a jen od podzimu roku 2016 monitorovala třicet násilných incidentů.

Koptové na celém území Egypta, především pak na válkou zmítané Sinaji, jsou pravidelně oběťmi únosů, jsou ve stovkách vyháněni ze svých domovů militantními islamisty a nyní se musí vyrovnat i s bombovými útoky na své kostely. Omezování občanských práv všech Egypťanů bez ohledu na jejich vyznání na tom nezměnilo vůbec nic.

Slovy koptského duchovního Daniela Mahera, který při útoku v Tantě přišel o syna: "Jediný, kdo nad námi drží ochrannou ruku, je Bůh."

Zdroje:
Vlastní