Nedělní zemské volby v sousedním Bavorsku tradičně vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU). Zisk 37,2 procenta hlasů pro ni ale představuje nejhorší výsledek za téměř 70 let. Druhou nejsilnější stranou jsou Zelení se 17,5 procenta hlasů, třetí Svobodní voliči (FW) s 11,6 procenta hlasů a čtvrtou krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s 10,2 procenta. Nejhorší výsledek od druhé světové války zaznamenali sociální demokraté (SPD), kteří přišla o víc než polovinu procentních bodů a skončili s 9,7 procenta pátí. Do bavorského parlamentu se s odřenýma ušima dostali ještě liberálové z FDP (5,1 procenta hlasů).

CSU bavorské politice dominuje desítky let, v nichž téměř bez výjimky sestavovala jednobarevné vlády. Přes volební ztráty bude vládu největší spolkové země podle všeho beztak znovu sestavovat, zřejmě spolu se Svobodnými voliči. Spolu budou mít v bavorském parlamentu pohodlnou většinu.

Debakl, nebo triumf a návrat k normálnosti?

V německých médiích se to přitom jen hemží slovy o politickém zemětřesení, debaklu a těžké porážce CSU i SPD. Někteří komentátoři v tom vidí předzvěst pádu šéfa CSU a spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera, někdo dokonce předpovídá rozpad celé vládní velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a SPD v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Ale ruku na srdce: Je to pro CSU opravdu taková pohroma, anebo do Bavorska spíš jen konečně přišla politická normálnost? Kromě toho výsledek není žádným překvapením, protože víceméně odpovídá předvolebním prognózám.

CSU je nejúspěšnější zemskou politickou stranou v Německu. Od druhé světové války vyhrála všechny bavorské volby s výjimkou roku 1950, kdy s 27,4 procenta skončila druhá za sociálními demokraty, s nimiž ale nakonec také usedla ve vládě. Desetkrát dostala nadpoloviční většinu hlasů, v letech 1974 a 2003 dokonce přes 60 procent. Od roku 1962 díky tomu s jedinou výjimkou (2008-2013 s FDP) vytvořila vždy jednobarevné vlády. Letošní volební výsledek je v historii CSU druhý nejhorší. Partaj zvyklou na úspěch ztráta samozřejmě musí bolet. Až dosud víceméně každý druhý obyvatel Bavorska volil CSU, teď už je to jen každý třetí.

Ano, čistě matematicky je CSU (samozřejmě vedle SPD) největším poraženým nedělních zemských voleb, politicky ale ne tak docela. Bavorský ministerský předseda Markus Söder má pravdu, když ztráty hlasů bere víceméně s klidem – nebo se tak přinejmenším tváří.

S jistým odstupem lze totiž říct, že CSU ve volbách vlastně uspěla. V době, kdy je politická scéna rozdrobena na spoustu stran, je zisk více než 37 procent hlasů přece skvělý výsledek, o němž se jiným velkým evropským partajím ani nesnilo. Mnohem hůř na tom je SPD, z níž bavorští voliči udělali v podstatě cosi na způsob chráněného druhu. Zatímco SPD utrpěla porážku, CSU utrpěla vítězství.

Kde udělala CSU chybu?

Absolutní většina CSU v zemském sněmu byla anachronismus a pocházela z doby, kdy mezi konzervativními voliči panoval jistý konsensus. Ten narušila především uprchlická krize, a tak je dnes i bavorská společnost rozdělena.

Po celá desetiletí zastávala CSU princip svého někdejšího předsedy Franze Josefa Strauße, že napravo od ní nemá být místo pro žádnou další stranu. To už ale tři roky neplatí. CSU sedí po boku kancléřky Angely Markelové ve vládě a musí s ní táhnout za jeden provaz, pokud jde o migrační politiku – i když s pořádným skřípěním zubů. A díky AfD je v Bavorsku poprvé nějaká silná partaj napravo od CSU.

CSU tak měla před volbami na výběr: buď v otázce uprchlíků ustoupí spíše ke středu, aby se vyhnula konfrontaci s kancléřkou, anebo bude tvrdě hájit své pravé křídlo. První možnost by dala AfD velký prostor v kampani, druhá by odradila liberální městské voliče. Seehofer a Söder se nakonec rozhodli pro druhou variantu, aniž by si ale s AfD příliš zadali. A dlužno přiznat, že se jim to vlastně podařilo.

V tak konzervativní spolkové zemi, jakou je Bavorsko, kde jsou navíc protiuprchlické nálady místy velmi silné, je deset procent pro krajní pravici velké zklamání. Kdyby CSU zvolila jiný politický kurs, mohla AfD získat až 15 procent, a dokonce se mohla stát druhou nejsilnější stranou. To by pro Německo a Evropu byla mnohem horší zpráva, než velká volební ztráta CSU.

Na úkor CSU posílili vedle AfD hlavně Zelení a Svobodní voliči (FW). To zase pro vítěze voleb není z politického hlediska taková pohroma. FW jsou něco na způsob vesnické verze CSU, a budou tedy poměrně bezproblémovým – předpokládaným – koaličním partnerem. A bavorští Zelení jsou umírnění a budou v zemském sněmu konstruktivní opozicí. Dosáhli nejlepšího výsledku v Bavorsku, kde dosud nikdy nepřekonali ani hranici deseti procent, a jsou nadmíru spokojeni – zvlášť když ovládli všechna bavorská města nad 100 000 obyvatel. "Výsledek zemských voleb už teď Bavorsko změnil," prohlásila volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.

Kde vlastně udělala CSU hlavní chyby? Předně není vyhraněně politicky profilovaná. Je tak trochu sociální, trochu křesťanská, trochu konzervativní a trochu liberální. Jejím hlavním rysem ale je a zůstává bavorská identita. S tímto konceptem se drží u moci prakticky od války, a většinou dokonce vládla sama.

A to je právě onen hlavní kámen úrazu. Bavorská společnost se kvůli demografickému vývoji a přistěhovalcům z jiných spolkových zemí a z ciziny změnila. Zdůrazňování bavorské identity už zkrátka neláká, ba dokonce na řadu obyvatel působí arogantně a odpudivě. CSU navíc měla na onu "bavorskost" až dosud monopol, což už také neplatí. Zájemci ji nalezli například i u FW, a to v ještě ryzejší formě.

Mia san mia!

Voliče otrávilo i leccos dalšího: od křížů v úřadech, přes problémy s dostupným bydlením a školstvím až po divadlo, které spolu svými vzájemnými útoky sehrávali – mimochodem nepříliš oblíbení – Seehofer a Söder. Problém byla i migrace. Zatímco liberálům připadala azylová politika CSU příliš tvrdá, pravičákům naopak příliš měkká. Ti první utekli k Zeleným, ti druzí k AfD.

Pro CSU nedělní hlasování sice znamená ztrátu jejího až monarchistického postavení, pro Bavorsko to ale je ve skutečnosti jakýsi návrat k normálnosti. I když zatím nelze odhadnout, jak se to odrazí na spolkové úrovni a jaký bude další osud obou kohoutů v čele strany.

Dokud ale nezmizí z německé politické scény AfD a z hlav lidí téma migrace, je pro CSU někdejší absolutní většina nedosažitelná. Ale fakt je jeden: Bavorsko zůstává i po volbách konzervativní spolkovou zemí a CSU jasnou pravicovou vůdčí silou. Těžko se na tom v dohledné době něco změní. I nadále tedy platí a bude platit ono bavorské "mia san mia". Tedy "my jsme my". Nejen ve fotbale, ale i v politice.