To, že se Evropský regionální úřad amerického Ministerstva energetiky přesouvá do Prahy, potvrdilo na dotaz HlídacíPes.org velvyslanectví USA v Praze: "Ministerstvo energetiky USA (DOE) zahájilo proces přesunu svého evropského regionálního úřadu z bulharské Sofie do Prahy."

Evropský regionální úřad DOE podle ambasády "pracuje na podpoře energetické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, vědecké spolupráce a obchodních zájmů Spojených států v regionu".

I po přemístění do Prahy, během letošního podzimu, se má úřad věnovat nejen Česku, ale i dalším zhruba dvaceti evropským zemím.

"Oddělení energetiky spolupracovalo s českými úřady a orgány jiných evropských zemí na řadě otázek již ze své kanceláře v Sofii a těší se, že bude rozvíjet spolupráce i ze své nové kanceláře v Praze," reagovalo velvyslanectví neurčitě na dotaz, zda přesun souvisí i s výběrem dodavatele pro nové bloky tuzemských jaderných elektráren.

S jejich stavbou počítá Státní energetická koncepce; proces ale v poslední době příliš nepostoupil.

Ať to platí ČEZ

"Jsme pořád v přípravě. O podobě financování by se mělo jednat na zasedání vlády ještě do konce roku, pravděpodobně v říjnu nebo v listopadu. Nejprve musí váda rozhodnout o investorovi a od toho se bude odvíjet to další," říká český zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že chce, aby rozhodnutí ohledně financování nového jaderného zdroje elektrárenské skupiny ČEZ padlo do konce roku.

"Musíme hned od září začít rychle jednat. Doufejme, že to rozhodnutí padne do Vánoc," řekl Babiš. Nové jaderné bloky v Dukovanech by podle něj měla stavět a financovat k tomu speciálně založená dceřiná společnost skupiny ČEZ.

V souvislosti s možnou dostavbou jaderných bloků v Dukovanech, případně i v Temelíně, se proto řeší i varianty rozdělení společnosti ČEZ (v niž má stát 70% podíl)

Zmíněná analýza počítá s možností, že se ČEZ rozdělí na jadernou a nejadernou část. Jadernou část – fungující elektrárny Dukovany a Temelín plus speciálně založené dceřiné firmy připravující dostavbu nových bloků – by koupil do svého 100% vlastnictví stát.

Svou roli v tom hraje i skutečnost, že bez souhlasu představenstva firmy stát ČEZu nařídit dostavbu jaderných elektráren "ze svého" nemůže.

To, že je stát majoritním vlastníkem společnosti, nehraje roli. Otevřeně to konstatuje právní rozbor, který si v rámci "analýzy vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje" nechal zpracovat Stálý výbor pro jadernou energetiku, který je poradním orgánem vlády.

Rusko, Čína, USA

Stále platí, že zájemců o stavbu nových jaderných bloků v Česku je šest. Dohromady nabízejí na výběr sedm typů jaderných reaktorů.

Předběžná jednání se vedou s ruskou státní společností Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHN a čínskou China General Nuclear Power, dalším zájemcem je společný projekt francouzské Arevy a Mitsubishi Atmea a právě americký Westinghouse.

Ten vloni vyhlásil bankrot, letos v březnu ale americkou jadernou divizi koupil od japonské Toshiby kanadský fond Brookfield Business Partners.

Před několika týdny byl na jednáních v Praze nový generální ředitel společnosti José Emeterio Gutiérrez – jednal zde se zástupci ČEZ i s tehdejším ministrem průmyslu Tomášem Hünerem

Westinghouse se podílel na dostavbě stávajících bloků jaderné elektrárny Temelín; do roku 2010 do ní také dodával palivo.

Aktivní je nyní v regionu střední Evropy především ruský Rosatom. Ten získal zakázku na stavbu nového bloku maďarské jaderné elektrárny Paks II. Součástí dohody je i mezivládní úvěr ze strany ruské vlády ve výši deseti miliard dolarů.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky