Efektivní altruismus jako záchrana lidstva?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Hnutí s názvem Efektivní altruismus se snaží snižovat utrpení a pomáhat druhým pomocí rozumu a vědecky podložených řešení. Jaké má tento filosofický přístup, který získává nové a nové příznivce, hranice? A proč se nepodaří naplnit cíle, které si jeho příznivci kladou?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Na začátku prosince se v Česku uskuteční první velká konference o efektivním altruismu. Jde o filosofický směr a sociální hnutí, které v poslední době získává na popularitě především mezi mladými programátory a zakladateli různých start-upů a IT firem.

Tento přístup k filantropii se zakládá na maximálně účinné pomoci a snižování utrpení a chudoby ve světě. Jeho cílem je zachránit, co nejvíce lidských životů. Efektivní altruismus zdůrazňuje rozum a racionalitu a ve snaze vynaložit každý dolar, co nejúčinněji to jde, využívá vědecké poznatky.

Efektivní altruisté chtějí měnit svět k lepšímu a snaží se to dělat tak, aby za co nejméně peněz udělali co nejvíce muziky.

Už samotný fakt, že mladí lidé nezištně usilují o nápravu lidského utrpení, strádání a umírání, darují peníze na prospěšné projekty, zároveň jejich výběru věnují velkou péči, je inspirativní a hodný pozornosti, stejně tak se nedá popřít, že za efektivním altruismem stojí už nyní celá řada významných úspěchů.

Smrt jako nepřirozená pohroma

Tento směr přitáhl nemalé množství nových dárců, kteří by si bez něj k filantropii a charitě našli cestu jen stěží. Organizacím hlásícím se k efektivnímu altruismu se mimo jiné podařilo vybrat prostředky na odčervení několika milionů dětí či na zakoupení více než jednoho milionu moskytiér proti malárii. Přesto efektivní altruismus a jeho principy vzbuzují řadu otázek a pochybností.

Jedním z velkých témat efektivního altruismu je výběr správné kariéry. Na prosincové konferenci má být této otázce věnována samostatná přednáška. Pořadatelé konference upozorňují, že v práci trávíme ohromnou část svého života, proto je výběr naší kariéry zcela zásadní rozhodnutí.

Efektivní altruisté si často berou za příklad hodný následování zakladatele Microsoftu Billa Gatese, kterému se podařilo zvolit si takovou práci, pomocí níž dokázal zlepšit či zachránit velké množství lidských životů.

Příznivci efektivního altruismu proto radí soustředit se na začátku kariéry na učení dovedností, budovat kariérní a společenský kapitál a nezaměřovat se tolik na přímý vliv. Doporučují práci ve start-upech, v oblasti výzkumu důležitých problémů a v některých případech i politickou kariéru. Naopak práce v neziskovém sektoru podle nich až na výjimky příliš vhodná není.

Dalším důležitým tématem efektivního altruismu je boj se stárnutím. Mezi vyznavači tohoto směru lze nalézt mnoho lidí, kteří by chtěli překonat lidské stárnutí a dosáhnout nesmrtelnosti. Tvrdí, že něco takového je v možnostech moderní vědy, je však třeba se na to soustředit a učinit z toho naši prioritu. Smrt nepovažují za nic přirozeného, ale za pohromu, která zpochybňuje veškerý smysl našich životů, a proto je nutné ji vyléčit jako tu nejhorší ze všech chorob.

Otázky a pochybnosti

Základní nedostatek efektivního altruismu spočívá v tom, že nepočítá s obyčejným lidským faktorem a tím, že obrovské množství věcí zkrátka nejde změřit. Lidské jednání má mnoho nezamýšlených důsledků, které nelze dopředu předvídat.

Základem efektivního altruismu jsou sice ideály a aktivní snaha měnit svět, ve kterém žijeme, k lepšímu. Problém je, že k jeho nápravě možná vůbec nevede přímá cesta, kterou by bylo možné vypočítat a uskutečnit jí pomocí rozumu, efektivního nakládání s finančními prostředky a díky výběru správné kariéry.

Logika efektivních altruistů vede například k tomu, že by se mělo pomáhat tam, kde daný obnos může zachránit nejvíce životů, nutně tak z toho plyne, že je lepší bojovat s malárií v Africe než pomáhat chudým v Česku, kde se mají lidé nesrovnatelně lépe.

Ve skutečnosti ale chudoba u nás může vést až například ke společenské nestabilitě a vnést do života společnosti sociální napětí, které může významně poškodit společenskou atmosféru a v důsledku mít velký dopad na celkovou rozvojovou a jinou pomoc, kterou Česká republika a její občané poskytují, a následně třeba také ovlivnit náladu v okolních zemích a v Evropě jako takové. Nakonec tak může být paradoxně "efektivnější" myslet na chudé u nás, než kupovat moskytiéry proti malárii či dávat peníze do výzkumu léků proti tropickým nemocem.

Příliš komplikovaná realita

Skutečnost je vždy složitější než i ty nejvíce sofistikované propočty. Jednoduché metody, byť postavené na vědeckém poznání, v ní neobstojí. Efektivní altruismus totiž nechce nic jiného, než dát jednoduché odpovědi na ty nejobtížnější otázky. To však není možné.

Tento přístup tak sice může přinést zajímavé impulsy, co se týče pomáhání potřebným, nenese však v sobě odpověď na otázku, o jaký lepší svět nám má jít.

Efektivní altruisté mají představu blahobytného světa, tedy, aby se stejně dobře, jako se máme alespoň my v České republice, měl i zbytek lidstva a nejenom to, aby lidé rovněž nestárli a neumírali. Řešení každého problému ale generuje další a další potíže, na které bude nutné reagovat.

Ve skutečnosti se tak ocitáme v nikdy nekončícím koloběhu, kdy spolu s nápravou světa a snahou činit ho lepším, mu zároveň škodíme a poškozujeme ho. To samé lze odpovědět na ambici efektivních altruistů vybrat si z hlediska snižování chudoby a utrpení, co nejlepší kariéru. Spolu s vyděláváním peněz, pomocí kterých můžeme usilovat o lepší svět, totiž pravděpodobně tento svět i dále ničíme. Těžko říct, zda počítačová revoluce, jejíž součástí je i příběh Billa Gatese, je v konečném důsledku jen pozitivní fenomén.

Málokterá výdělečná činnost a na ní navazující životní styl dnes totiž nejsou zapojeni do globální ekonomiky a hospodářství, které v posledku vedou ke globální změně klimatu, vykořisťování různých skupin lidí, chudnutí jedněch a bohatnutí druhých a hladu a nemocem mnohých. Efektivní altruismus tak usiluje o správnou věc, ale ve vší snaze o účinnost, se však stává slepým vůči tomu, že ve skutečnosti jen potvrzuje současnou podobu světa a problémy a utrpění, které jsou jeho součástí. 

Tagy: zahraničí domácí kultura a duchovno víra a náboženství populace a společnost

Zdroje: Vlastní