Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Na tiskové konferenci o tom dnes informovali představitelé ČSSD. Podle nich by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.

"Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými," uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz.

V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 tisíc korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.

ČSSD na webu k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 Kč měsíčně hrubého.

ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30 tisíc až 40 tisíc korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 tisíc do 50 tisíc pak 25 procent a nad 50 tisíc daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 tisíc korun.

Neznamená to ale, že celý výdělek spadá do jedné sazby daně. Například mzda ve výši 45 tisíc korun by podle návrhu ČSSD byla do 30 tisíc zdaněna 12 procenty, dalších 10 tisíc korun by podléhalo dani 15 procent a zbylých 5000 sazbě 25 procent.

U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.

Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv.

Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.

Sobotka dnes upozornil, že ČSSD již nenavrhne žádné jiné typy sektorových daní, než je bankovní daň. "Chceme, aby byly volby pro lidi zajímavé, aby si lidé mohli vybrat. Proto tady nabízíme naši alternativu daňové politiky a očekáváme, že i další strany, zejména na pravici, představí své návrhy," uvedl premiér.

Víc daňových pásem zkomplikuje celý systém, soudí analytici

Zavedení daňové progrese odmítá pravicová opozice i vládní KDU-ČSL a hnutí ANO. Podle nich by to zvýšilo daně a snížilo motivaci pracujících lidí, mohlo by to také omezit českou konkurenceschopnost. KSČM návrh považuje za předvolební tah; pokud ČSSD myslí progresi vážně, měla by podle komunistů podpořit jejich návrhy.

Podle analytiků by zavedení více daňových pásem pro fyzické osoby a firmy dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém. "Progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení příjmové nerovnosti. ČR je přitom zemí, kde jsou jedny z nejnižších rozdílů v příjmech nejen v Evropě, ale na celém světě. Navíc i současný systém je díky slevám na dani mírně progresivní," říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Progrese u korporátních daní podle něj také není nejšťastnějším řešením, v podstatě by šlo o trest za úspěch a motivaci ke zdanění příjmů jinde než v ČR.

"Návrh sociální demokracie míří mimo terč," uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v ČR nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích jako Polsko nebo Maďarsko. Daňový systém v ČR je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. Ukazatel míry nerovnosti, tzv. Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů nižší než ve všech zemích EU kromě Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR vůbec nejnižší ze zemí EU, dodal.

"Zavedení progresivní daňové sazby pro fyzické osoby ve čtyřech pásmech považujeme za opravdu nešťastné. Už teď máme poměrně komplikované zdanění u fyzických osob," upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. Není podle ní pravda, že je v ČR sazba daně 15 procent. Při použití superhrubé mzdy je zdanění přes 20 procent hrubé mzdy zaměstnance. Zavedení čtyř sazeb ještě více zkomplikuje celý daňový systém. Tři sazby pro firmy povedou k tomu, že podnikatelé budou mít zájem rozdrobit své aktivity do více právnických osob, a využít tak nejnižší sazby daně, podotkla.

Štěpán Křeček z Vysoké školy ekonomické v Praze připomněl, že ČR se potýká s masivním odlivem kapitálu do zahraničí. Ročně přichází o více než 300 miliard Kč. Firmy nereinvestují své zisky zpět do ČR, raději je vyberou a odvezou za hranice. Navrhované progresivní zdanění problém ještě prohloubí. "Pro mezinárodní firmy se Česko stane méně atraktivní, přijdeme o nové investice a ekonomika se začne zadrhávat," poznamenal.

Efektivní sazba daně vypočtená z průměrné mzdy při zohlednění slevy na poplatníka u fyzických osob dosahuje dnes podle vedoucí daňových poradců skupiny Apogeo Jaroslavy Hankové 12,77 procenta a má tendenci se s klesajícím příjem snižovat. U příjmu 16 tisíc Kč je 7,16 procenta. Progrese je v současné podobě daňového systému zajištěna u nižších příjmů i při lineární sazbě daně důsledkem vlivu daňových slev, u příjmů vyšších daňovou progresi naopak zajišťuje solidární daň. Práce je v ČR zdaněna zejména vysokými odvody na pojistné, 34 procent z hrubé mzdy hradí na pojistném zaměstnavatel a 11 procent zaměstnanec. Dlouhodobě se na to poukazuje jako na konkurenční nevýhodu ČR, doplnila.