Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Vedení Konfederace politických vězňů chce 'spolek muklů' rozpustit. Bez vědomí svých členů již rozdává majetek

Vedení Konfederace politických vězňů chce 'spolek muklů' rozpustit. Bez vědomí svých členů již rozdává majetek
Bývalý mukl František Weindl vystupuje i ve svých 95 letech aktivně proti zániku Konfederace politických vězňů. | zdroj: Paměť národa

Pamětníci dvou velkých totalit 20. století postupně umírají, odráží se to i na kdysi vlivné a početné Konfederaci politických vězňů. Z původních zhruba šedesáti tisíc členů jich nyní zbylo zhruba 1400. Tím také současné vedení Konfederace argumentuje, když prosazuje ukončení činnosti spolku sdružujícím někdejší muže a ženy určené k likvidaci. Podle odpůrců takového kroku jde však o něco úplně jiného – o zametání stop po neprůhledném hospodaření, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Spory uvnitř Konfederace politických vězňů se táhnou již několik let. Po smrti dlouholeté předsedkyně Naděždy Kavalírové se nepodařilo zvolit nového předsedu, v čele jsou jen místopředsedové, reálný chod KPV ale zajišťuje její tajemnice Blanka Matějíčková – dcera Naděždy Kavalírové.

Přestože se má o ukončení činnosti hlasovat až na konci října na sněmu KPV, současné vedení již činí některé nevratné kroky.

Vezměte si Věž smrti 

A to přesto, že probíhají soudní spory o to, zda je stávající vedení vůbec řádně zvoleno. Podle kritiků zevnitř KPV, kteří se obrátili na soud, byl poslední sněm v roce 2015 neusnášeníschopný, navzdory tomu zvolil místopředsedy, kteří nyní pracují na ukončení činnosti "spolku muklů".

"Zcela logicky lze vyvodit, že není-li ukončeno soudní jednání, nemají tito autokraté právo ani navrhovat ukončení činnosti KPV ČR," namítá František Wiendl, který za převádění lidí přes hranice dostal v roce 1950 původně 16 let vězení, šest let strávil v jáchymovských uranových dolech, další čtyři roky na Pankráci. Ve svých 95 letech je stále velmi vitální a účastní se soudních jednání.

"V programu Shromáždění delegátů KPV ze dne 30. 7. 2018, který nám rozeslalo předsednictvo, není vůbec připuštěna možnost pokračování KPV ČR. Naopak, dle programu by se měl rovnou volit likvidátor spolku," říká další bývalý mukl Pavel Horák z teplické pobočky KPV.

Jak zjistil HlídacíPes.org z registru smluv, vedení Konfederace politických vězňů se – aniž čekalo na výrok soudu i na svolaný sněm – již zbavilo svých dvou nemovitostí.

Jde o pietní místo Rudá věž smrti v obci Ostrov na Jáchymovsku, kde političtí vězni často holýma rukama v likvidačních podmínkách zpracovávali uranovou rudu. Objekt již KPV převedla darovací smlouvou na Národní památkový ústav.

Smlouva byla podle registru smluv uzavřena 29. 3. 2018 s příslibem, že "obdarovaný se zavazuje budovat Mezinárodní muzeum otrockých prací komunistických režimů a umožnit dárci či jeho případným právním nástupcům pořádat pietní a další akce související s předmětem činnosti dárce".

Podepsáni jsou za KPV dva poslední žijící místopředsedové František Šedivý a Leo Žídek.

V té době přitom platilo předběžné opatření Městského soudu z ledna 2018 o zákazu s nakládání s majetkem. "Vrchní soud předběžné opatření zrušil až v květnu, podpis této smlouvy tedy spadá do doby, kdy bylo předběžné opatření v platnosti," upozorňuje právní zástupce odpůrců současného vedení KPV Vilém Fránek.

Chatky pro finanční úřad

Stejné podpisy místopředsedů KPV nese i druhá darovací smlouva. Ta převádí soubor rekreačních chatek ve Smilovicích u Slapské přehrady bezúplatně na Generální finanční ředitelství.

Smlouva byla uzavřena 17.7.2018 a "obdarovaný se zavazuje, že přenechá dárci a jeho členům a jejich rodinným příslušníkům za poplatek k užívání chaty číslo 4 a 5 v období od 15.06. do 30.09. každého roku".

Než se vše převedlo v katastru, mohlo již Generální finanční ředitelství rekreační objekt začít používat od 1.9. 2018 na základě smlouvy o výpůjčce.

