To, že jaderná energetika a dosavadní maďarské zkušenosti s dostavbou jaderné elektráren byly předmětem debaty, potvrdil už po jednání obou politiků mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

"Pan prezident ocenil, že se Maďarsko rozhodlo pokračovat v civilním jaderném programu. Česká republika by ráda s Maďarskem v této oblasti spolupracovala," konstatoval Ovčáček. Zápis, který HlídacíPes.org získal z důvěryhodných diplomatických zdrojů, ale nabízí z jednání politiků zajímavé detaily.

Orbán: Rusové se to naučí 

"Závěrem úvodní řeči se MZ dotázal VO na maďarské zkušenosti se zvoleným způsobem dostavby JE Paks," stojí ve dvoustránkovém zápise (jména politiků jsou v zápise uvedena těmito zkratkami, v přepise je zachováváme podle vzoru originálu, pozn. red.).

Maďarský premiér po zdvořilostním úvodu reagoval na otázku týkající se dostavby jaderné elektrárny slovy, že sice "pozitivně kvituje spolupráci s ruským Rosatomem", ale že "dostavba JE Paks neprobíhá zcela bez problémů".

"Projekt je již nyní dva roky ve skluzu, a to především proto, že hodně času zabralo jeho prosazování na evropské úrovni. Ruská strana není zvyklá, že je potřeba tyto projekty nějakým způsobem obhajovat a prosazovat vůči třetím subjektům, tj. vůči Bruselu," zaznamenal zapisovatel Orbánovu řeč.

Orbán dodal, že předpokládá, že dostavba nabere ještě další skluz, prý zhruba půlroční. "Zároveň je však přesvědčen, že se na maďarském příkladu Rusko naučí, jak jednat s EK, a příští projekty pro něj budou snazší," stojí v zápise.

Češi proti antinukleární koalici 

Maďarsko uzavřelo s Ruskem mezivládní dohodu, podle níž Rusové postaví nové dva bloky elektrárny, zároveň zajistí 80 % financování z celkové ceny 12,5 miliardy eur. Maďaři pak budou dluh splácet 21 let.

Problém je v tom, že Maďarsko nemá kontrolu nad financováním stavby ani jejím průběhem, už nyní se vše prodlužuje a prodražuje, ale smlouva je prakticky nevypověditelná.

Orbán také vysvětlil, díky čemu se Maďarsku nakonec podařilo prosadit projekt v rámci Evropské unie. Maďarsko nejprve vyčkalo, jak dopadne rozhodnutí o výstavbě anglické jaderné elektrárny Hinkley Point C, a po jejím povolení si najalo stejnou advokátní kancelář, jaká hájila tento britský projekt.

Schůzce v Lánech byla přítomna i ministryně průmyslu Marta Nováková. Ta podle zápisu informovala přítomné, že Česká republika žádá kvůli snaze o výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín o notifikaci Evropské komise, která je nutná k vypsání tendru.

"Narážíme však na anti-nukleární koalici v Evropské komisi. ČR má proto zájem o maďarské zkušenosti, jak se zvoleným způsobem dostavby JE Paks, tak s obhajobou tohoto projektu v rámci EK," cituje Novákovou zápis s tím, že ministryně připomněla, že "v případě ČR se na výstavbě podílí firma, která je státem vlastněna pouze z části, ČR má tudíž na výstavbu pouze částečný vliv".

Prezident Zeman pak "vyjádřil obavy z ideologie ekologismu, která ničí český státní rozpočet vynucenými a nesmyslně vysokými dotacemi na obnovitelné zdroje energie". 

Ty Dukovany dostavíme 

Miloš Zeman se ani ve svých veřejných vystoupeních nijak netají přesvědčením, že by Česká republika měla stavbu nových jaderných bloků svěřit bez výběrového řízení Rusům, podobně jako to udělali Maďaři.

"Osobně bych nebyl vůbec proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model jako je v Maďarsku s elektrárnou Paks," řekl Zeman letos v létě během své návštěvy dukovanské elektrárny. Ve variacích to zopakoval i na setkání se zástupci ČEZ či s premiérem Babišem. Ten ale po separátní schůzce s Orbánem řekl, že se Česko maďarskou cestou dostavby jaderných bloků nevydá.

V Česku v létě vznikla komise, v níž zasedli zástupci tajných služeb, Úřadu vlády a vybraných ministerstev, která měla posoudit zájemce o dostavbu z hlediska bezpečnostních rizik a zájmů státu. Podle týdeníku Respekt došli experti letos v listopadu na základě pěti bezpečnostních kritérií k závěrům, z nichž plyne, že riziko představuje případné angažmá Ruska a Číny.

Česká vláda dosud oficiálně nerozhodla ani o prvním nezbytném kroku – o způsobu financování dostavby jaderných bloků. Premiér Babiš preferuje, aby stavbu financoval ze svých zdrojů ČEZ, případně pro stavbu a financování vytvořil joint venture s dodavatelskou společností. Takové řešení ale nemá podporu ani managementu ČEZ, ani minoritních akcionářů.

Ve hře je i rozdělení ČEZ a vytvoření čistě státní společnosti pro stavbu nových jaderných bloků.

Koncem října Babiš řekl, že rozhodnutí o dostavbě lze odložit, protože je možné prodloužit životnost dosavadních dukovanských bloků. Nyní v rozhovoru pro Deník informoval, že vláda vyzvala ČEZ, aby vyhlásil soutěž na dostavbu nového bloku.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky