Všemocný či nesvéprávný? Vláda jako prezidentova chůva

- Komentáře autor: Jaroslav Bican

Prezident republiky musí znovu rozhodnout ohledně jmenování dvou profesorů. Podle pražského městského soudu se hlava státu musí řídit zákony a neplatí, že nemůže být volána k odpovědnosti. Hlavní vinu za celou situaci však nese vláda.

Miloš Zeman

Miloš Zeman,zdroj: Karel Kopáč CNC/Profimedia

Městský soud v Praze minulý týden zrušil rozhodnutí hlavy státu nejmenovat profesorem Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta. Prezident Miloš Zeman tvrdí, že nemůže být žádným jiným státním orgánem volán k odpovědnosti, protože v naší ústavě se explicitně píše: "Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný".

Soud namítá, že to neznamená nic jiného, než že prezident nemůže být za jednání při výkonu své funkce trestně stíhán, ani za něj nemůže odpovídat soukromoprávně. Věta z ústavy se tak vztahuje jen na odpovědnost osoby, která prezidentský úřad vykonává, ovšem ne na prezidenta jako státní orgán.

Zemanovi tedy nehrozí, že by byl popotahován za to, co jako hlava státu natropí, nebo po něm byla vyžadována náhrada škody, kterou napáchá. Podle soudu to však nic nemění na tom, že prezident jako státní orgán je při výkonu svých pravomocí vždy vázán zákony a zákonnost jeho postupu je také příslušnými právními prostředky přezkoumatelná.

Vláda jako pasivní divák  

Odpovědnost je zvláštní věc a stojí za to se podívat, jak se to s ní má v ústavě. Dočteme se v ní třeba to, že za rozhodnutí hlavy státu, které vyžaduje spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Pokud tyto pravomoci převažují a jsou tím hlavním, co prezident dělá, pak jeho neodpovědnost dává smysl. Proč by měl být odpovědný někdo, za jehož rozhodnutí odpovídá vláda? Naopak v části o vládě se píše: "Vláda je odpovědna poslanecké sněmovně". Takže hádanka je na světě - vládní kabinet odpovědný je a prezident ne. Proč?

Výklad Městského soudu v Praze nechme stranou. Proč se vláda má zodpovídat sněmovně, kdežto prezident nikomu? Jaký to má smysl? Je to chyba či záměr? A navíc, proč za celou řadu pravomocí hlavy státu nese odpovědnost vláda? To si snad prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil může dělat s armádou, co si zamane, a vláda pak bude jeho průšvihy hasit a zodpovídat se z nich? Není nic horšího než dostat vynadáno za to, co udělal někdo jiný.

Jedno vysvětlení najít můžeme. Kdo nese odpovědnost, ten rozhoduje. Vláda je odpovědná sněmovně, proto rozhoduje. Prezident odpovědný není, takže rozhodnutí činit nemá. Za velkou část jeho rozhodnutí odpovídá vláda. Pokud za ně odpovídá, měla by se na nich podílet takovou měrou, aby je měla pod kontrolou, a ne být jen jejich pasivním divákem. Jak jinak by za ně měla nést odpovědnost?

Malé dítě a jeho rodiče 

Ústava vyjmenovává rozhodnutí, která vyžadují ke své platnosti spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Patří mezi ně i další pravomoci, které prezident vykonává, stanoví-li zákon, a které nejsou výslovně uvedeny v ústavě. Takovou je i jmenování profesorů. Za rozhodnutí prezidenta v této oblasti tedy odpovídá vláda.

Městský soud má pravdu, když říká, že prezident se mýlí, pokud tvrdí, že nemůže být žádným jiným státním orgánem volán k odpovědnosti. Tímto orgánem by ovšem neměly být soudy, nýbrž vláda. Pokud ta odpovídá za prezidentovo rozhodnutí ohledně jmenování profesorů, měla s ním jednat a dojít k uspokojivému závěru, případně ho přimět k tomu, aby si nepočínal svévolně.

Správně by tedy soud neměl tlačit na hlavu státu, aby konala, jak má, ale na vládu, aby prezidenta zahnala do potřebných mezí a vyjasnila si s ním vzájemný vztah. Je to stejné, jako když malé dítě není odpovědné za své činy. Také za něj nesou odpovědnost jeho rodiče.

Nezodpovědný rodič a zaskakující soud 

Nemohou si proto dovolit, aby jim dítě přerostlo přes hlavu a dělalo si, co si zamane. Podobně když je neodpovědný prezident, neznamená to, že může cokoli, co se mu zachce, ale odpovědnost za něj nese někdo jiný a ten by si už měl ve vlastním zájmu pohlídat, co prezident dělá, a patřičně ho umravnit. Že to vlády ve vztahu k prezidentovi nedělají, je chyba.

Samozřejmě pokud se dítě vymkne kontrole a rodiče si s ním neví rady, může zasáhnout někdo třetí. Někdo situaci řešit musí. Dokud však odpovědnost nepřevezme ten, kdo ji nést má, problémy neskončí.

Kdyby tomu bylo jinak, mohli jsme si leccos ušetřit, například prezidentská amnestie Václava Klause vůbec nemusela být. Stačilo, aby ji premiér Petr Nečas nepodepsal. Věc se nyní snaží zachránit soudy. Bohužel se u toho uchylují ke složitým konstrukcím a opomíjí ústavní logiku, která je zjevná.

Máme moc zákonodárnou a výkonnou. Zákonodárná "náleží parlamentu". Vláda odpovědná sněmovně je naproti tomu "vrcholným orgánem výkonné moci". Prezident také spadající do moci výkonné je "hlavou státu", ale je neodpovědný. Takže kdo má asi vykonávat moc? Prezident ne.

Proč by u něj mělo být explicitně uvedeno, že je neodpovědný, kdyby šlo pouze o neodpovědnost soukromoprávní, osoby Miloše Zemana? Proč se prezident má v tomto smyslu lišit od jiných ústavních funkcí, u kterých se nic takového nepředpokládá? Soudy tak ve výsledku suplují vládu, která prezidentovi toleruje, aby si své pravomoci vykládal po svém a ignoroval to, že ohledně těch sdílených s vládou, je na ní závislý. Pokud se někdo chová nezodpovědně, je to vláda. Nezodpovědný rodič.

Tagy: Česko domácí prezident ČR česká vláda česká politika Poslanecká sněmovna ČR justice a soudy právo a spravedlnost

Zdroje: Vlastní