Vědci zkoumali 45 000 let staré symboly. Učinili objev, který by mohl přepsat dějiny
25. 2. 2026 – 8:00 | Magazín | Jiří Rilke
Výzkumníci se soustředili na pradávné symboly z doby kamenné a zjistili, že se za nimi skrývá víc než jen pouhá ozdoba.
I člověk s jen velmi zběžným zájmem o dějiny zpravidla ví, kde a zhruba kdy se lidé naučili lapat mluvené slovo do symbolů. Psát se jako první naučili v Mezopotámii a jak vypadá tamější klínové písmo, si také umíme představit všichni.
Úplně první varianty raného klínového písma se začaly objevovat okolo roku 3300 před naším letopočtem, tedy před 5300 lety.
Vědci, kteří svůj objev zveřejnili v prestižním odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), ale přišli s šokující novinkou: Náznaky systematického zaznamenávání informací lze rozpoznat už v symbolech starých neskutečných 45 000 let.
Výzkumníkům prošlo pod rukama přes 260 prastarých předmětů, na nichž probádali více než 3 000 značek: „Náš výzkum pomáhá odhalit statistické vlastnosti těchto systematických značek. Jedná se totiž o předchůdce písma,“ prohlásil profesor Christian Bentz v tiskové zprávě.
Výsledky sou přitom jasné: Sestavy čar, teček a křížků vykazují jasnou systematičnost a předvídatelnost. Jejich uspořádání zkrátka není nahodilé.
Rozluštit sdělení z dávných předmětů nejspíš nepůjde: Prakticky jistě se totiž nejednalo o záznam řeči slovo od slova, jak chápeme písmo z úhlu pohledu moderního člověka, ale o způsob zakódování informaci.
Nemůžeme se proto bavit o písmu tak, jak mu rozumíme dnes, ale jakmile prastaré značky srovnáme se stylem, jakým fungovalo úplně nejranější klínové písmo, které také ještě nezaznamenávalo slovo od slova, podoba je najednou nabíledni:
Obrázek raného klínového písma, zdroj: Staatliche Museen zu Berlin, Vorderasiatisches Museum / Olaf M. Tesmer v licenci CC BY-SA
„Z lidí se v tak dávné době už stávali zruční řemeslníci. Je zřetelné, že mnoho ze zkoumaných předmětů nosili při sobě a spousta z nich je vytvořená tak, aby přesně seděla do dlaně. I v tomto ohledu jsou tak velmi podobné raným tabulkám s klínovým písmem,” dodává archeoložka Ewa Dutkiewicz.
Analýza není schopná popsat, co přesně si naši pradávní předci pomocí zkoumaných symbolů sdělovali. Jasně ale ukazuje, že zářezy a značky nefungovaly jen jako ozdoba, že byly vytvořené úmyslně a systematicky tak, aby jim ostatní rozuměli.
Jinak řečeno: Písmo se ve svých nejranějších podobách začalo rodit o dobrých 40 000 let dříve, než jsme si původně mysleli.