Plošné kontroly kvůli korunovým dluhopisům nebudou, napsal Babiš Sobotkovi
21. 2. 2017 – 11:08 | Zpravodajství | roj
Plošné daňové kontroly kvůli nezdanění výnosů z korunových dluhopisů finanční úřady provádět nebudou, oznámil v dopise premiérovi Bohuslavu Sobotkovi ministr financí Andrej Babiš. Na premiérovy otázky ohledně vlastního nákupu dluhopisů Agrofertu nereagoval, pouze obecně poznamenal, že prodej korunových dluhopisů majiteli firmy zákon nezakazuje.
Babiš svým psaním reagoval na dřívější Sobotkův dopis, v němž premiér Babiše minulý týden vyzval, aby uvedl, zda dluhopisy prověřila Finanční správa. Sobotka v úterý na serveru Blesk.cz uvedl, že ministrovu odpověď považuje za příliš obecnou.
Babiš v roce 2013 nakoupil za 1,482 miliardy korun desetileté dluhopisy se šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013. Sobotka se ve svém dopise Babiše ptal, jestli se Finanční správa zabývala případy emise a nákupu korunových dluhopisů. "Došlo už v některých případech k doměření daně, případně kdy k tomu dojde?" napsal premiér.
Babiš napsal, že Finanční správa již v minulosti dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný právní předpis nezakazoval a nezdanění úrokového výnosu "nelze bez dalších aspektů hodnotit jako nezákonné". "Nelze předjímat, že všichni emitenti korunových dluhopisů a jejich stávající držitelé se dopustili nezákonné daňové optimalizace," napsal Babiš.
"Nemusíte mít obavy z nečinnosti finanční správy k nekalým daňovým praktikám ani z poklesu daňového inkasa na dani z příjmů," napsal ministr. Uvedl přitom, že neshledává jako nezbytné provádět kvůli korunovým dluhopisům plošné daňové kontroly.
Postup prý není nezákonný, ale o Agrofertu pomlčel
Premiér také žádal, aby ministr financí zhodnotil situaci, kdy firma vydá korunové dluhopisy a jako jediný je nakoupí její majitel. "Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně?" uvedl v dopise Sobotka.
I v tomto případě Babiš odepsal pouze, že takový postup není nezákonný. "Žádné právní předpisy neupravují, kdo může dluhopisy nakoupit, ani nezakazují, aby dluhopisy nakoupil od své společnosti společník nebo jinak spojená osoba. Dluhopis se chová jako půjčka. Není výjimečné, že společnosti poskytne půjčku společník ze svých vlastních zdrojů," napsal. Tato situace je podle něj standardní už od roku 1993 a finanční správa podobné případy kontroluje.
Konkrétně k vlastnímu nákupu dluhopisů Agrofertu se Babiš nevyjádřil. V dopisu ale zopakoval, že situaci kolem korunových dluhopisů chce řešit zákonem, který by tyto dluhopisy zdanil v případě, že vlastník dluhopisu a emitent byli v době vydání nebo nabití cenného papíru spojenými osobami.
Odpověď je podle Sobotky moc obecná
Sobotka považuje Babišovu odpověď za příliš obecnou. "Odpověď jsem dostal sice rychle, ale je bohužel velmi obecná," uvedl premiér v úterním rozhovoru pro web Blesk.cz.
Babišova odpověď mu prý nedává jistotu, zda daňová správa podobné případy analyzovala a zjišťovala, zda se nejedná o obcházení zákona. Stále čeká, zda se Finanční správa k této věci jasně vyjádří.
Babiš v dopise také Sobotku vyzval, aby pověřil civilní rozvědku prověřením možné korupce v souvislosti se stanovením výše základu pro vyměření zdravotního a sociálního pojištění OSVČ či superhrubé mzdy.
Podle ministra jsou to případy "nesystémového ohýbání daňového základu" ze strany některých ministrů financí. Babiš také žádá premiéra o vysvětlení okolností privatizace těžební firmy OKD. Sobotka byl ministrem financí ve vládě Stanislava Grose, která v roce 2004 schválila prodej menšinového státního podílu v OKD.
Co jsou korunové dluhopisy
- Výhoda korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 spočívá v tom, že jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Podle tehdy platné úpravy se daň u těchto dluhopisů v případě držitelů fyzických osob zaokrouhluje na celé koruny dolů. Při šestiprocentním ročním úroku, jako je tomu u dluhopisů Agrofertu, činí roční příjem z jednoho dluhopisu šest haléřů a daň tedy 0,9 haléře. Nezáleží přitom na tom, kolik dluhopisů jedinec vlastní.
- Možnost vydávat dluhopisy v korunové hodnotě existovala již od 90. let, firmy tak ale běžně nepostupovaly. Praxe se změnila poté, co v roce 2011 vydal spořicí dluhopisy v hodnotě jedné koruny stát. Nejmenší objednávka činila 1000 korun a dluhopisů se splatností jeden rok a pět let se prodalo za 20 miliard korun (znovu tak stát učinil o rok později v objemu 31 miliard korun). Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem (TOP 09) tehdy uvádělo, že vzhledem k nominální ceně jedné koruny "je efektivní daň nulová".
- Kvůli daňovému zvýhodnění začaly po státu vydávat dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny stále častěji firmy. Rozpočet tím začal přicházet o příjmy, odhadované na desítky milionů korun. Na jaře 2012 proto Parlament přijal novelu zákona o daních z příjmů, podle které se začaly danit i úroky z takzvaných korunových dluhopisů. U cenných papírů, které již byly vydány (a také těch vydaných do konce roku 2012, kdy ještě platila stará úprava), ale platí původní pravidla.
- Po přijetí novely MF tvrdilo, že stanovení korunové hodnoty nebylo motivováno tím, aby lidé neplatili daň z příjmu, ale potřebou jednoduchého způsobu reinvestování výnosu u dluhopisů, které tento mechanismus obsahovaly. "Nejednalo se tedy o žádný 'Kalouskův trik', ale nutný krok, aby nebyli diskriminováni někteří vlastníci spořicích dluhopisů," uvedlo v létě 2012 ministerstvo financí.
- Mezi schválením novely a začátkem její platnosti uplynulo více než půl roku, během kterých ještě firmy i stát vydaly další dluhopisy. Mezi společnostmi (mj. Komerční banka, Raiffeisenbank nebo Ravak) byl Agrofert, který neveřejnou emisi desetiletých dluhopisů s výnosem šest procent v celkovém objemu tří miliard korun vydal koncem prosince 2012. Jediným, kdo tyto cenné papíry koupil, byl tehdejší majitel společnosti Babiš, který v letech 2013 a 2014 získal dluhopisy za téměř 1,5 miliardy.
- Poté, co se objevily informace o jím vlastněných korunových dluhopisech, některá média zpochybňovala, zda měl Babiš v době nákupu dost peněz. Ministr financí podobné spekulace odmítl s tím, že během své podnikatelské kariéry vydělal dostatek peněz. Tento týden to doložil potvrzením od banky, ze kterého podle Babiše vyplývá, že zhruba 1,5 miliardy korun na nákup korunových dluhopisů odešlo z jeho účtu.