Vláda premiéra Borise Johnsona v srpnu požádala královnu Alžbětu II., aby ukončila zasedání parlamentu a další zahájila až 14. října. Panovnice žádosti premiéra vyhověla. Schůze byla přerušena v noci z 9. na 10. září. 

Podle kritiků se Johnson snaží přestávkou zabránit členům Dolní sněmovny ovlivnit podobu brexitu. Stížnosti proti pauze řešily už soudy v Anglii, Skotsku i Severním Irsku. 

Tříčlenný senát skotského odvolacího soudu nyní došel k názoru, že důvody pro přerušení zasedání parlamentu jsou nesprávné. Plné znění rozsudku bude zveřejněno v pátek. 

Stejně jako prvoinstanční soud v Edinburghu, tedy že přestávka je v souladu se zákonem, rozhodl před několika dny i soud v Londýně. K němu podali stížnost aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major. I proti tomuto rozhodnutí se stěžovatelé odvolali k nejvyššímu soudu. 

Jak tímto odvoláním, tak i odvoláním vlády v případě aktuálního rozsudku ve Skotsku, se bude nejvyšší soud zabývat 17. září. 

Johnson opakuje, že Velká Británie odejde z Evropské unie 31. října, ať už s dohodou či bez dohody. Většina poslanců Dolní sněmovny však neřízený brexit odmítá.

Minulý týden Dolní sněmovna schválila zákon proti brexitu bez dohody, který následně prošel Sněmovnou lordů a počátkem tohoto týdne ho potvrdila i královna, čímž vstoupil v platnost. Spekuluje se však, že se Johnson tento zákon bude snažit obejít.