Návrh zákona dává vládě čas na vyjednání nové dohody do 19. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z EU. V případě, že vláda nesplní ani jednu podmínku, musí Johnson požádat Brusel o další odklad brexitu. 

Návrh zákona ve středu podpořilo 327 zákonodárců, proti bylo 299 poslanců. Teď míří do horní komory, Sněmovny lordů. Britská vláda se v noci ze středy na čtvrtek nakonec shodla s opozicí na tom, že v horní komoře nebude zákon blokován a bude schválen do pátečního odpoledne. Co stojí za změnou názoru, není jasné. 

Johnson již dříve uvedl, že pokud zákon projde, tak nechá hlasovat o předčasných volbách. Chtěl je nechat vypsat na 15. října - pouhé dva dny před summitem EU a dva týdny před plánovaným brexitem. 

Pro předčasné volby by musely hlasovat dvě třetiny z 650 poslanců. To se však ve středu nestalo, neboť labouristé se zdrželi. 

Neuspěli u soudu 

Soud v Edinburghu ve středu také rozhodl, že několikatýdenní přerušení zasedání britského parlamentu před říjnovým datem brexitu je v souladu se zákonem. Skupina více než 75 opozičních poslanců napadla toto kontroverzní rozhodnutí vlády s tím, že je protiústavní. Podle soudu však jde o politický problém a nikoliv záležitost justice.

Královna Alžběta II. minulý týden na doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne do 14. října. Krok vyvolal bouřlivé reakce. Kritici míní, že ho Boris Johnson učinil, neboť chce proti vůli poslanců provést brexit bez dohody. 

Vystoupení z EU si Britové v referendu odhlasovali v roce 2016. Ani více než tři roky poté však není jasné, jak celý proces proběhne. Již vyjednanou dohodu britští poslanci třikrát odmítli. Dosud se však nedokázali dohodnout na přijatelném postupu. 

Možnost, kterou vláda zvolila, je běžnou součástí britského politického systému. Případ je však kontroverzní jednak kvůli svému načasování, tedy těsně před plánovaným termínem brexitu, a také kvůli mimořádné délce přestávky.