Z aktuálního vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstávají čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. ČEZ v reakci uvedl, že je s rozhodnutím vlády zahájit detailní bezpečnostní posouzení potencionálních uchazečů srozuměn.

„Projekt se nezastavil, to je pro ČEZ důležité. Pro zpracování bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr a tak čas neztrácíme. Termín zprovoznění nového jaderného zdroje v roce 2036 je stále reálný,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl dnes Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. „Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl dnes Havlíček.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit to, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před dvěma týdny uvedl, že nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát.

Opozice: Účast Rosatomu je nepřípustná

Pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je účast ruské společnosti Rosatom v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany nepřípustná. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. To, že výběrové řízení podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vypíše až příští vláda, překvapilo pirátského poslance Petra Třešňáka.

„Pro koalici Spolu je účast Rosatomu v tendru nepřípustná. Před volbami i po volbách. Považujeme to za bezpečnostní riziko,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK předseda ODS Petr Fiala. „Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?“ táže se lidovecký šéf Jurečka. „Vláda bez konzultace se sněmovními stranami udělala tento krok, respektive ČEZ. Navíc si nejsem vědom, že takový krok byl projednán na vládě a je se souhlasem vlády,“ dodal.

„Krok vicepremiéra Havlíčka považuji za obcházení bezpečnostních zájmů ČR, tak jak je definovala bezpečnostní skupina zřízená k dané otázce vládním výborem pro výstavbu nových jaderných zdrojů,“ poznamenal Bartoš.

Zástupci Bezpečnostní informační služby (BIS), zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. „Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu,“ dodal předseda Pirátů.

„Rozhodně je to překvapivá zpráva. Nečekali jsme, že vláda bude chtít takto zásadní rozhodnutí odsunout. Jako většina demokratické opozice jsme zastávali to, že musí být do tendru zohledněna většina bezpečnostních aspektů prezentovaných bezpečnostními složkami,“ řekl České televizi a ČTK ve Sněmovně Třešňák. Očekával, že rozhodnutí padne, nebo bude vysvětleno 29. dubna na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů.