Sněmovna lordů návrh schválila bez formálního hlasování. 

Ve středu návrh zákona schválila Dolní sněmovna. V současnosti zbývá jen poslední krok celého legislativního procesu - souhlas královny Alžběty II. Ten by dle agentury Reuters mohla panovnice udělit v pondělí. 

Britská vláda již ve čtvrtek oznámila, že přijetí zákona Sněmovnou lordů nehodlá oproti původnímu očekávání ztěžovat. 

Podle návrhu zákona by musel britský premiér Boris Johnson požádat o odklad brexitu do 31. ledna 2020, pokud by se mu nepodařilo do 19. října vyjednat dohodu s Bruselem, nebo přimět parlament, aby s odchodem Británie z EU bez dohody souhlasil. 

Dolní sněmovna ve středu schválila návrh zákona s jedním pozměňovacím návrhem. Jeho autorem je poslanec Stephen Kinnock a vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou expremiérkou Theresou Mayovou, a to ve verzi předložené po jednáních s labouristy v dubnu a v květnu 2019.

Pokud bude muset Johnson požádat o odklad brexitu, bude o něj Brusel na základě Kinnockova dodatku žádat ve snaze o schválení dohody expremiérky Mayové. Nepožádá tedy Brusel o odklad, aniž by uvedl jasný důvod.

Johnson zákon, který dnes prošel Sněmovnou lordů, ostře zkritizoval. Míní, že podkopává pozici Velké Británie. Nyní usiluje o vypsání říjnových předčasných voleb.

Opozice proti volbám 

V pátek nicméně britská opozice oznámila, že nepodpoří snahu premiéra o vypsání voleb před summitem EU. Johnson chtěl, aby se volby konaly 15. října, pouhé dva dny před počátkem summitu. Na tom, že se při pondělním hlasování o volbách zdrží, se shodli labouristé s Liberálními demokraty, Skotskou národní stranou a velšskou Plaid Cymru. 

Johnson návrh ohledně voleb předložil už ve středu, již tehdy se však při hlasování zdrželi labouristé. Krok odůvodnili tím, že situace kolem voleb by mohla vést k brexitu bez dohody 31. října. 

Boris Johnson v pátek prohlásil, že nehodlá rezignovat a vyvede Británii z EU s dohodou již 31. října. Johnson je nyní na návštěvě Skotska a měl by povečeřet s královnou Alžbětou II. na zámku Balmoral.