Rekreační středisko bylo přitom podle svědectví dnes již odvolaného dlouholetého správce Víta Brycha bývalými politickými vězni hojně využíváno.

"V minulosti byly v sezoně všechny chaty ve všech termínech vždy plně obsazeny. Později za řízení paní Matějíčkové se často stávalo, že členové měli zájem, ale ona jim nepotvrdila termín a chaty zůstávaly často neobsazené," napsal v dopise členům KPV.

Političtí vězni dostali původně areál z majetku KSČ a SSM v roce 1993 darem právě pro účely rekreace a zotavení bývalých muklů.

Na otázky HlídacíPes.org nikdo z ústředí KPV ani přes urgence nereagoval. Tajemnice KPV ale už dříve na novinářské dotazy týkající se majetku KPV a možnosti ukončení činnosti odpovídat nechtěla.

"Shromáždění delegátů to připravuje pro sněm. Více informací vám teď dávat nemůžeme," řekla na dotaz Aktuálně.cz.

Každý rok pět až sedm milionů

Celou věc dále zamotává i probíhající soudní spor. Soud v první instanci dal za pravdu těm, kdo volbu současného vedení označují za neplatnou. Vrchní soud rozhodnutí z formálních důvodů zrušil a vrátil zpět. Nový verdikt Městského soudu v Praze by měl padnout zítra, 16. října.

"Pokud nám dá soud za pravdu, tak všechny kroky které předsednictvo udělalo od roku 2015, jsou právně neplatné," říká právník Vilém Fránek.

Podle kritiků, členů KPV, vládne konfederaci ve skutečnosti již zmíněná tajemnice Blanka Matějíčková (dcera dlouholeté předsedkyně Naděždy Kavalírové).

Neprůhledné je podle nich i to, jak KPV nakládá s penězi. K dispozici nejsou účetní uzávěrky ani detailní přehled příjmů a výdajů. V žádosti o dotaci od Ministerstva financí z loňského roku KPV přiznává dva placené zaměstnance (pravděpodobně jde právě o tajemnici Matějíčkovou a dále právního zástupce KPV).

Letos a vloni dostalo KPV finanční dotaci od Ministerstva financí ve výši 5,75 milionu Kč https://www.dotinfo.cz/Default.aspx, v předchozích letech byla pravidelná dotace ve výši 6,75 milionu.

V žádostech se opakuje, že jde o výdaje na "centrální péči o členy, provoz muzea III. odboje v Příbrami, ozdravné a rekondiční pobyty členů KPV ve středisku Smilovice, hromadné zájezdy a akce, příspěvky na pohřebné, mezinárodní setkání, příprava projektu Mezinárodního muzea otrockých prací, paměti, archivní činnost a dokumentaci".

V řádech statisíců jsou pak příjmy za členské příspěvky, různé dary a příspěvky samospráv.

V roce 2016 KPV v dotazníku pro ministerstvo financí uvedla, že hospodařila s výdaji 7,5 milionu korun.

Jako obec legionářská

V dopise členům konfederace vedení vysvětluje své rozhodnutí ukončit činnost KPV tím, že členstvo vymírá a činnost spolku upadá.

"Stojíme na konci cesty, nejen té pozemské, ale i konfederační. Ze společenství, čítajícího desetitisíce muklů, je nás malá hrstka. Nás mukly nemohou nahradit ani vnukové nebo sympatizanti, to už by nebyla Konfederace politických vězňů," píše se v dopise, který vedení rozeslalo členské základně.

Té se takový postoj nelíbí. Bývalý politický vězeň František Wiendl nabízí srovnání s Československou obcí legionářskou, která stále existuje navzdory tomu, že z původních československých legionářů již není naživu nikdo.

Podobně nehodlá končit ani Sdružení bývalých politických vězňů, které se už v 90. letech od KPV odštěpilo.

"I kdyby byl jen jeden mukl, stojí za to spolek zachovat. I s pomocí rodinných příslušníků. Je nás ještě dost, kteří chceme v KPV pokračovat. Je to nadmíru důležité, protože pokud tu jsou komunisté, musí být i muklové jako memento a důkaz, jak byli týráni, zavíráni jen proto, že měli jiný názor," je přesvědčena Viera Mrázková Halasová.

Podle ní by KPV měla přijímat nové členy z řad dětí, vnuků i pravnuků a přátel bývalých politických vězňů.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Zdroje: